Od ledna do listopadu bylo z Německa vráceno do své země nebo deportováno 17 709 osob. Podle listu FOCUS.de bylo zpátky do své země vráceno 13 512 osob a 4197 osob bylo vráceno zpět do evropské země, ve které se poprvé registrovaly. Ne všichni však i po deportaci či návratu v dané zemi zůstanou. Bez povolení se zpět do Německa vrátilo 4122 vyhoštěných migrantů.

Do deportací jsou většinou zapojené ozbrojené speciální jednotky. 8853 federálních policistů bylo zapojeno do deportačních operací jen v roce 2022.

Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky bylo k 31. říjnu letošního roku v Centrálním registru evidováno 1578 osob, které již byly jednou vyhoštěny a 438 osob, které od Německa získaly peníze za tzv. dobrovolný odchod. Dále je Spolkovým úřadem registrováno 2106 osob, které znovu vstoupily na území, ačkoliv jim byl do Německa opětovaný přístup zakázán.

Pro srovnání: V předchozím roce došlo k 12 945 deportacím a 5149 návratům. Plánováno však bylo 41 568 deportací, ve skutečnosti mohlo být repatriováno jen 18 094 cizinců. Podle federální policie se tedy 56,5 % deportací ani nezdaří. Důvodem neúspěchů deportace je podle deníku Bild to, že kandidáti na deportaci „nemohli být v den letu z různých důvodů předáni federální policii“.

Poslankyně strany CSU Andrea Linhold je tímto neúspěchem zděšena. „Největší překážkou pro deportace je samotný Semafor (vládní koalice složená z SPD, FDP a Zelených)!“ kritizovala a dodala, že je nepřijatelné, aby tolik deportací selhalo kvůli překážkám v Německu.

Místopředseda CDU, koaliční strany CSU, Jens Spahn navrhl posílat migranty do Ghany, Rwandy nebo východoevropských zemí mimo Evropskou unii. Počet nelegálních migrantů by tímto dle jeho názoru „dramaticky“ klesl. Od ledna do listopadu 2023 v Německu požádalo o azyl 325 801 lidí. Podle Spahna by se mnozí z nich do Evropské unie ani nevydali, kdyby „bylo jasné, že do 48 hodin povede jejich cesta do bezpečné třetí země mimo EU“.

Návrh místopředsedy je ve shodě s novým základním programem CDU s cílem využít smluvních dohod s těmito zeměmi, podle kterých uprchlíci mohou podstoupit azylové řízení. „A pokud jim bude poskytnuta ochrana, mohou tam zůstat v bezpečí,“ řekl Spahn. Jednání by se měla vést ještě s Gruzií a Moldavskem.