Válka na Ukrajině trvá už 453 dní a už i washingtonský Institut pro studium války oznámil, že ruské okupační síly skutečně dobyly Bachmut. Dokládají to prý geolokační záběry, na kterých je vidět vojáky soukromé ruské armády wagnerovců, jak vyvěšují svůj prapor a také ruskou vlajku na nejzápadnější budově, která v poničeném městě ještě zbyla.

Ale Rusové budou podle institutu potřebovat další jednotky, aby město udrželi. Ukrajinci totiž podnikají další a další protiútoky a jak na jih, tak na sever od města jednají tak, že nelze vyloučit taktické obklíčení ruských sil v Bachmutu.

„Ukrajinské vojenské zdroje uvedly, že ruské síly ztratily část dominantních výšin v okolí Bachmutu, a poznamenaly, že trvalý ukrajinský postup by mohl vést k taktickému obklíčení Wagnerových sil v Bachmutu. …. Geolokační záběry ukázaly, že ukrajinská 3. samostatná útočná brigáda udeřila na blíže nespecifikované ruské síly jižně od Kliščiivky (7 km jihozápadně od Bachmutu) a střetla se s ruskou 200. samostatnou gardovou motostřeleckou brigádou 14. armádního sboru (Severní flotila) severovýchodně od Bohdanivky (5 km severozápadně od Bachmutu),“ uvedl institut s tím, že Ukrajinci momentálně drží bojovou iniciativu, Rusové se ji ve svých vlastních útocích snaží získat zpět, ale zatím se jim to nedaří.  

Bývalý ruský důstojník Igor Girkin podle ISW prohlásil, že všechny ruské síly jsou vyčerpané poté, co se rozhodně odhodlaly vyhrát zbytečnou bitvu o Bachmut a teď nebudou mít sílu pokračovat v dalších akcích.

Ruský prezident Vladimir Putin wagnerovcům poblahopřál k vítězství v Bachmutu. ISW má za to, že soukromou vojenskou skupinu Putin zmínil proto, aby se vyhnul kritice zakladatele wagnerovců Jevgenije Prigožina, který v posledních týdnech opakovaně kritizoval konvenční armádu i politické vedení země.

Prigožin si podle očekávání přisvojil vítězství nad městem Bachmut výhradně pro sebe a své síly. Prigožin 21. května prohlásil, že „je naprostá lež“, že ruské výsadkové síly (VDV) pomohly wagnerovcům město dobýt, a uvedl, že v Bachmutu nebyl nikdo z ruského ministerstva obrany, ale teď se podle něj ruské konvenční síly pokusí přisvojit si toto vítězství. Podle ISW se Prigožin bude snažit maximálně propagandisticky využít roli wagnerovců u Bachmutu, aby žoldnéře postavil do světla ramp a dokázal jim sehnat další podporu. Materiální podporu.

Ale kremelská mediální mašinérie podle ISW také nezahálí.

„Ruská státní televize líčila údajné dobytí Bachmutu jako zásadní historickou událost a tvrdila, že dobytí města usnadní ruským operacím dobytí Slovjansku (41 km severozápadně od Bachmutu) a Kramatorsku (35 km severozápadně od Bachmutu) a dokonce i města Dněpr (zhruba 215 km západně od Bachmutu). Kreml se pravděpodobně snažil přehnat význam dobytí Bachmutu jako historického vítězství vzhledem k pokračujícímu nedostatku taktických úspěchů na Ukrajině, přičemž jedno ruské státní médium se rozhořčeně vyjádřilo, že se příslušníci wagnerovců v Bachmutu musejí cítit jako ‚jejich dědové v Berlíně‘,“ uvedl ISW.

Ruští prováleční blogeři dobytí Bachmutu oslavili, ale podle ISW i oni připomínají, že dobytí tohoto města nelze srovnávat s vítězstvím Rudé armády v Berlíně a Rusové před sebou budou mít ještě dlouhou cestu, než budou moct říct, že zvítězili.

Tento rozpor mezi informacemi státních médií na jedné straně a proválečných blogerů na straně druhé ukazuje podle ISW, že blogeři se na válku na Ukrajině dívají mnohem realističtěji a státním médiím pravděpodobně nedovolí opanovat celý informační prostor.

