Řešila se svoboda médií. Dle Xavera zde není taková svoboda médií jako v 90. letech. „S tím, jak se přeskupila média, tak se přeskupily i poměry, a mám pocit, že vítězí jenom silní jedinci. Protože jsou lidé, kteří si ji nenechají vzít, tu svobodu slova, pozoruji to velmi často, ale bohužel pozoruji i jistou stádovost a velmi často se v poslední době setkávám s tím, že se lidé v médiích bojí něco říct. A to zejména novináři, protože působí v tom či onom mediálním domě, který třeba působí prorežimně. Takže ve chvíli, kdy s nimi někdy mluvíte na chodbě nebo v redakci, tak vám řeknou něco jiného, než jsou ochotní říct na mikrofon nebo napsat do článku,“ vysvětlil moderátor. Bobošíková ho vyzvala, aby jmenoval, ale Veselý si nechtěl takto vyřizovat účty nebo někoho osočovat.
Prý se není čemu divit a tato nesvoboda pochází ze světa. „Podívejte se, co se děje kolem Facebooku, podívejte se, co se děje v jednotlivých médiích ve světě, a myslím, že jsme toho odrazem,“ poznamenal. „Půjdete-li pracovat do některého média, mnohdy i média veřejné služby, mám na mysli ČT, tak buďto budete držet brázdu a krok, anebo tam jednoduše nebudete,“ zhodnotil moderátor dnešní poměry.
Bobošíková pak pátrala, co myslel Veselý termínem „prorežimní“. Ten vysvětlil, že myslel bruselský režim, kterému jsme se podvolili při vstupu do EU. „Podívejte se, co všechno sem diktuje Evropská unie a není divu, že třeba taková ČT slouží režimu. Jako sloužila vždycky. Tak je to snad i v pořádku. Takže to, co je v Bruselu bráno za normu, podpoří Česká televize,“ dal příklad Xaver, ovšem s dodatkem, že jsou i soukromá prorežimní média.
Tématem bylo i stírání rozdílů mezi zprávami a komentáři. Tento rozdíl dle Xavera ctí například Český rozhlas. „Jsou média, kde dostáváme zprostředkované informace, a musíme si u toho vyslechnout nebo přečíst i ten názor toho konkrétního redaktora. Mám pocit, že toto je dávno za námi a velmi mne to rozčiluje,“ prohlásil.
Moderátorka pak předložila analýzu ČT o tom, jak byly zobrazovány politické strany na ČT24.
Xaver k analýze dodal, že ke každé analýze bude protianalýza a že záleží na tom, kdo ji zpracovává. Ale na to, aby člověk viděl, že strany nejsou zobrazovány ve stejném světle, není dle něho třeba analýz. „Stačí se podívat na Českou televizi, tam je to zřetelné dnes a denně,“ mínil.
Nemohlo nedojít na interview s Andrejem Babišem, kterého se dle Bobošíkové chytili „strážci žurnalistické čistoty“, tedy HlídacíPes.org. Moderátorka dodala, že se jedná o soukromý subjekt, který tvrdí, že dělá žurnalistiku ve veřejném zájmu, a jeho podnět byl dostatečný, aby se o osobu moderátora začala zajímat ČT. Dle Bobošíkové z něj ČT bere „stovky podnětů“.
Xaver řekl, že nečekal, že se stane terčem médií a lidí, když začne zkoumat pozadí HlídacíhoPsa.org, a řekne pravdu o ČT. Prý se mu o tomto tématu těžko mluví, jednak z tohoto důvodu a také proto, že připravuje samostatné video pro svůj kanál na YouTube. Ale přesto odhalil, že Ústav nezávislé žurnalistiky, jehož je HlídacíPes.org projektem, sponzoruje Nadační fond českých průmyslníků a Nadační fond nezávislé žurnalistiky. V roce 2017 z těchto fondů prý šlo více než 3 miliony korun.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas