O letošních vánočních svátcích zemřel demokratický prezident USA z let 1977 až 1981 Jimmy Carter. Muž, který letos oslavil sté narozeniny a se svou jedinou ženou prožil 77 let v manželství, což se velmi liší např. od nedávno zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Jenže přes svůj příkladný rodinný život mu Američané v roce 1981 dali jasně najevo, že už prezidentem být nemá. Republikánský protikandidát Ronald Reagan porazil demokrata Cartera na hlavu. Svou roli v tom sehrána např. ropná krize. Znovu se tak potvrdilo, že voliči hodí přes palubu toho, o kom soudí, že uškodil jejich peněženkám.

V roce 1977 Carter a panamský prezident generál Omar Torrijos podepsali dohodu, která stanovila 31. prosinec 1999 jako den předání Panamského průplavu státu Panama. Průplav je chápán jako neutrální území pod panamskou správou. USA nadále garantují vnější obranu tohoto pásma a celého průplavu. 

A do třetice se zasadil o rozvíjení vztahů s Čínou. Server Sinoskop v rámci vzpomínky na zesnulého prezidenta upozornil, že zatímco Američané na něj kvůli ropné krizi a kvůli problémům v Íránu a Islámskou revolucí v roce 1979 nevzpomínají jen v dobrém, v Asii se na Cartera dívají v mnohem lepším světle.

„Indický premiér Nárendra Módi osobně vyjádřil účast blízkým a Americe přímo na síti X, kde Cartera označil za státníka s velkou vizí, který neúnavně bojoval za světový mír a harmonii a napomohl posílení dobrých americko-indických vztahů. Po prezidentově návštěvě Indie v roce 1978 byla jím navštívená vesnice nedaleko jižního Dillí pojmenována na Carterpuri. V době, kdy výjezdy amerických prezidentů do Asie nebyly běžné, navštívil prezident Carter dvakrát Japonsko (1979–1980), i tam si získal nadčasové sympatie. Podílel se i na snižování napětí na Korejském poloostrově a v červnu 1994 osobním jednáním s Kim Ir-senem v Pchjongjangu odvrátil další hrozící eskalaci, i když tím zaskočil tehdejší Clintonovu administrativu. Pchjongjang navštívil i v roce 2010, aby osvobodil amerického vězně,“ uvedl server Sinoskop.

Zahraniční politika Jimmyho Cartera, jejímž hlavním mozkem byl polský emigrant Zbygniew Brzezinski, byla hodnocena rozporuplně. Mnohem lépe byla vnímána Carterova "soukromá diplomacie" po odchodu z Bílého domu. S renomé bývalého prezidenta dokázal několikrát velmi účinně zafungovat jako vyjednavač a zprostředkovatel, za což v roce 2002 dostal Nobelovu cenu míru.

Psali jsme:

Ve 100 letech zemřel Jimmy Carter. Biden nařídil státní pohřeb

„Šílená podpora“ Harrisové: Ležícího 100letého Cartera vytáhli na světlo. Lidé zhrozeni

Zvrhlá hra. Sázky na smrt královny Alžběty. A kdy umře papež? Tvůrci chválí covid

Budujete oligarchii, vůbec nedbáte na lidská práva. Trump dostal sodu od svého předchůdce, ověnčeného Nobelovou cenou