„Po 24. únoru loňského roku, kdy Rusové vpadli na Ukrajinu, bylo celé Evropské unii i NATO jasné, že vztahy s Ruskem nemohou zůstat jako dříve. Ruská agrese vůči Ukrajině je největším a nejničivějším ozbrojeným konfliktem v Evropě od roku 1945. A toto imperialistické chování nesmí zůstat bez odezvy ani na poli mezinárodních vztahů,“ uvedl k tomu ministr Jan Lipavský (Piráti).

Podle jeho ministerstva zpráva zahrnuje přehled dosavadních kroků a plány české zahraniční politiky ve vztahu k Rusku do budoucna.

Připomeňme si, že Česko v minulých měsících pozastavilo vstup do země Rusům za účelem turistiky.

?Vláda právě na můj návrh schválila Zprávu o revizi vztahů s Ruskem.
?? Diplomatickou přítomnost Ruska v Česku ???? jsme výrazně snížili.
?? Zmrazili jsme ruský majetek v hodnotě cca 10 miliard Kč.
?? Snížili jsme a budeme nadále snižovat energetickou závislost na Rusku.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 21, 2023

Je také obecně známo, že naše republika podporuje uvalování sankcí na úrovni EU. V Česku je zmrazen majetek ruských soukromých subjektů a došlo i ke snížení energetické závislosti na ruských zdrojích.

To komentoval Lipavský s tím, že máme za sebou důležité kroky, kterými jsme doslova překopali dosavadní vztahy s Ruskem a v omezování ruského vlivu budeme pokračovat.

„Česká politika vůči Rusku se v následujících měsících zaměří na to, jak přispět k vítězství Ukrajiny v ruské válce a jak přispět k mezinárodní izolaci Ruska. Budeme dále posilovat schopnost čelit hybridnímu působení Ruska,“ předsevzal si ministr, který chce zároveň omezovat kontakty s Ruskem pouze na základní úroveň v přesně vymezených oblastech, ale na druhou stranu podporovat ruskou občanskou společnost a obránce lidských práv.

Zároveň ujistil, že zmíněná revize vztahů s Ruskem se promítne i do připravované Bezpečnostní strategie.

O té byla řeč i na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, na níž se od roku 2014 pravidelně setkávají politici a bezpečností experti, aby zhodnotili uplynulé období a nastínili plány pro další zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky.

V rámci konference vystoupil také ministr Lipavský, který svůj projev uvedl na twitteru tím, že „Období, kdy Evropa mohla čerpat mírovou dividendu a zanedbávat investice do své bezpečnosti, skončilo. Agrese vůči Ukrajině je brutálním, ale pouze jedním z aspektů vztahu imperialistického Ruska vůči Evropě, Západu a celému svobodnému a demokratickému světu.“

Období, kdy Evropa mohla čerpat mírovou dividendu a zanedbávat investice do své bezpečnosti, skončilo. Agrese vůči Ukrajině je brutálním, ale pouze jedním z aspektů vztahu imperialistického Ruska vůči Evropě, Západu a celému svobodnému a demokratickému světu.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 20, 2023

Nebyl ale zdaleka sám, kdo se konference zúčastnil z vládních lavic. Svými postřehy přispěla třeba také ministryně obrany Jana Černochová (ODS), nebo premiér Petr Fiala (ODS). Konference se zúčastnil i prezident republiky Petr Pavel.

„Uděláme všechno proto, abychom se už nikdy nestali ruskou kolonií,“ burcovala podle serveru iDnes.cz třeba zmíněná ministryně obrany s tím, že brzy předloží právě novou aktualizovanou obrannou strategii, která bude reagovat na nejnovější bezpečnostní změny.

V dalším průběhu označila za velmi důležitou dohodu o vojenské spolupráci s USA, kterou tam nedávno podepsala.

„Smlouva DCA je deklarací, kam patříme. Deklarací, kdo jsou naši přátelé. Někomu se to ale nemusí líbit,“ dodala ještě zřejmě v souvislosti s negativními reakcemi veřejnosti, ale i některých bezpečnostních analytiků na zmíněnou smlouvu.

Prezident Petr Pavel v rámci zmíněné konference překvapivě řekl, že nemáme důvod bát se ruských hrozeb.

„Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější. Z toho obavy nemám,“ zopakoval ještě jednou větu, která kontrastuje s vyjádřeními ostatních politiků a také s postojem náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Ten třeba pro SeznamZprávy.cz uvedl, že Rusko je pro nás přímá hrozba a Rusko je na trajektorii konfliktu s NATO.

Jedním z dalších řečníků byl senátor Tomáš Czernín (TOP 09), který citoval Václava Havla, když zmínil jeho slova, že Rusko neví, kde začíná a kde končí.

Informovali jsme ZDE.

„Napadením Ukrajiny se slova prezidenta Havla jen potvrdila. Putinova touha po územním zisku a jeho zoufalý pokus o návrat do časů před pádem Železné opony, však ukázal i mnohá pozitiva. Putin nechtěl pouze ovládnout Ukrajinu, ale také rozdělit a rozeštvat NATO a Evropskou unii,“ byl si jistý senátor a dále uvedl, že z toho důvodu stojí proti Putinovi civilizovaný svět jako jeden muž.

„Stačí se podívat na to, kdo patří mezi jeho hlavní spojence. Na Valném shromáždění OSN hlasují společně s Rusy Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea či Sýrie. Putin je v izolaci morální, ekonomické i politické,“ dodal ještě.

S jeho slovy ale ostře kontrastuje zpráva serveru Novinky.cz, ze které vyplývá, že dvě desítky zemí světa před summitem hospodářského uskupení BRICS, který se konal v Jižní Africe, projevily zájem o vstup, nebo alespoň o status podporovatele.

Dodejme, že BRICS je označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky a o vstup mezi tyto země měly projevit zájem třeba Turecko, Írán, Egypt, nebo Mexiko.

Zároveň je podle Novinky.cz BRICS hospodářské sdružení čtyř z deseti nejlidnatějších zemí světa a čtyř z patnácti největších ekonomik světa. Tedy nikterak okrajová záležitost, což je dobře patrné i z porovnání HDP.

Pokud porovnáme HDP Evropské unie, USA a BRICS, tak hrubý domácí produkt všech stávajících zemí BRICS dohromady činil v roce 2021 zhruba 23,5 bilionu dolarů, což je jen o málo víc, než mají samotné Spojené státy (23 bilionů USD), ale o polovinu více, než Evropská unie v roce 2021, jejíž HDP dosáhl 15,25 bilionu dolarů.