Kam se podíváš, tam Fremr. Podobizna „skoro, ale ještě ne“ ústavního soudce Roberta Fremra je na titulkách všude, každý se rád vyjádří, každý si přidá komentář či nějaký status na sociálních sítích. Tu o pokrytectví, tu o odpuštění, tu o soudnictví za komunismu, tu nějaký výsměch. Jak by řekl sir Humphrey, hodiny a hodiny produktivní práce. Prezident už jmenování Fremra zapauzoval, dokud se „nové“ skutečnosti, myšleno odsuzování emigrantů za to, že z republiky utekli, neprošetří.

Přiznám se, nejdříve jsem se domníval, že Fremr bude stejný případ jako Petr Pavel. Tedy někdo, kdo bude tancovat podle toho, jak se zrovna píská, právě kvůli své minulosti. Už si to nemyslím. Ve všem tom posměchu a nesouhlasu zaznívají důležité otázky: „To o tom nevěděli? To nemáme dost soudců bez komunistické minulosti? Proč ho navrhli?“

Představme si, že místo Fremra je navržen nějaký kandidát neposkvrněný komunistickou minulostí. Na koho se média soustředí? Volba ústavních soudců přitáhne pozornost tak jako tak. Ano, na Kateřinu Ronovskou, která vyučuje na Masarykově univerzitě a zároveň působí v dozorčí radě Nadace Independent Press. Řídí nadaci, kterou zakládali Pavlovi sponzoři v prezidentské volbě. Ronovská působí ve vlastnických strukturách Deníku N, jak uvádí server Borovan.

V redakční radě tohoto média svého času seděl i Petr Pavel. Řečeno lapidárně, Ronovská má k Petru Pavlovi mnohem blíže než Robert Fremr. Možná by se na ni zaměřila pouze média Pavlovi nenakloněná, ale i tak, ve vakuu by tato kauza mohla být nepříjemná a někdo veřejnoprávní by mohl začít mít tendenci zkoumat další nitky, které obě jména spojují. A zatímco Robert Fremr by byl řadový ústavní soudce, Ronovská už je vedená jako místopředsedkyně Ústavního soudu.