Válka na Ukrajině trvá již více než 400 dní a ukazuje se, že ruská agrese, kterou prezident Vladimir Putin nechal rozpoutat v roce 2022, mění svět tak, že ten starý, jak jej známe ještě kupříkladu z roku 2018, se už nevrátí. Mění se totiž i zahraniční politika Ruské federace. Washingtonský Institut pro studium války informuje, že Putin svým rozhodnutím z posledního březnového dne opět pootočil kormidlem zahraniční politiky nejrozlehlejší země světa.

„Ruský prezident Vladimir Putin schválil 31. března novou koncepci ruské zahraniční politiky, která má pravděpodobně za cíl podpořit pokusy Kremlu prosazovat potenciální protizápadní koalici,“ uvedl institut.

„Nová koncepce zahraniční politiky vykresluje Západ jako protiruskou a mezinárodně destabilizující sílu v mnohem větší míře než předchozí ruská koncepce zahraniční politiky z roku 2016 a výslovně uvádí, že USA a jejich ‚satelity‘ rozpoutaly hybridní válku s cílem oslabit Rusko,“ upozornil také ISW s tím, že cílem Ruské federace je ukončit zásadní postavení Spojených států ve světě a přejít k multipolárnímu uspořádání.

Podle institutu však Putin narazil se svou koncepcí už při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. Komunistický vůdce Si se sice k Západu staví kriticky, ale podle institutu se odmítl postavit po bok Ruska.

„Klesající ekonomická síla Ruska a degradované vojenské úsilí na Ukrajině nadále nenabízejí zemím příliš podnětů k vyjádření vážného zájmu o tento návrh. Kreml se pravděpodobně rozhodl zveřejnit novou zahraničněpolitickou koncepci v předvečer převzetí předsednictví v Radě bezpečnosti OSN (RB OSN), aby vytvořil informační podmínky pro budoucí rétorické úsilí v OSN zaměřené na vytvoření protizápadní koalice,“ uvedl ISW.

Z ukrajinské strany podle americké zpravodajské stanice CNN zaznělo, že nadcházející předsednictví Ruska v Radě bezpečnosti OSN je tím „vůbec nejhorším aprílovým vtipem".

„Země, která systematicky porušuje všechna základní pravidla mezinárodní bezpečnosti, předsedá orgánu, jehož jediným posláním je zajišťovat a chránit mezinárodní bezpečnost," poznamenal k tomu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Předsednictví Rady bezpečnosti se střídá podle abecedy mezi jejími 15 členskými státy. Orgán je řízen pěti stálými členy, včetně USA a Ruska.

Mezitím stále pokračují boje o Bachmut. Podle ISW dosáhli některých úspěchů jak Rusové, kteří na některých místech postoupili, tak Ukrajinci, kteří jiná území v okolí Bachmutu získali zpět. Ukrajinci nadále hlásí, že Bachmut budou bránit ze všech sil.

U Bachmutu stále bojuje i soukromá armáda Wagnerovců. Americká zpravodajská stanice CNN ukazuje na jeden z příběhů vojáka bojujícího za Wagnerovce u Bachmutu, kterému se podařilo přežít bojové nasazení na Ukrajině, vrátil se domů do svého rodného města Novyj Burec v Kirovské oblasti a po pár dnech se stal jedním z možných podezřelých v případě vraždy.

„Odsouzený vrah, kterému bylo umožněno opustit vězení v Rusku, aby se připojil k soukromé vojenské společnosti Wagner a bojoval na Ukrajině, byl během několika dní po návratu domů zatčen kvůli podezření z vraždy starší ženy,“ uvedla zpravodajská stanice. Má jít o recidivistu Ivana Rossomachina, který měl být v roce 2020 odsouzen za vraždu. Ve vězení se rozhodl přidat k Wagnerovcům a nyní už je podle všeho opět ve vazbě.

„Jedna z obyvatelek, Galina Sapožnikovová, uvedla, že Rossomachin byl viděn s vidlemi, sekerou a nožem v ruce, jak všem vyhrožuje zabitím. Šéf okresní policie Vadim Varankin na schůzi řekl, že Rossomachin je ,známý potížista' a že se s ním jedná. Než se tak ale stalo, byla ve městě zavražděna starší žena. Rossomachin byl zatčen pro podezření z provedení činu, ale nebyl oficiálně obviněn,“ uvedla CNN.

ISW se věnoval také návrhu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na okamžité uzavření příměří. Mluvčí Kremlu Dmitrj Peskov tento návrh odmítl s tím, že „ruské síly budou na Ukrajině i nadále plnit své úkoly“. Ale v budoucnu prý bude možné o uzavření příměří diskutovat.

V tuto chvíli slíbil ruský ministr obrany Sergej Šojgu jednotkám bojujícím na Ukrajině zvýšit dodávky munice. O příslibu ruského ministra obrany informoval server katarské televize Al-Džazíra.

Další vojenský materiál dostane pravděpodobně také Ukrajina. Podle amerických představitelů by mohl být počátkem příštího týdne oznámen nový balíček vojenské pomoci ve výši 2,6 miliardy dolarů, který by měl zahrnovat radary pro vzdušný průzkum, protitankové rakety a nákladní automobily s palivem pro ukrajinskou armádu.

Ukrajina podle serveru Al-Džazíra objednala 100 víceúčelových obrněných vozidel Rosomak, která se vyrábějí v Polsku na základě finské licence, uvedl polský premiér.

„Přivezl jsem včera objednávku (ukrajinského) premiéra Denyse Šmyhala na 100 Rosomaků, které budou vyrobeny zde,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki během návštěvy výrobního závodu Rosomak v jihopolském městě Siemianowice Slaskie.

Zakázka má být financována z prostředků, které Polsko získalo od Evropské unie, a z prostředků USA, které získala Ukrajina, uvedl, aniž by poskytl podrobnosti nebo celkové náklady na zakázku.