V červenci 2022 ministr kultury za ODS Martin Baxa rezolutně odmítal, že by se měly televizní poplatky zvedat. „To zvýšení koncesionářských poplatků prostě znamená v téhle těžké ekonomické situaci špatnou zprávu pro občany a v posledku podle mě vlastně by to ti, kteří nevěří ve službu České televize, obrátili proti ní,“ řekl pro Reflex Baxa.

V roce 2024 už ovšem ministr Baxa mluvil jinak. Televizní poplatky chtěl zvednout o 15 korun měsíčně, rozhlasové poplatky pak o 10 korun měsíčně. Navíc by se nově placení poplatků nevyhnuli ti, kteří doma rozhlas ani televizi nemají. Podle plánů Martina Baxy a jeho ministerstva by stačilo mít doma připojení k internetu. „Bude to tak, že každá domácnost, jejíž členové, člen disponuje připojením k internetu, by měla nově platit koncesionářské poplatky,“ řekl pro Seznam Zprávy v květnu 2024.

Ovšem z členské základny ODS se začíná ozývat oponentní názor. Proč zavádět fakticky daň z internetu, ptá se. Oblastní rada ODS Praha-západ nyní jednomyslně přijala usnesení, že „nesouhlasí se zvyšováním televizních poplatků a jejich přeměnou na de facto daň z internetu a vyzývá odpovědné představitele ODS, aby zabránili snahám o jejich prosazení.“ S informací přišel člen zmíněné rady Tomáš Šalamon.

A vysvětlil, proč k tak rozdílnému postoji oproti celorepublikovému vedení ODS přišli.

Podle Šalamona je jedná o zásadní zvýšení daňové zátěže uvalené na domácnosti. „Zvýšení poplatků na 2580 Kč ročně znamená poměrně zásadní zdanění domácností. Pro mnoho poplatníků jde o vyšší daňovou zátěž, než je daň z nemovitosti a pro nízkopříjmové rodiny dokonce i než je jejich daň z příjmů. S ohledem na zdanění zařízení schopných připojit se k internetu navíc dopadne na téměř celou populaci jen s minimem možností jí uniknout. A na firmy, byť by neprovozovaly jediný přijímač,“ popsal Šalamon postoj oblastní rady ODS Prahy-západ.

Upozornil i na to, že princip televizních a rozhlasových poplatků je reliktem minulosti. Sledování televize i poslech rozhlasu neustále klesá. A co je podle něho hlavní, existují technologie, které zpřístupní vysílání jen předplatitelům. Není tedy podle Šalamona důvod pro to, aby za službu platili všichni.

„Plošné televizní poplatky vznikly v době, kdy rozhlas a televize byly masovým médiem a technologie neumožňovala vylučitelnost ze spotřeby. Reflektují stav před bezmála 100 lety. Ani jedno už neplatí: Sledovanost televize neustále klesá a technologie dnes umožňují poskytnout vysílání jen předplatitelům. Pro příslušné organizace je pohodlné status quo udržovat, ale je k tomu nějaký důvod?“ položil otázku Šalamon.

Tomáš Šalamon se ve svém usnesení vrátil i k základům svobody společnosti. Tedy ke svobodné soutěži názorů. Tu podle něj veřejnoprávní služby nezaručují. „Veřejnoprávní média nejsou a nemohou být arbitrem objektivity. Objektivita není dosažitelná jinak než svobodnou soutěží různých názorů v otevřené diskusi na otevřeném trhu. Mediální trh nebyl nikdy otevřenější, než je dnes. Technologie dnes umožňují zřídit si vlastní médium s nepatrnými náklady takřka komukoliv,“ popisuje nové možnosti Šalamon.

Nepáral se ani s často používaným argumentem, že veřejnoprávní média pomáhají v boji proti dezinformacím. „Častým argumentem pro veřejné financování je i boj proti ruským dezinformacím. Je ale naivní se domnívat, že někdo, kdo čte Aeronet či obsah řetězových mailů, bude zviklán Českou televizí, pokud si ji vůbec zapne,“ poznamenal člen oblastní rady ODS.

A poukázal i na často skloňovanou vyváženost veřejnoprávních médií. Jako příklad uvedl stanici Českého rozhlasu Radio Wave. „O vyváženosti českých veřejnoprávních médií lze polemizovat. Konkrétně např. Radio Wave Českého rozhlasu dlouhodobě nepokrytě výrazně inklinuje k radikální progresivní levici,“ napsal Šalamon.

Podle Šalamona nelze mluvit ani o plné nezávislosti veřejného média na vládě. Pro příklad si zašel na Slovensko. „Jak ukázaly nedávné události na Slovensku, veřejnoprávní média lze jedinou změnou zákona velmi jednoduše přímo podvolit vládní kontrole a žádná výše poplatků v tom nezabrání. Naopak, takové médium je pro autoritářskou vládu velmi snadnou kořistí,“ dodal Šalamon.

Působení veřejnoprávních médií je podle Šalamona jen zvyk. „Veřejnoprávní televize a rozhlas je jen zaběhlý úzus. Neexistuje důvod, proč by zrovna tato média měla být vyňata z tržní konkurence. Proč nemáme veřejnoprávní noviny?“ ptá se Šalamon a dodává, že ve Spojených státech amerických nejsou žádné poplatky. „V USA televizní poplatky neexistují a určitě nelze tvrdit, že nejde o svobodnou zemi (PBS je veřejná televize, ale nikoliv v evropském slova smyslu. Je financována z darů a z grantů – podobně jako třeba česká TV Noe),“ dal za příklad oblastní člen ODS.

Kolik jde na zpravodajství financí? I na to se člen ODS zaměřil. „Častým argumentem je informování České televize např. při povodních a jiných podobných událostech. Když necháme stranou, že tuto roli přebírá jednoznačně internet, dle výroční zprávy ČT, jen cca 10 % tržeb jde na zpravodajství,“ ukázal Šalamon na financování zpravodajství. A na co jde zbytek peněz? Na zábavu, na licence sportovních přenosů. „To lze veřejnoprávním zájmem odůvodnit těžko. Jde-li tedy o zachování objektivního zpravodajství, médiím by stačil jen zlomek stávajících poplatků,“ myslí si Šalamon.

Šalamon poukazuje na trend ve společnosti, v které televizní vysílání dlouhodobě ztrácí na své poutavosti. Internet a sociální sítě nahrazují televizí uprázdněné místo. „Televize i rozhlas jsou média zcela za zenitem. Rádio tvoří prakticky jen kulisu, sledovanost TV ve věkové skupině pod 40 je malá a dál klesá. Co se týče lineárního vysílání (pro které bylo financování poplatky kdysi vymyšleno), dnešní děti už jeho smysl prakticky nechápou. I nedávné americké volby jasně ukázaly, že televize zcela ztratila vliv ve prospěch sociálních sítí,“ poukázal na vývoj světa a médií v něm Tomáš Šalamon.

A s odkazem na rozhovor pro Reflex poukázal na to, že tomu je dva roky, co ODS slovy svého ministra zvyšování poplatků vylučovala. Podle Šalamona je tlak na zvýšení poplatků porušením slibu a znevěrohodňuje ODS jako takovou. „Martin Baxa ještě před dvěma lety zvyšování poplatků vylučoval. Porušení slibů je politicky velmi nešťastné a znevěrohodňuje nás,“ napsal člen ODS Prahy-západ.

Nakonec Tomáš Šalamon apeloval na základy ODS jako strany pravicové, která má dbát na to, aby byla v zemi silná tržní soutěž, nikoliv státní monopol na cokoliv. „Jsme pravice. Věříme, že služby poskytují nejlépe soukromé firmy v tržní soutěži, nikoliv státní monopoly,“ zakončil svůj komentář Tomáš Šalamon.

1/x ??Oblastní rada ODS Praha-západ jednomyslně přijala usnesení, že "nesouhlasí se zvyšováním televizních poplatků a jejich přeměnou na de facto daň z internetu a vyzývá odpovědné představitele @ODScz, aby zabránili snahám o jejich prosazení." pic.twitter.com/tzJtdknvf4

— Tomáš Šalamon (@SalamonTomas) November 13, 2024

Ovšem plošné zvýšení a rozšíření koncesionářských poplatků se s největší pravděpodobností konat nebude. Vláda oznámila, že má k projednání důležitější témata. Ač panuje podezření, že to je pouze výmluva, protože někteří koaliční poslanci váhají a mohli by hlasovat proti. Ještě před pár týdny se zdálo, že je zvýšení koncesionářských poplatků na Českou televizi a Český rozhlas jisté a občané si brzy připlatí. Vládní koalice disponuje i po odchodu Pirátů do opozice pohodlnou většinou.

Proč vláda nabrala u televizních poplatků prudkou zatáčku? Podle zdrojů redakce ParlamentníchListů.cz jde o souběh mnoha faktorů. Za poslední dobu se toho nakumulovalo opravdu hodně. Jedním z důvodů je rostoucí nespokojenost vlády s generálním ředitelem Součkem a celým širším vedením televize. Mají pocit, že ČT neřídí dobře, že je tam zmatek a chaos. Poslední jednání Součka s ministrem kultury Baxou probíhalo v dost chladné atmosféře.

„Nejde o to, že by se najednou něco stalo a koalici to vedlo k pozastavení snahy (zvýšit poplatky, pozn. red.), tam hrálo roli poměrně dost věcí, které se děly postupně, a teď toho bylo tolik, že se rozhodli počkat. Děje se poměrně unikátní věc, kdy opozice je na vedení ČT naštvaná, že straní vládě, a vláda je na ČT naštvaná kvůli špatnému řízení té instituce. Není to v tom, že by jim politicky nevycházelo vstříc, problém je v podobě řízení. Velmi jim prý vadí, že tam příliš velké slovo mají lidé typu Lutonský nebo Kubal,“ sděluje redakci ParlamentníchListů.cz zdroj z kuloárů Poslanecké sněmovny.

Další významný zádrhel spočívá podle našich informací v tom, že vládní koalice nakonec nemusí mít dostatek hlasů k tomu, aby koncesionářské poplatky navýšila. Formálně sice v Poslanecké sněmovně drží pohodlnou většinu, jenže se potichu bouří někteří poslanci, hlavně z ODS.

S odkladem však souvisí větší problém. Kdy změnu na jednání sněmovny vrátit? Pokud by navýšení koncesionářských poplatků protlačili nyní, je jistá šance, že na to část voličů do voleb, které se mají uskutečnit zkraje podzimu příštího roku, zapomene. Jenže s blížícím se termínem sněmovních voleb to bude mít těžší. Vládní politici si prý uvědomují, že pokud to nyní odložili a budou chtít nepopulární změnu prosadit později, budou na tom politicky krvácet daleko výrazněji než v letošním roce.