Společenské hnutí již zmíněného bývalého ruského důstojníka Girkina Klub rozhněvaných vlastenců otevřelo 21. května zahajovací akcí petrohradskou pobočku. Řečníci na akci hovořili o své nespokojenosti s tím, jak se složky ruské „vojensko-politické elity“ nesnaží o rozhodnou porážku Ukrajiny a místo toho zaměřují své úsilí na udržení současných ruských zisků na Ukrajině a vedení jednání se Západem. Členové podle svých vlastních slov hodlají tlakem ve veřejném prostoru tuto situaci změnit.

„Hovořili také o tom, jak Klub rozhněvaných vlastenců vytváří ‚alternativní centrum moci‘, které by mělo pomoci dosáhnout konečného zničení ukrajinského státu a další mobilizace ruského národa za tímto účelem,“ uvedl ISW.

Západ čeká, kdy začne ukrajinská protiofenziva. Britská veřejnoprávní stanice BBC analyzovala podmínky v různých částech válečné fronty před vypuknutím této operace.

Jedno z míst, kde možná Rusové očekávají útok, je pobřeží ukrajinského poloostrova Krym, který ruská armáda obsadila v roce 2014, protože pobřeží dříve plné slunečníků a plážových lehátek je podle satelitních snímků, které BBC analyzovala, dnes plné protipěchotních bariér a dalšího vybavení.

„Stohy dřeva, stavební stroje a sklady dračích zubů podél pobřeží naznačují, že v době pořízení snímku v březnu ještě probíhaly stavební práce,“ napsala BBC.

Dalším citlivým bodem může být podle britské veřejnoprávní stanice město Tokmak, jehož dobytím by Ukrajinci mohli odříznout Krym od ostatních okupovaných ukrajinských území.

„Satelitní snímek výše ukazuje, že severně od Tokmaku – směru, odkud by Ukrajina měla útočit – byla vykopána síť zákopů ve dvou liniích. Za těmito zákopy se nachází další prstenec opevnění kolem města se třemi vrstvami obrany, které jsou zřetelně vidět na tomto detailním satelitním snímku. V horní části satelitního snímku je vidět protitankový příkop. Ty jsou obvykle hluboké nejméně 2,5 m a jsou určeny k zachycení nepřátelských tanků, které se je pokusí překročit. Za příkopem se nachází několik řad dračích zubů a další síť zákopů,“ uvedla BBC.

Třetím možným místem střetu může být komunikace E105, která vede z Charkova ovládaném Ukrajinci na jih k Melitopolu ovládaném ruskými okupačními silami.

„Strana, která ji ovládá, může snadno přesouvat vojáky po regionu. Pokud se ukrajinské síly pokusí tuto silnici využít, Rusko na ni pravděpodobně zaměří těžké dělostřelectvo zpoza své obrany. Pozice Ruska je také v dosahu další blízké silnice – T401 – která by mohla být rovněž cílem útoku,“ napsala BBC.

Americká zpravodajská stanice CNN mezitím přinesla příběhy ukrajinských žen, které na mnoha pozicích nahrazují muže momentálně bojující na frontě. Jednou z takových žen je osmatřicetiletá Taťjana, u které CNN z bezpečnostních důvodů odmítla uvést její příjmení. Taťjana dnes pracuje v dole. Před ní v dole pracoval její otec, její dědeček i její strýčkové.

„Jako dítě snila o tom, že půjde v jejich stopách, tisíce metrů pod zemí, ale ženám to nebylo dovoleno. Místo toho pracovala na povrchu jako operátorka automatického spouštění plynu a sledovala hladinu metanu v dole. Těžba uhlí má pro ukrajinský energetický sektor zásadní význam, protože zemi dodává světlo a teplo. Když byly stovky horníků odvedeny do armády, požádala těžební společnost Taťjanu o pomoc a nastoupila jako dobrovolnice pro práci v podzemí. Taťjana byla jednou z prvních, která zvedla ruku,“ napsala americká zpravodajská stanice s tím, že Taťjana doufá, že v dole zůstane pracovat i po skončení války.