Sobotní útok Íránu na Izrael, proti kterému islámský stát vyslal vlnu dronů a raket, podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) ukázal dvě věci. V prvé řadě to, že těsné sousedství s Ruskem a celková geografie země je pro Ukrajince problém. Vzdálenost Íránu a Izraele, která čítá více než tisíc kilometrů, Izraeli poskytuje čas reagovat na útok, vyslat do vzduchu stíhačky a aktivovat další systémy protivzdušné obrany.

Ale pozor.

Ukázal také to, že kdyby měla Ukrajina k dispozici více prostředků protivzdušné obrany, jako je má Izrael, dokázala by sestřelovat více ruských raket a dronů a chránit tak důležité objekty a především životy vojáků, ale i civilistů. Mužů, žen i dětí.   

„Ukrajina potřebuje značné vybavení západních systémů protivzdušné obrany a stíhaček schopných zachytit drony a rakety, aby vytvořila kombinovaný deštník protivzdušné obrany, který je alespoň vzdáleně stejně účinný jako ten, který Izrael a jeho spojenci úspěšně použili 13. dubna,“ napsal k tomu washingtonský institut.

„Všech 15 balistických raket a sedm ze 44 řízených střel, které ruské síly odpálily proti ukrajinským energetickým zařízením v noci z 21. na 22. března, úspěšně pronikly ukrajinskou protivzdušnou obranou. Některé z raket významně poškodily vodní elektrárnu Dněpr (HPP) ve městě Záporoží a zcela ji odstavily a oprava elektrárny bude nějakou dobu trvat,“ dal institut konkrétní příklad.

Dokud Ukrajinci dostávali pomoc především od USA, byli schopni odrazit více útoků a dokázali opravit prakticky všechny objekty, které Rusové zničili v zimě 2022/2023. A teď během posledních pár dní Rusové zničili všechno, co Ukrajinci po zimě 2022/2023 opravili.

Institut také připomíná, že Rusové odmítli íránský útok na Izrael odsoudit s odůvodněním, že Íránci jen odpověděli na izraelský útok z Damašku z 1. dubna.  

Rusové prý teď kalkulují s tím, že by mohli chtít do 9. května, tedy do výročí konce tzv. Velké vlastenecké války, dobýt celý Chasiv Jar. Podle ISW je to ale cíl nepříliš reálný.