Vládní Agentura pro sociální začleňování snižuje různými projekty počet lidí bez práce  na „přijatelných“ 15 až 25 procent. Do „bohem zapomenuté lokality“ se čas od času vydávaly i populární hlavy českého státu, nejprve prezident Václav Havel na počátku 90. let a v roce 2014 i Miloš Zeman, který se tam svezl oblíbenou úzkokolejnou dráhou. Místním lidem to ale nic podstatného nepřineslo. „Návštěvy prezidentů nám po ekonomické stránce nikdy nepomohly, teprve až za podpory vládní agentury, se kterou neměli oni nic společného, se nám tady daří výrazněji zlepšovat životní podmínky,“ konstatoval starosta Osoblahy Antonín Rous, který si pochvaloval, že kdysi více než pětadvacetiprocentní nezaměstnanost se mu nyní podařilo snížit alespoň o osm procent, a to i za pomocí sociálních programů dotovaných státem.  

Listopad přinesl do nedávné doby jen nouzi

Sametová revoluce přinesla do mnohých míst naší republiky svobodu a prosperitu, na Osoblažsko ale do nedávné doby jen nouzi. Po odchodu sudetských Němců a zejména po změně státních hranic zde minulý režim vsadil především na zemědělství. V každé obci sídlil státní statek nebo zemědělské družstvo, lidé měli dost práce a nebylo problémem si postavit dům. Proto se sem stěhovalo, do tohoto průmyslem nedotčeného regionu, i mnoho lidí z „černého“ Ostravska. Rok 1989 pak znamenal definitivní konec venkovské idyly. Některé zemědělské podniky sice převzalo pár soukromých farmářů, ale ti už nepotřebovali zaměstnávat tisíce lidí, ostatní družstva zkrachovala. Život se zde tak zastavil a region se začal pomalu vylidňovat a pustnout. Mnoho obyvatel si zvyklo na sociální dávky nebo jen na žití ze dne na den.

„Poměry u nás se začaly postupně obracet k lepšímu teprve před několika lety, a to především díky Agentuře pro sociální začleňování. Vytvořili jsme sdružení spolu s obcemi Osoblaha, Dívčí Hrad a Hlinka, jako sociálně vyloučené lokality. Zaměstnanci agentury nám pak pomohli s přípravou strategického plánu, abychom vůbec věděli, jak se z této nepříznivé situace dostat a abychom mohli začít vytvářet firmy a podniky sociálních služeb pro různé oblasti, jako je vzdělanost, rozvoj kultury, řemesel, péče o děti i seniory, nezaměstnanost a podobně. Na základě toho už pracujeme na konkrétních projektech, se kterými se můžeme přihlásit do programů různých ministerstev nebo krajského úřadu, “ informovala Lenka Drozdová, starostka Slezských Pavlovic, kde nezaměstnanost před několika lety dosahovala neuvěřitelných 48 procent!

Nepřizpůsobiví devastují sociální byty

Nyní se podařilo ve Slezských Pavlovicích, ale i v jiných obcích na Osoblažsku, snížit počet lidí bez práce. Začaly totiž fungovat služby, první menší firmy i řemeslné dílny a další projekty se připravují. V celém regionu se oživila lidová řemesla – krajkářství,  umělecké kovářství i dřevovýroba. Místní znovu začali pořádat větší společenské akce, mnohdy se zaměřením i na turistiku, která přilákala návštěvníky z celého Moravskoslezského kraje. Vyplatily se investice i do sakrálních památek na Osoblažsku, kostely v Bohušově a Hrozové patří k nejstarším v České republice a přitáhly zájem turistů z Krnovska, Bruntálska i z nedalekého Polska.

Jenže pomoc státu v sociální oblasti má i svou odvrácenou tvář, tyto regiony se často stávají magnetem pro různé vychytralce a asociály. „Žiju v Osoblaze už 35 let, mám tady rozvětvenou rodinu a na leccos jsem si už zvykla. I na to, že tu bydlíme v chudším kraji, ale zato jsme měli vždycky klid. Tím, že stát podporuje různé sociální podnikání, tak nám tady vznikly také byty pro méně přizpůsobivé obyvatele, kterých se tu nastěhovalo z různých končin několik stovek. Většinou takové domy provozují podnikatelé z větších měst. Teď máme po klidu a noví nájemníci postupně devastují celkem slušně udržované byty, takže je to další důvod pro některé starousedlíky, aby se raději odstěhovali jinam,“ prohlásila místní podnikatelka Helena Konvičková, která provozuje dvě prodejny se smíšeným zbožím v Hlince a ve Slezských Pavlovicích.       

Budou fungovat registrační pokladny? Část Osoblažska má špatný signál

Rozvoji menších živnostníků ale nyní zasadily tvrdou ránu nové zákony o elektronické evidenci tržeb (EET) a o kontrolním hlášení DPH. Drobní řemeslníci se totiž jen velmi těžce uchytili, bojují o přežití, a na rozdíl od větších podnikatelů ve městech představují pro ně nová pravidla enormní zátěž.

„Za komunistů si lidé zvykli, že jim tady někdo organizoval práci, zábavu a vůbec všechny volnočasové aktivity. Teď se někteří šikovnější začali učit starat sami o sebe a organizovat si i vlastní život včetně kultury a sportu. Pořádáme tady různé kulinářské soutěže, velký lukostřelecký turnaj, různé společenské akce na hřišti pro děti a dospělé, kde si lidé na občerstvení mohou vydělat pár korun navíc. Jim to opravdu dost pomohlo a teď by si měli kupovat registrační pokladny nebo skrze těch pár stovek vypisovat kontrolní hlášení? Nedovedu si to dost dobře představit. Na některých místech v našich obcích tu nemáme ani pořádný signál,“ uvedla starostka Drozdová.

Stejný názor pak zastává i osoblažská podnikatelka Helena Konvičková: „S těmi sankcemi za neodevzdání kontrolního hlášení se snad na Ministerstvu financí zbláznili. Nejprve mohl přece fungovat na pár měsíců zkušební režim a teprve potom by se jelo naostro. Můj účetní teď neví, kam dřív skočit, a ty vysoké pokuty by u nás některé podnikatele úplně zruinovaly. Já mám dvě prodejny v menších obcích, ze kterých určitě nezbohatnu, a kdybych je musela zavřít, lidé by si neměli ani kde nakoupit,“ doplnila místní obchodnice.   

Nová legislativa o EET také značně zkomplikuje provozování oblíbených letních výletů po úzkokolejné dráze na Osoblažsku, která je navázána na řadu společenských událostí, na nichž profitují místní prodejci. „V historickém vláčku funguje vagon s občerstvením, a ten zajíždí i do některých míst, kde je potíž s přijímáním signálu. To máme začít odmítat cestující obsluhovat, když vypadne signál? A to stejné se týká i dalších akcí, máme je proto zrušit?“ podivoval se starosta Dívčího Hradu Jan Bezděk.

Turistika, nebo větrné elektrárny?

Na Osoblažsku se také už řadu let řeší zásadní problém. Vytvořit z průmyslově nedotčené lokality turistický ráj, nebo začít vydělávat na energii z větrných elektráren? Už před několika lety se podařilo jednomu z dalších velmi aktivních místních sdružení – Královský stolec – uskutečnit několik projektů na opravy církevních staveb. U poslední rekonstrukce, v kostele v Hrozové, se dokonce našly jedny z nejstarších zachovalých románských fresek v Česku, nad kterými jásali i přední historici z Univerzity Karlovy. Ze zajímavých sakrálních míst i na polské straně se pak vytvořila oblíbená naučná cyklotrasa. Zástupci sdružení jsou tedy rezolutně proti výstavbě větrných elektráren. Nelíbí se to ani ochranářům z Odboru životního prostředí na MěÚ v Krnově, kteří se obávají o hnízdiště vzácných opeřenců.

Někteří ze starostů obcí však věcně oponují, že peníze z turistiky v období letních prázdnin jim kasy určitě nenaplní. Po letech diskusí mají stát nakonec tři větrné elektrárny, dvě v Dívčím Hradě a jedna ve Slezských Pavlovicích. „Jediná větrná elektrárna zajistí okolo 700 tisíc korun do našeho obecního rozpočtu, a jestliže chceme, aby se obec a celé Osoblažsko rozvíjelo, není možné čekat na finance z jiných zdrojů, ale musíme jít získávání financí na rozvoj území naproti. Kritiku, že výstavba naruší ráz krajiny, moc neberu. Jezdil jsem po cyklostezkách i v Rakousku a stožárů s vrtulemi je tam plno a některé trasy vedou právě kolem nich. Krajský úřad proti tomu nic nemá, takže počítáme s výstavbou okolo roku 2018,“ prozradil starosta Bezděk. Tomu v současné době dost vadí, že na nejvíce dotací si mohou nyní sáhnout až obce s více než 500 obyvateli a někdejší celorepublikový investiční Program pro rozvoj venkova zatím chybí. Rádi by totiž v Dívčím Hradě například zateplili bytové domy a také se pustili do dalších užitečných projektů.    

Agentura pro sociální začleňování ale už svoji práci na Osoblažsku víceméně skončila. Podaří se však po vyčerpání 72 milionů korun nastartovaný trend v nejrůznějších oblastech podnikání udržet? To je otázka, na kterou dnes málokdo zná tu správnou odpověď. Vytvořená pracovní místa s minimálními mzdami jsou sice pro tento chudý region vítanou pomocí, ale kvalitní lidi na Osoblažsku určitě neudrží.