Předseda Spolkového Úřadu na ochranu Ústavy (BfV) Thomas Haldenwang, hlásí do světa, že rozhodně není nepřítelem svobody slova, jak naznačují někteří jeho kritici.

„V poslední době se ve veřejném diskurzu objevují titulky a články zpochybňující Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) a jeho práci. Hovoří se o ‚náladové policii‘, ‚jazykové policii‘ nebo dokonce ‚vládní ochrance‘. Politické názory jsou diskreditovány jako extremistické ‚na pokyn‘, jakmile se vymykají politickému a společenskému mainstreamu nebo kritizují vládní kroky či práci demokratických stran,“ zaznělo hned v úvodu textu publikovaném na serveru FAZ.

„Aby byla jedna věc neomylně jasná: V Německu je svoboda projevu – a to je dobře! Svoboda projevu je základní složkou našeho základního zákona a je jedním z největších přínosů našeho svobodného, demokratického základního řádu. Jako takový je chráněn i Úřadem pro ochranu ústavy,“ zdůraznil šéf uvedené instituce.

Ale trvá na tom, že i svoboda slova musí mít své hranice. Nelze tolerovat např. výroky, které jsou trestné podle platné legislativy.

Jenže Thomas Haldenwang ve svém textu zachází ještě o krok dál. Tvrdí, že je třeba posvítit si i na projevy usilující o delegimitizaci státu. Server švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung připomněl, že německý úřad, resp. tajná služba zavedla tuto kategorii projevů v souvislosti s popíráním dopadů koronaviru na společnost.

BfV také popsal, jak taková snaha o delegitimizaci vypadá.

Aktéři „pohrdají demokratickými rozhodovacími procesy a institucemi nebo vyzývají k ignorování úředních nebo soudních příkazů a rozhodnutí“. Tato forma delegitimizace „často neprobíhá otevřeným odmítáním demokracie jako takové, ale spíše neustálým pohrdáním a agitací proti demokraticky legitimním představitelům a institucím státu“.

NZZ podotkl, že tato definice je velmi široká a fakticky může zahrnovat i vtipkování na účet konkrétních politiků. Někteří právníci proto bijí na poplach a hovoří právě o ohrožení svobody slova.

Josef Franz Lindner z univerzity v Augsburgu švýcarskému listu sdělil, že tato definice skutečně ohrožuje i kabaretní vtipy na účet politiků. Podle jeho názoru není delegitimizace termínem podle zákona o ochraně ústavy, ale spíše „vynálezem Spolkového úřadu pro ochranu ústavy“.

Volker Boehme-Nessler z univerzity v Oldenburgu předsedu Úřadu pro ochranu ústavy také kritizoval. „Součástí demokracie a svobody projevu je, že lze kritizovat stát, a to i velmi přehnaným způsobem,“ zdůraznil.

Také podle něj je definice delegitimizace státu až příliš volná.

Francouzskou historičku prý Haldenwangova slova vrhla až do éry nacistického Německa.

„Neustálé přirovnávání k nacistickým dobám mi většinou vadí, ale odpusťte, tady z toho mě to opravdu mrazí,“ okomentovala vystoupení šéfa BfV Muriel Blaive. Titulek totiž celkem jasně hlásá, že „Svoboda slova není povolení pro nepřátele ústavy.“