Vše podstatné o ruských volbách. Nepíše se o tom, ale oproti minulosti dochází k zásadním změnám

18.09.2016 19:58 | Zprávy

V obrovském prostoru dnešní Ruské federace se dnes ráno otevřely volební místnosti. Rusové volí do parlamentu, ve 39 regionech do legislativních sborů a v šesti případech hlavy regionů nebo gubernátory. Volby rozhodují o tom, jak velkou podporu dostane politický kurz Vladimira Putina a jeho stranická a parlamentní opora Jednotné Rusko. To nejdůležitější o ruských volbách shrnuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

Vše podstatné o ruských volbách. Nepíše se o tom, ale oproti minulosti dochází k zásadním změnám
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Dvouhlavá orlice, znak Ruska

Ruské volby jsou dlouhodobým terčem kritiky Západu. Odborníci se vesměs shodují na tom, že ruské volby jsou svobodné, ale nesplňují požadavky na férovost a rovnost. Ve výhodě při tom jsou především strany blízké vládě a pozice v administrativě jsou různě zneužívány. Strany v opozici tak mají ztížené a nerovné podmínky na ruském volebním hřišti.

V Rusku je dnes celkem 77 politických stran a hnutí a v letošních volbách do parlamentu se jich bude ucházet o hlasy voličů celkem 14, což je o sto procent více než v roce 2011. Ve federálním parlamentu byly doposud jenom čtyři politické strany: vládní Jednotné Rusko, liberální demokraté, komunisté a nakonec Spravedlivé Rusko. V regionálních legislativních sborech našlo zastoupení dalších deset politických stran.

V roce 2011 se prostřednictvím zimních protestů ve velkých ruských městech kritizovala právě férovost a kvalita voleb. Kreml se v reakci na tyto protesty rozhodl jednat a přistoupil na některé ústupky. Počínaje rokem 2012 tak došlo k sérii opatření, které změnily podmínky hlasování ve snaze o větší domácí důvěryhodnost. Ta je pro Putinův režim, který není postaven dominantně na represích (o kterých se zato velmi hojně na Západě informuje), velmi důležitá.

Hlavní změny po roce 2012

Ve stručnosti šlo o tyto změny: posunutí prahu zastoupení stran v parlamentu ze sedmi na pět procent, zlehčení procesu registrace stran k volbám, zavedení průhledných hlasovacích uren, webkamerový monitoring volebních místností (který ale neukazuje místnost ze všech úhlů, jak tvrdí kritici) a hlavně návrat smíšeného volebního systému do federálního parlamentu spolu s návratem přímých voleb hlav regionů nebo gubernátorů. Několik měsíců před volbami Kreml vyměnil také šéfa Centrální volební komise za bývalou ombudsmanku Ellu Pamfilovovou. Ta slibuje poctivé volby a v případě toho, že jich nedosáhne, svojí rezignaci.

Poprvé od roku 2003 dnes Rusové volí svých 450 poslanců federální Státní dumy ve smíšeném systému. To znamená, že 225 poslanců bude vybíráno na základě stranických kandidátek a proporcionálně a dalších 225 v jednomandátových volebních obvodech většinově. Přirovnáno k českému systému bude půlka poslanců volena podobně jako v případě české Poslanecké sněmovny a polovina jako v případě senátu.

NÁLADY VOLIČŮ JSME PŘIMO SLEDOVALI ZDE

V případě voleb hlav regionů nebo gubernátorů existují mezi jednotlivými regiony odlišnosti. Někde se gubernátor volí přímou volbou, jinde je volen regionálním zastupitelským sborem. Volby na této úrovni byly v Rusku zrušeny v roce 2004 v rámci beslanského balíčku. Gubernátory a hlavy regionů (někde tehdy ještě prezidenty) jmenoval potom prezident.

Z hlediska volebních kampaní je poměrně jasné, že jednotný volební den znamenal pro řadu politických subjektů vedení celkem tří rozdílných volebních kampaní. Kromě toho podle pozorovatelů budou volby do Dumy ve stínu proporcionálního systému. Očekává se tak, že stranická příslušnost bude ovlivňovat výsledky v jednomandátních obvodech jako určitý druh setrvačnosti, a to hlavně tam, kde se neutkají opravdu výrazné politické osobnosti.

Konečně, letošní novinkou byly primárky, které uskutečnila nejenom strana Jednotné Rusko, ale také liberální opozice. V případě Jednotného Ruska primárky ukázaly na malý mobilizační potenciál strany, ale na druhou stranu otevřely aspoň částečně dveře pro nové politiky z regionů a umožnily straně udělat si určitý předvolební monitoring.

Volby a stagnace: Recept na protesty?

Od protestů v roce 2011 se společenská a hospodářská situace v současném Rusku poněkud změnila. Tyto změny samozřejmě vytvářejí kontext pro letošní volby a také tlak na Kreml ohledně celkové důvěryhodnosti jejich výsledků.

Dokonce i na oficiální úrovni se dnes v Rusku připouští, že se zvedl protestní potenciál spojený se ztíženou sociálně-ekonomickou situací v zemi. Ruská stagnace má delší, systémové příčiny a staví zemi před otázku, jak změnit hospodářský model a zachovat a zvýšit velmocenské postavení. Návdavkem dnes čelí Rusko hospodářskému tlaku západních (a to hlavně finančních) sankcí, které jsou odpovědí na ruskou politiku na Ukrajině, tedy na snahu Moskvy dostupnými prostředky zachovat svůj vliv v postsovětském prostoru. Kýženého cíle sankce nedosáhly, ale určité ekonomické škody přinesly.

Zhoršení hospodářské situace v zemi se projevilo velmi nerovnoměrně. Ke stále ostřejším problémům patří regionální rozpočty a nemožnost centra přerozdělovat a látat rozpočtové díry z federálního rozpočtu. Ruské rezervy nejsou v současné situaci bezedné. Krize se projevila nejostřeji především na východě země. Například jenom mezi lednem a červnem 2016 poklesly reálné důchody obyvatelstva o 15 % v Permském kraji, o 10 % v Omsku a dále o 5 % na Urale, Sibiři a na Dálném východě, kde je dalším problémem navíc vysoká nezaměstnanost.

Podle pozorovatelů může být makroregion ruského východu poměrně klíčový pro obhájení pozic vládního Jednotného Ruska. Prozatím se zdá, že hlavní místní „zbraní“ bude pasivita. Nicméně ostrá konkurence se očekává i ve velkých ruských městech, kde jsou dopady pokračující krize méně citelné.

Na druhou stranu, centrum výzkumu veřejného mínění Levada aktuálně tvrdí, že protestní nálady v ruské společnosti celkově nerostou. Jeho šetření také ukázalo na to, že důvěra ve férovost voleb v ruské společnosti mírně stoupla. To platí ve srovnání s rokem 2011.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Veronika Sušová-Salminen

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dárek pro Ukrajinu. 111 miliard? Splácet nemusíte. Kdo nesouhlasil, neuspěl. I EU půjčila

9:20 Dárek pro Ukrajinu. 111 miliard? Splácet nemusíte. Kdo nesouhlasil, neuspěl. I EU půjčila

„Nenašel jsem jediného občana, který by si přál, aby peníze nešly na pomoc Američanům a místo toho r…