Výmluvy. Překrucování. „Zbytečný orgán“ kryje Řezníčka z ČT. Stížnost nepomohla

Vávra podal podnět k RRTV, že televize veřejné služby šířila dezinformace po sledování speciálu ČT k prezidentským volbám v USA, především po povídání moderátora Martina Řezníčka s historikem Igorem Lukešem. „Celé její vysílání se neslo v duchu proti Donaldu Trumpovi. Za tímto účelem byli vybíráni i hosté,“ řekl již dříve pro ParlamentníListy.cz.

Lukeš například v rozhovoru s Řezníčkem zcela explicitně a nepravdivě tvrdil, že Trump snížil daně „jenom těm nejbohatším“. Což je doslova opak pravdy, který jsem zcela průkazně doložil, uvedl příklad Daniel Vávra ve vyjádření na sociální síti Facebook.

Rada ČT na to ve svém vyjádření odpověděla, že se „jedná se o hostův názor podložený odborným akademickým působením v oblasti historie a mezinárodních vztahů, požadavek korekce ze strany moderátora je zde tak v přímém protikladu k možnosti hosta vyjádřit se odborně k nastolenému tématu“.

„Lukeš není ekonom, ale historik, vyjadřoval se k ekonomickému dopadu Trumpovy vlády a říkal pravý opak skutečnosti. Ale podle rady to je OK. Když jste profesor něčeho a v České televizi plácáte blbosti o něčem úplně jiném, tak to máte akademicky podložený! Jinými slovy Česká televize nechává volný průchod šíření dezinformací hostem. Lukeš je přitom známá firma. Je všechno jen ne nezaujatý a nešířil naprosté bludy a pomluvy poprvé,“ uvádí Vávra s tím, že Řezníček ostatním hostům skákal do řeči, jakmile říkali něco, co se mu nelíbilo. U Lukeše platila výjimka. Ani to Radě ČT nevadí.

Rada dále napsala, že je potřeba zdůraznit, že Vávrou předložený seznam ekonomických úspěchů vlády Donalda Trumpa vychází z materiálů, jež před odchodem z Bílého domu shromáždila Trumpova administrativa a i některá z daných tvrzení lze ve svém detailu zpochybnit či relativizovat. „Takže opět nic. Žádný argument. Ale kdybychom chtěli, tak bychom mohli! Ale nechce se nám,“ glosuje vyjádření radních Vávra.

Za pravdu dala Rada ČT Vávrovi v tom, že Řezníček lhal ohledně nezaměstnanosti za Trumpa, ale to se nepočítá, protože: „Na tomto místě se však lze přiklonit ke stanovisku redakce, že toto mylné tvrzení bylo nezáměrným pochybením, ke kterému došlo v důsledku moderátorova neobratného vyjádření“. Takový argument Vávra odmítá. „Řezníček tam několik minut řečnil o nezaměstnanosti, měl to evidentně orešeršované dopředu, takže nemluvil z patra a ještě k tomu sám vyloučil jediné potenciální vysvětlení poklesu větou: ‚I pokud oprostíme ta čísla od vlivu pandemie, tak nezaměstnanost za jeho vlády rostla‘. Což je opět doslova opak pravdy a vylučuje to omyl nepochopením okolností. Za první tři roky vlády vytvořil Trump 10 milionů nových pracovních míst a nezaměstnanost byla nejnižší od roku 1969. To jsou fakta oproštěná od dopadu pandemie,“ zdůrazňuje spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu.

Vávra poukazuje i na další dezinformace, které ve vysílání pronesl vedoucí zahraniční redakce ČT Řezníček, a sice že „Trump zosnoval útok na Kapitol“. „Trump ho nezosnoval. Senát zamítl ústavní žalobu na jeho osobu. Je tedy nevinný,“ dodává Vávra. Rada se v této věci odvolává podle něj naprosto absurdně na osobní názor jednoho konkrétního senátora, který si stejně myslí, že zosnoval: „Například Mitch McConnell, vůdce senátní republikánské menšiny, uvedl, že ‚není pochyb o tom, že prezident Trump je prakticky i morálně odpovědný za vyprovokování‘ daných událostí,“ argumentuje Rada ČT.

Vávra varuje, že podobný přístup může v budoucnu vést k tomu, že i v případech, kdy bude někdo zpoštěn obvinění a prohlášen za nevinného, může ČT přesto prezentovat názory lidí z ulice či vlastních redaktorů, kteří daného člověka označí za viníka. A Rada to bude tolerovat. „Takže můžeme čekat, že až soud někoho v nějakém podobně zásadním případu zprostí obžaloby a tento člověk tak bude nevinný, Česká televize se na ulici zeptá nějakého Franty, ten jim řekne, že si stejně myslí, že to udělal a Rada řekne, že vlastně si redaktoři ČT můžou klidně vykládat, že je vinen.“

Rada České televize podle Vávry selhává ve své odpovědnosti a ztrácí smysl existence. „S takovým je třeba konstatovat, že Rada České televize je naprosto zbytečný orgán, který je třeba zrušit, protože zcela evidentně nikdo za nic nenese odpovědnost, a tím pádem to není potřeba vůbec kontrolovat, protože se stejně nic nestane,“ uzavírá Daniel Vávra.

K Vávrovu podnětu k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, aby se počínáním Martina Řezníčka zabývala, se dříve vyjádřil člen RRTV Vadim Petrov, který k celému procesu předeslal: „Analytici RRTV Řezníčkovy výstupy rozeberou, předloží Radě, materiál bude veřejnosti dostupný, dostane ho k dispozici i Dan Vávra, pokud bude chtít. Rámcově jsem sledoval české CNN i ČT. Výběr hostů, vedení rozhovorů..., musím říct, že jsem byl překvapený, jak se zpravodajové ČT snažili být nestranní, včetně Michala Kubala v pražském studiu… kromě Martina Řezníčka. Říkám si, ať jde dělat politiku a ke svým politickým preferencím nezneužívá veřejnoprávní televizi,“ napsal reakci na facebooku člen RRTV Vadim Petrov.

Vávra nebyl sám, kdo u Martina Řezníčka marně hledal elementární objektivitu a vyváženost. „Vysílání České televize jsem s krátkými přestávkami sledovala a pod kritiku Daniela Vávry na adresu Martina Řezníčka bych se podepsala. A myslím si, že by se veřejnoprávní televize dala podrobit i další kritice. Celé její vysílání se neslo v duchu proti Donaldu Trumpovi. Za tímto účelem byli vybírání i hosté a bylo znát, že se někteří moderátoři snažili to trochu vyvážit svými dotazy. Bohužel, marně,“ říká pro ParlamentníListy.cz Alena Maršálková, mediální poradkyně Pro Libertate.

Maršálková upozornila, že i kdyby analýza RRTV potvrdila, že Martin Řezníček s diváky manipuloval, dosažení nápravy by nebylo nic jednoduchého. „Nápravu může zjednat jen nadřízený pana Řezníčka. Opakovaně už mnoho měsíců upozorňuji, že Kodex ČT není cár papíru. Kdyby jej redaktoři a moderátoři ČT dodržovali, kdyby vedení České televize řádně kontrolovalo jeho dodržování, tak by pan Řezníček už dávno nebyl zaměstnancem ČT,“ tvrdí Alena Maršálková.

Mediální rady, tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada ČT, se musejí řídit danými zákony, kde jsou uvedeny jejich pravomoci. „Ale podle mého názoru mají málo možností pro udělení sankcí, postihů či vyžadování nápravy. To není vina těch rad, ale zákonů. Takže pokud jedna z rad něco zjistí, dojdou její členové k nějakému závěru, neznamená to, že se to změní nebo se zjedná náprava. V případě Martina Řezníčka mohou dojít k závěru, že manipuloval s míněním diváků, ale jeho osud je čistě v rukou jeho zaměstnavatele, tedy generálního ředitele Jana Součka,“ připomíná mediální analytička Alena Maršálková.

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání naopak v minulosti uvedl, že kdyby Rada ČT Vávrovy výtky vůči Řezníčkovi potvrdila, mohlo by její usnesení poskytnout České televizi silnou zpětnou vazbu. „Nejde přece o jednoho konkrétního reportéra. Jde o celou instituci a její vedení, především o vedení redakce zpravodajství a publicistiky. Rada pro vysílání není žádným Úřadem pro tisk a informace, ale její usnesení v podobných případech může poskytnout docela silnou zpětnou vazbu, která se pak projeví když ne v přímé nápravě, pak alespoň ve větší opatrnosti,“ myslí si Ladislav Jakl, který už v letech 1992 až 1993 působil jako vedoucí Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

Daniel Vávra se ptá, zda by mu někdo vysvětlil, proč by si měl povinně platit podobnou propagandu, nebo neschopnost, když si sám dokáže najít mnohem důvěryhodnější a méně zavádějící zdroje zdarma.