Jaký je vztah mezi Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem? Podle Trumpových slov výborný. Ze strany Číny by Hála k otázce přistupoval trochu opatrněji. „Formulace ze strany Donalda Trumpa je trošičku velkohubá. Myslím si, že ten vztah není nějak hluboký a rozhodně je hodně napjatý. Zejména z čínské strany bych ho charakterizoval rozhodně mnohem opatrněji,“ okomentoval vztahy prezidenta Trumpa a Si Ťin-pchinga Martin Hála pro Český rozhlas.

Podle Hály jsou vztahy mezi USA a Čínou stabilizované jen částečně. „Je velmi pravděpodobné, že se dlouhodobě budou ještě dále zhoršovat a že po těch krátkých obdobích dočasného zlepšení vždycky nadejde zase doba jejich propadu. A to by mohlo koneckonců nastat právě teď, s nástupem Donalda Trumpa, pokud skutečně přistoupí k některým těm opatřením, která avizoval během volební kampaně,“ zamyslel se Hála s tím, že Donald Trump mluvil o celních tarifech a protekcionalistické politice.

Obchodní válka mezi Čínou a USA probíhala už před nástupem Donalda Trumpa do jeho prvního funkčního období mezi lety 2016 a 2020. V tu dobu ale fungovala většinou jednostranně. Tedy že Čína uplatňovala cla vůči americkému zboží. A nástupem Trumpa začala americká strana reagovat protiopatřeními. „Obchodní válka byla před Donaldem Trumpem víceméně jednostranná. Byla vedena jenom z čínské strany a z americké nikoliv. Lze očekávat, že teď ještě přitvrdí, protože Trump vyhrožuje skutečně zásadními celními přehradami ve výši několika set procent,“ řekl Martin Hála.

Zároveň dodal, že to není Trumpova specialita. Podobnou politiku vůči Číně uplatňoval i Joe Biden. „Ale zase musíme připomenout, že vlastně podobnou politiku dělal už Biden a že třeba na elektromobily už teď platí stoprocentní dovozní clo do Spojených států,“ poukázal na politiku USA Hála.

Podle Hály došlo k velkému zlomu právě v době, kdy do Bílého domu usedl v roce 2016 Trump. Do té doby platila politika, že globalismus je vždy pozitivní. To Trump zásadně změnil. „Velký zlom v americké politice vůči Číně, ostatně i vůbec v americké zahraniční politice nastal právě během té první prezidentury Donalda Trumpa, kdy on narušil dlouhodobý konsenzus. Jednak vůči Číně, ale také vůči globálním otázkám jako takovým, kdy do té doby se předpokládalo víceméně automaticky, že globalizace je pozitivní jev, že mezinárodní obchod je oboustranně výhodný,“ popsal Hála vývoj světové politiky, kterou Trump zásadně ovlivnil. Od té doby, i v období vlády Joea Bidena, Trumpova politika byla v běhu.

Biden Trumpovu politiku nechal a připojil k ní svou silnou agendu, tedy vytváření obranného valu před autoritářskými režimy. V tomto případě pak podle Hály hlavně před Čínou. Zásadní pak byly vznikající koalice v Indopacifiku, které jsou podle Hály nesmírně důležité, protože Spojené státy nemají tu sílu případný konflikt utáhnout samy. „Je tu jistá obava, jak se k nim postaví Donald Trump, na kolik bude ochoten ty aliance dále budovat, nebo na kolik je dokonce bude třeba i podkopávat,“ poukazuje ředitel projektu Sinopsis.

Téma rozhovoru se vrátilo oklikou zpět k celní politice, kterou Donald Trump slibuje. Podle Hály hrozí, že selže. Mohla by fungovat v 90. letech, kdy Čína nebyla na současné úrovni. Ale nyní je ve zcela jiné pozici. Stejně jako Spojené státy. „Dnes je situace úplně jiná, než byla v těch 90. letech. Ochranná cla mohou mít jenom omezený dopad. Nepochybně nějaký dopad budou mít, ale bude jenom dílčí,“ myslí si Hála.

Ředitel projektu Sinopsis si myslí, že Trump je se svou politikou tak trochu opuštěný někde v 90. letech, ale rozhodně není bezzubý. Pokud by uvalil cla na zboží, kde má Čína obrovské přebytky a potřebuje se jich zbavit, mohl by Trump Číně ublížit velmi citelně. „Nechci říct, že je úplně bezzubý, protože zejména v současné době, kdy se čínská ekonomika potýká s velikými problémy, se čínské vedení snaží z těch problémů dostat hlavně důrazem na dotovaný export, zejména v některých strategických odvětvích, jako jsou elektromobily nebo různé zelené technologie. A tam trpí Čína obrovskou nadprodukcí, kterou není schopná absorbovat na domácím trhu a nutně musí ty věci vyvážet. A pokud na tyto položky budou uvalena cla v rozmezí stovek procent, tak to samozřejmě čínskou ekonomiku dost zásadně ovlivní,“ popsal Milan Hála.

Jaký je Trumpův vztah k Tchaj-wanu? Podle Hály nikterak pozitivní. Během kampaně dokonce Tchaj-wan obvinil z krádeže technologií a z toho, že země parazituje na vojenské ochraně Spojených států. „Trump má velmi vyhraněný názor na Čínskou lidovou republiku, ale to nutně neznamená, že by byl nějak vstřícně naladěn vůči Tchaj-wanu,“ mínil a dodal, že Tchajwanci hledí na zvolení Trumpa s obavami.

„Vzali 100 % našeho obchodu s čipy. Myslím, že Tchaj-wan by nám měl platit za obranu,“ řekl během rozhovoru v červenci pro Bloomberg Trump.

Panuje i nejistota stran toho, zda by v případě vypuknutí války s Čínou přišli Američané Tchaj-wanu na pomoc. „V zákoně Taiwan Relations Act z toku 1979 stojí, že Spojené státy budou pomáhat obranyschopnosti Tchaj-wanu. Což se zpravidla vykládá tak, že budou Tchaj-wanu prodávat obranné zbraňové systémy, což také dělají. Ale není tam výslovně řečeno, že by musely přijít Tchaj-wanu na pomoc vojensky,“ popsal obavy kolem Tchaj-wanu Hála.