„Détente by mělo být to pravé slovo pro současnou situaci, ale místo toho zažíváme eskalaci. Každý, kdo správně čte mocenskou politiku v Evropě, z historie zná, že radikální změny nejprve navrhne některá strana nebo strany, aby je ostatní političtí představitelé odmítli. Také se to v češtině nazývá balónky nebo sondy veřejného mínění, ale není to to samé. Zatímco po balónku se dle reakcí vyhodnotí, zda politickou akci spustit, nebo ne, zmíněné návrhy se po první ‚iniciaci‘ začnou objevovat v novinových článcích a v komentářích politických lídrů, kde se z prvního odsouzení pomalu dostávají do neutrality, aby pak skončily u přijetí a přišla dehonestace těch, kteří jsou stále proti,“ poznamenává Pavel Šik.

„Krok za krokem se blížíme velké válce v Evropě a díky únavě už ani neslyšíme varovné signály. Zcela mimo realitu je náš premiér, který si k sobě zve štěkací psy Evropské unie. Jak jsme se mohli dozvědět, navštívil ho polský prezident Andrzej Duda, dánská premiérka Mette Fredetiksenová, nizozemský (ještě chvíli) premiér Mark Rutte či lotyšská předsedkyně vlády Evika Siliňová a nějací ‚anonymní‘ zástupci USA. Fiala ještě před setkáním podpořil ‚iniciaci‘ generálního tajemníka Stoltenberga, že by Západ měl umožnit Ukrajině zasahovat západními zbraněmi legitimní vojenské cíle na ruském území,“ dodává.

„Jasně, z logiky věci, když spolu dva státy válčí, je divné, když jeden jako agresor může zasahovat území napadeného, a druhý, napadený, by se měl nějak omezovat v napadání území agresora. Jenže je zde háček, který nám jak Stoltenberg, tak Fiala i ostatní zamlčují. Nejedná se o drony nebo Himarsy jako doposud, které Ukrajina již na Rusko standardně pálí. Jedná se o střely dlouhého doletu dodané západními mocnostmi. A na to, aby Ukrajina mohla zaměřit nějaký cíl v gigantickém Rusku, například ten radar proti střelám v Orenburské oblasti, který se jí pomocí dronu údajně podařilo poškodit a který stojí ca 2 tisíce kilometrů od Kyjeva, je potřeba velmi přesné navádění, tj. jsou k tomu potřeba západní specialisté, kteří systém umějí ovládat a mají k tomu takové prostředky, jako například vojenské satelity. Nebuďme naivní a nemysleme si, že takové rakety se řídí pouze standardním GPS satelitem, podle kterého jezdíme po Česku. A ty prostředky Ukrajina nemá. Docela dobře to zapadá do všech těch diskusí o západních vojenských specialistech na Ukrajině, kteří tam prý vůbec nejsou, pár dny starého oficiálního pozvání francouzským vojákům nebo těm základnám CIA na Ukrajině, které tam nejdříve nebyly, abychom se v únoru dozvěděli, že je jich tam celkem 12 podél ruské hranice, a to už celých 10 let. Že nám o tom nikdo neřekl? On nám taky nikdo neřekl, k čemu jsou ve schváleném balíčku USA na pomoc Ukrajině ty 3,3 miliardy USD pro americké zpravodajské operace. Slušná suma. A za těch skoro 26 miliard USD v balíčku se dá pořídit poměrně hodně raket dlouhého doletu,“ zmínil dále Šik.