Jako „upřímná a konstruktivní“ označil americký ministr zahraničí svá jednání v Číně. Diplomatická slova ale nezastřou skutečnost, že vztahy mezi Spojenými státy a Čínou jsou nesmírně komplikované. Svědčí o tom i fakt, že naposledy se návštěva amerického ministra zahraničí v Pekingu konala před pěti lety.

Nyní po dlouhé době dochází k jednáním na takto vysoké úrovni mezi oběma velmocemi, podle Gardáše si od jednání ale nelze nyní mnohé slibovat. „Rozhodně nelze očekávat nějakou otočku o 180 stupňů. Ty vztahy rozhodně budou nadále napjaté a tato návštěva má spíše zmírnit napětí a má udržet nějaké komunikační kanály a v podstatě také navázat na setkání amerického prezidenta Bidena s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem ze summitu G20 loni v listopadu v indonéském Bali,“ uvedl sinolog v Interview plus Jana Bumby.

„Takže jde spíše o to, mírnit napětí, aby byly nastavené nějaké mantinely těch potenciálních třaskavých konfliktů, ale rozhodně nemůžeme očekávat, že by najednou zavládla naprostá pohoda v bilaterálním vztahu mezi těmito zeměmi,“ zdůraznil Gardáš opakovaně.

Obě strany vypadaly, jako by význam Blinkenovy návštěvy v Pekingu spíše snižovaly. Podle Gardáše je to z důvodu, že žádný průlom skutečně očekávat nelze. „Význam návštěvy je velký, nicméně šance na dosažení konkrétních kroků a změn nejsou nikterak vysoké. Zatím prohlášení obou stran jsou spíše vágní a usilují o snížení napětí. Ovšem Wang I přímo zmínil, že za napětí může vnímání Číny ze strany Spojených států amerických,“ zmiňuje slova vysoce postaveného čínského diplomata. Připomíná, že důvodů tenze v čínsko-amerických vztazích je celá řada.

Mnohé podle Gardáše zaznívá v tajných neveřejných jednáních a oficiální komuniké zahrnuje jen zlomek obsahu jednání. „Rozhodně bych řekl, že na nezveřejňované části bude většina, protože ta samotná prohlášení jsou často jen několik odstavců, také dost vágních a obecných témat. Blinken jednal s čínským protějškem Čchin Kangem celých sedm hodin. Diplomacie má vždy dvě roviny, jednu veřejnou a jednu za zavřenými dveřmi, která bývá důležitější. Ze strategických důvodů si to obě strany nechávají pro sebe, uvidíme, s čím přijdou po návratu Blinkena,“ dodal Gardáš.

Spojené státy se podle Číny snaží limitovat její růst prostřednictvím sankcí a ekonomických opatření. Spor se vede v otázce Tchaj-wanu, podle Spojených států by si obyvatelé ostrova měli o politickém směřování rozhodovat sami bez zásahů z Pekingu.

Podle Gardáše se západní státy musejí snažit o to, aby se Číně nepodařilo Tchaj-wan izolovat. Kompromis by prý mohly umožnit ekonomické zájmy, protože ostrov patří k deseti největším obchodním partnerům Pekingu, především pokud jde o dodávky čipů a elektroniky. Čína otázku Tchaj-wanu nevylučuje řešit silou.

Čínsko-americké vtahy narušily i nedávné incidenty, jako je například sestřelení údajného čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, kvůli čemuž byl odložen původní termín návštěvy amerického ministra zahraničí. Gardáš připomněl, že podobné případy se v posledním roce objevily ve čtyřiceti různých zemích, třeba i v Latinské Americe. „Čína je čím dál víc asertivnější a agresivnější ve sběru dat. Nejde jen o balóny, ale i o kybernetické útoky,“ dodal sinolog.

Za vším podle jeho slov stojí snaha o zabezpečení čínského vládnoucího režimu, ať už jde o informace vnitrostátní a sledování čínského obyvatelstva, ale totéž platí i vůči okolnímu světu. „Sbírají data ve velkém, aby je mohli následně využít pro své geopolitické zájmy,“ uvedl.

Obě velmoci také například rozděluje spor o čínskou expanzi v Jihočínském moři, vazby Pekingu na severokorejský režim nebo dlouhodobě neřešené záležitosti lidských práv.