I když ve většině zemí předsudků prokazatelně ubývá ve velkých městech, u lidí s vyšším vzděláním a u mladších lidí, tak u nás je tomu spíše naopak. Podle průzkumu jsou totiž k Romům a Židům nejméně vstřícní v Česku, konkétně pak obyvatelé Prahy, alespoň to ukázaly výsledky výzkumu o vztahu k Romům a Židům, který provedl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu se sociology.

Autoři ve společnosti vycházeli z výzkumů veřejného mínění o sympatiích k Romům a Židům a o ochotě vedle nich bydlet. Server iHNED.cz informoval o tom, že se zaměřili hlavně na to, jak se do postojů promítá věk, vzdělání a také velikost bydliště. V Čechách i na Moravě ma negativní vztah k Romům 76 procent lidí. V metropoli už je to 82 procent. Co se týká Židů, tak ti nejsou sympatičtí 27 procentům Pražanů a Pražanek, pětině Moravanů a 15 procentům Čechů.

S vyšším vzděláním by mělo předsudků ubývat, tak to také chodí ve většině zemí. V Česku to takovou roli ale nehraje. Vypovídá to prý o tom, že český vzdělávací systém k toleranci a překonávání stereotypů zrovna nepřispívá, nebo ne tak tak účinně jako v západních státech či ve Skandinávii.

Nejméně sympatií k romské menšině mají vysokoškoláci. Více sympatií by Romové našli u lidí se základním vzděláním. K Židům mají pozitivnější vztah zase vysokoškoláci a osoby se základním vzděláním, nejméně sympatií projevují vyučení a po nich lidé s maturitou.

Původní zdroj ZDE

Co se týká věku, tak podle výsledků se hodnocení Romů u lidí různého věku příliš neliší. Židé jsou nejméně sympatičtí mladým lidem do 29 let, nejvíc sympatičtí jsou naopak seniorům. Výrazné rozdíly v názorech mužů a žen nebyly.

V předsudcích se podle odborníků odráží i nespokojenost s vlastním životem. Lidé, kteří jsou spokojenější, mají k Židům pozitivnější vztah. U Romů to ale úplně neplatí. Nejvíc nesympatičtí jsou lidem, kteří nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni. Mít Romy za sousedy nevadí spíše lidem ve větších městech. U židovských sousedů to ale neplatí. Nejméně je chtějí mít Pražané a lidé z měst mezi tisícovkou a 5 000 obyvatel. Čím vzdělanější člověk je, tím méně je podle slov autorů pravděpodobné, že by nechtěl vedle Židů bydlet. Romského souseda by nejčastěji nechtěli vyučení a lidé s maturitou.

Tyto negativní postoje vůči Romům jsou podle autorů ve společnosti velmi silně ukotveny. A různé faktory na ně nemají prakticky vliv. Co vztah posouvá k lepšímu je pouze, pokud se lidé s někým z Romů znají a kamarádí. Nejvíc paradoxní na výzkumu je to, že jej celý zpochybnil Petr Blažek, který v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) působí. „Výsledky tohoto výzkumu se mi nezdají. Co myslíte?“ zhodnotil na svém facebooku výzkum vlastní instituce.