Wagnerová hned v úvodu pořadu poznamenala, že nezávislost justice není nikdy absolutně garantována. „Já myslím, že by občané měli být ostražití a ukazuje-li se, že je nezávislost justice ohrožena, tak by se občané měli vyjadřovat a to třeba i na náměstích,“ zdůraznila někdejší ústavní soudkyně a bývalá senátorka. „Justice funguje také na principu důvěry. Pokud prostě občanstvo nevěří justici, tak se ta justice může přetrhnout a stejně tady bude část lidí, která bude říkat ‚podívejte se, tady je něco v nepořádku‘,“ dodala Wagnerová.

Lata prý pevně doufá, že lidé v Česku mohou stále věřit ve fungující právní stát. Podle jeho názoru je na orgánech justice, aby tuto důvěru posilovaly.

Bureš zdůraznil, že v České republice právo vymahatelné je. Jedním dechem však dodal, že náš právní systém je velmi košatý a je náročné se v něm vyznat, především v oblasti správního práva.

Moravec poté přehodil výhybku přímo ke státnímu zastupitelství a zeptal se Elišky Wagnerové, zda by státní zástupce vyjmula z moci výkonné pod samostatnou hlavičku. „Ne, nedávala,“ řekla stručně a krátce bývalá ústavní soudkyně s tím, že tato debata se vedla už v době, kdy byla přijímána Ústava ČR. Tehdy byl přijat model, který fungoval již za první republiky, ale i za časů Rakouska-Uherska.

„Ale vše se vyvíjí a státní zastupitelství si zaslouží určitou míru autonomie,“ dodala dáma s tím, že ona autonomie by měla mimo jiné znamenat, že politici nemají komentovat práci státních zástupců na živých kauzách. Mělo by to prý také znamenat, že odvolání nejvyššího státního zástupce by mělo být tak snadné, jak dnes je. O odvolání státního zástupce může v podstatě kdykoli rozhodnout vláda.

Do Ústavy by nezasahoval ani Bureš. Uznal však, že některé kroky mohou v očích veřejnosti vyvolávat nedůvěru. „Když státní zástupce Šaroch musí běhat pro podpis u svého rozhodnutí, tak asi i občané cítí, že tak úplně nezávislý není,“ konstatoval Bureš.

Wagnerová se okamžitě ohradila, že tato česká úprava má svůj smysl. Státní moc musí být podle Wagnerové omezena, protože když už učiní nějaký krok a později se ukáže, že to nebyl krok šťastný, lze ho jen těžko napravit.

Jan Lata by prý neměl nic proti tomu, kdyby státní zastupitelství stálo v Ústavě samostatně. „Principielně se domnívám, že by státní zastupitelství nemělo být součástí moci výkonné a mělo by být samostatnou mocí,“ pravil Lata.  

Když znovu dostala slovo Wagnerová, kroutila hlavou nad snahou co nejdříve odvolat současného nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchní státní zástupce v Praze a v Olomouci. Pokud je řečeno, že funkční období nejvyššího státního zástupce bude sedm let, měl by i Pavel Zeman mít garantováno, že bude ve funkci oněch dalších sedm let. „Protože v současné chvíli ten zákon o státním zastupitelství slouží retroaktivně, protože ti státní zástupci mají nyní dáno, že jsou ve funkci na dobu neurčitou.“

Spory se vedou také o to, jak vybírat vedoucí státní zástupce. Napříště by je měly vybírat komise, ale nejen státní zástupci se obávají, že v těchto komisích bude mít příliš mnoho vlivu Ministerstvo spravedlnosti. Bureš doporučoval, aby v této oblasti fungoval model, kde bude Ministerstvo spravedlnosti v menšině. „Bylo by to velkorysé gesto,“ konstatoval Bureš. Nechtěl však vést debatu o tom, jak moc velkorysá chce být stávající ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Marie Benešová. Wagnerová dodala, že u Marie Benešové velkorysost není. „No není, no,“ poznamenala krátce.

Zvláště, pokud by platilo, že vedoucí státní zástupce smí nakonec jmenovat ministr spravedlnosti i bez ohledu na názor komise, pak podle Wagnerové zákon o státním zastupitelství rozhodně velkorysý není. „Potom je ta komise úplně k ničemu, o čem se tady teda bavíme, to by bylo úplně zbytečné,“ poznamenala Wagnerová.

Ve druhé polovině pořadu hosté věnovali pozornost i soudcům. Shodli se na tom, že povinností soudců by mělo být vysvětlovat verdikt v tom či onom případě tak, aby verdikt pochopila i laická veřejnost.

Nakonec došlo i na kauzu Farmy Čapí hnízdo, ve které byl obviněn i předseda vlády Andrej Babiš. Lata konstatoval, že jeho kolega Jaroslav Šaroch pravděpodobně dospěl k závěru, že nebyly naplněny všechny znaky trestného činu, kterého se údajně měl dopustit premiér Babiš a další obvinění, tak trestní stíhání zastavil

„To neštěstí je, že pokud je stíhán premiér, tak premiér má své příznivce a odpůrce, a ať už rozhodnete tak nebo onak, tak pro jedny budete hrdina, a pro druhé ne,“ upozornil Lata. „Tady nelze postupovat podle mínění těchto dvou táborů. Státní zástupce tady musí rozhodnout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ dodal jasně.

Wagnerová zmínila, že vývoj v kauze Čapí hnízdo důvěru veřejnosti ve spravedlnost neposílil. Protože byl trestně stíhán premiér země, nebylo by podle ní od věci zveřejnit odůvodnění postupu státního zástupců, byť si je vědoma, že přípravné trestní řízení je podle zákona neveřejné.  

„Jestli to stálo na tom, jestli je něco velký nebo malý podnik a čtyři roky o tom budu přemýšlet, tak to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro právní stát,“ zlobila se Wagnerová.  

Bureš dal Wagnerové za pravdu. Také podle jeho názoru v kauze předsedy vlády existuje veřejný zájem na zveřejnění zdůvodnění státního zástupce Jaroslava Šarocha.

Lata doplnil, že kauza Andreje Babiše stále ještě není skončena, protože se k ní může vyjádřit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.