Když moderátor debaty Jan Bumba z Českého rozhlasu Plus přečetl, jak zmíněné události komentovala některá světová média, bývalý zahraniční reportér České televize na Blízkém východě Jakub Szántó mimo jiné s tím, že hlavně editoři jsou většinou nepřesní, odvětil: „Al-Džazíra sice bývá nazývána arabskou CNN, ale co se týče vlastnické struktury, tak do ní má dost daleko. Protože ji vlastní vládce velmi ambiciózní a bohaté země jménem Katar, která je jedním ze dvou hlavních sponzorů teroristického hnutí Hamás.“

Čekání na čistku

Jak prohlásila ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová, tak ji nejvíce zajímá, jak se s tím vším vyrovnává izraelská společnost v dnešních dnech. Nicméně podotkla, že „Izraelci nechtějí otevřeně říct, že pozemní ofenzivu odkládají kvůli tlaku Ameriky“.

Szántó připomněl paralelu z roku 2014, když řekl: „Válka tehdy měla podobný průběh s výjimkou toho začátku. Tam byl taky teroristický útok, únos a vražda tří mladých chlapců na Západní břehu Jordánu. Byla tam i ta pozemní komponenta. Nicméně rozdíl zcela zásadní je, že se zcela změnilo paradigma. V roce 2014 nebylo cílem zničit Hamás, ale dát mu velkou ránu a poškodit jeho raketové kapacity, aby je nemohl posílat na Izrael. Zatímco nyní je deklarovaný cíl zničit Hamás a zničit celou teroristickou infrastrukturu těch menších skupin, protože je tam ještě dost vlivný Islámský džihád, což je pobočka íránských revolučních gard. Taky organizace známá ze šedesátých let, tedy Lidová fronta pro osvobození Palestiny. No a všechny tyto teroristické organizace a jejich metastáze chce Izrael zničit. Tím je naznačeno, že ta operace bude bezpochyby delší.“ Podle něj ale k čistce v Pásmu Gazy dojde.

Nicméně právě tam je potvrzeně drženo kolem 220 rukojmích a tlak na Izrael, aby se nejdřív dojednalo jejich propuštění, je veliký. „Jsou tam zákulisní hry Kataru, jenž se tváří, že je prostředníkem, ale on je přitom, jak už jsem říkal, jedním ze sponzorů toho, co se stalo a nese za to přímou zodpovědnost. Je to všechno velice komplikované a má to navíc jednu dost odpornou komponentu, a to je něco, co připomíná únos evropského letadla do ugandského Entebbe koncem sedmdesátých let. Tehdy došlo k tomu, že i pod tlakem dalších zemí došlo k propuštění všech neizraelských a nežidovských rukojmí. Ta zůstala na místě a Izrael je nakonec osvobodil, ale k něčemu podobnému dochází i teď. Ta hra je v zásadě otřesná, byť pochopitelná. Bombardování je velice intenzivní, takže mohou nastat potenciální odvety ze strany teroristů,“ sdělil televizní reportér.

Zkorumpovaný Netanjahu

Jak zmínila Kalhousová, tak vyjednavač ohledně rukojmích je Netanjahův člověk, který není správným člověkem na správném místě. Ostatně to se týká prý skoro všech lidí, kteří obklopují současného izraelského premiéra. „Premiér Netanjahu je zkorumpovaný muž, zahleděný pouze sám do sebe a už je tak zahleděn, že ztratil kontakt s realitou. Také ztratil koaliční potenciál. Kdyby nebyl Netanjahu, tak by měl Izrael v několika posledních letech velmi stabilní pravicovou vládu. Když se podíváme na strany v opozici, tak tam najdeme strany, které jsou prakticky k nerozeznání od Likudu a jediné, co brání, aby tyto strany vytvořily neextrémistickou pravicovou vládu je Benjamin Netanjahu. A on se za této situace rozhodl, že sáhne do toho extrémního politického spektra a přivedl do koalice hlasy, které do té doby byly marginální,“ dodala.