„Některé průzkumy veřejného mínění v Rusku ukazují, že Ukrajina může skutečně být jen prvním cílem ruské agrese, že ruský imperialismus bude směřovat dále a my jsme další na řadě, takže ta válka se nás přímo dotýká,“ řekl v rozhovoru pro Novinky.cz Tomáš Petříček, dnes výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů. Proto bychom neměli dát Rusku prostor agresi stupňovat.

Bývalý ministr zahraničí také říká, že návrh Polska na mírovou misi jednotek NATO na Ukrajinu neměl být zveřejňován, dokud o něm neproběhla řádná debata mezi členy aliance. „Tato praxe, že tu debatu zahájíme výkopem ve veřejném prostoru, dotlačíme některé spojence k odmítavé reakci ještě předtím, než se ta debata zahájí, naši pozici určitě neposiluje,“ má jasno Petříček, který kromě zapojení NATO vyzývá také k většímu tlaku OSN.

Polský návrh na mírovou misi NATO na Ukrajinu neměl od počátku podporu větší části západních velmocí; generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek na summitu NATO v Bruselu tuto variantu definitivně odmítl.

Podle Petříčka navíc byl nápad na mírovou misi NATO ohlášen z diplomatického hlediska chybně. „Když jsem zaznamenal ten polský návrh, tak mě v tu chvíli napadly dvě myšlenky. Zaprvé není úplně dobře, že se to spojencům vzkazuje přes média, že se o tom bavíme na sociálních sítích místo toho, abychom se o tom pobavili za zavřenými dveřmi a vyříkali si detaily toho, co by NATO mohlo udělat,“ zkritizoval polský postup Petříček v rozhovoru pro Novinky.cz.

„Tato praxe, že tu debatu zahájíme výkopem ve veřejném prostoru, dotlačíme některé spojence k odmítavé reakci ještě předtím, než se ta debata zahájí, naši pozici určitě neposiluje,“ míní jako bývalý ministr zahraničí, podle nějž je potřeba nadále hledat cestu, jak na Rusko zvyšovat politický a diplomatický tlak.

„Měli bychom zapojit trochu kreativitu, jak na tu ruskou agresi dále reagovat. Přijali jsme celou řadu sankcí, ruskou ekonomiku to určitě bolí, bolí to ruské oligarchy, ale zatím to nevedlo k tomu, že by Rusko nějak zásadně přehodnotilo své agresivní kroky, nevedlo to k zastavení bojů, nezlepšilo to humanitární situaci na Ukrajině,“ štve Petříčka, že Rusko zatím dále pokračuje v invazi.

Místo mírové mise NATO Petříček navrhuje, aby se do věci více vložila OSN. „Měli bychom dále vyvíjet tlak na Rusko i na půdě OSN. Přestože je to stálý člen Rady bezpečnosti OSN a má právo veta, tak Charta OSN opravňuje členské státy reagovat na rozpoutání agresivní války ze strany jednoho z členů. Má možnost se legitimně opřít o chartu v případě pomoci Ukrajině, v případě mise, která by byla složena nejenom z evropských států, ale ideálně by to měla být široká mezinárodní koalice, která bude alespoň v diplomatické rovině připravena reagovat na případné stupňování ruské agrese,“ radí Petříček.

„Měl by to být úkol pro naši diplomacii. Snažit se přesvědčit i ty zatím málo angažované státy, které ale jsou důležité. Například Indie, měli bychom asi i vést debatu s Čínou, jakou roli chce hrát Čína v tomto konfliktu,“ přemítá Petříček, že jen celosvětový tlak může Rusko zlomit.

Konflikt na Ukrajině podle Petříčka také ukázal, že je na čase reformovat OSN, která byla v této podobě založena po druhé světové válce. „Reforma OSN je téma, které se debatuje řadu let. Už jenom proto, že svět se od konce druhé světové války změnil. Je tu celá řada významných zemí, které by si zasloužily být lépe zastoupeny v institucích OSN, třeba Indie, Brazílie, některé další země. OSN prostě dnes nereflektuje, kde se nacházíme,“ řekl Petříček a dodal, že by zároveň bylo velikou chybou OSN zrušit.