„Ušlechtilé cíle jsou však vždy líbivou maskou všech snah o přerozdělování a přesouvání majetku od jedné skupiny k druhé. Má to však jedno ohromné ale, a sice, že v minulosti snahy o rovnostářskou společnost nikdy nebyly úspěšné a není žádný důvod se domnívat, že tentokrát tomu bude naopak. My jsme tu pokus o socialistický ráj na zemi, kde by měl každý dostávat podle svých potřeb, ale přispíval podle svých schopností, už jednou měli, a jak to nakonec dopadlo, víme všichni,“ uvedl Miroslav Křížek, který je přesvědčený o tom, že se člověk přirozeně chová ekonomicky racionálně, aniž by si to příliš uvědomoval.
„Zejména z toho důvodu, že ekonomická racionalita je v konečném důsledku nejvýhodnější. S tím přišli v ekonomii už pozitivisté a pojem „economic man“ se objevuje již v textech filozofa a liberálního ekonoma Johna Stuarta Milla v 19. století. Ovšem pravdu mají i oponenti z řad behaviorálních ekonomů, kteří tvrdí, že ekonomická racionalita je ovlivněna omezením ze strany okolí,“ připomíná Křížek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný