Ukrajinci se ruské invazi brání již 637 dní a přestože se jim podařilo zhatit prvotní plány ruských agresorů na obsazení celé Ukrajiny, začíná být po druhé letní válečné sezóně jasné, že vytlačit ruské okupanty z ukrajinského území, jak o tom hovoří ukrajinská armáda i ukrajinský prezident Volodymyre Zelenskyj, nebude nijak snadné. Proto je podle prestižního časopisu Foreign Affairs na místě stanovit si v tomto konfliktu nové – z pohledu Ukrajinců skromnější – cíle. Už proto, že jak v USA, tak v EU přibývá aktérů, kteří se k posílání další pomoci na Ukrajinu staví kriticky.

Podle Foreign Affairs se totiž vyjevuje jedna nepříjemná pravda.

„Nastal čas, aby Washington vedl úsilí o vytvoření nové politiky, která stanoví dosažitelné cíle a přivede prostředky a cíle do souladu. Spojené státy by měly zahájit konzultace s Ukrajinou a jejími evropskými partnery o strategii zaměřené na připravenost Ukrajiny vyjednat s Ruskem příměří a současně změnit svůj vojenský důraz z útoku na obranu. Kyjev by se nevzdal obnovy územní celistvosti nebo pohnání Ruska k ekonomické a právní odpovědnosti za jeho agresi, ale uznal by, že jeho krátkodobé priority se musí posunout od pokusu o osvobození většího území k obraně a opravě více než 80 procent území. Území, které je stále pod jeho kontrolou,“ lze se dočíst v prestižním médiu. Už proto, že „Rusko v roce 2023 dosáhlo významnějších územních zisků než Ukrajina.

Západ by prý teoreticky mohl pokračovat v tom, cop dělá dosud a poslat na Ukrajinu další zbraně, ale podle časopisu je skutečností, že Rusko můře dál mobilizovat svou průmyslovou základnu na vlku tak, že možný ukrajinský průlom není příliš pravděpodobný. Na druhé straně, pokud Rusko od Západu uslyší, že ať už zmobilizuje, kolik sil chce, dalších územních zisků na Ukrajině nedosáhne, protože Západ Kyjevu nepřestane pomáhat, možná to kremelské pány donutí sednout k jednacímu stolu. Tak to vidí Foreign Affairs.

Server The Hill upozornil, že Ukrajinci nedávno dosáhli významného strategického úspěchu, když se vojáci stabilně uchytili na východním břehu Dněpru dosud okupovaném Ruskem. To otevírá prostor pro další boje, které Rusku znepříjemní situaci.

Ale ani tento úspěch prý s celkovou válečnou situací na Ukrajině prozatím příliš nepohne. Pro The Hill se v tomto smyslu vyjádřil Michael O'Hanlon, ředitel výzkumu zahraniční politiky v Brookings Institution. 

„Určitě neexistuje žádný znatelný impuls na obou stranách a jen velmi malá vyhlídka, že bych viděl, že se to v dohledné době změní,“ řekl. „Existuje více okolností, které by mohly v příštích několika měsících prolomit cestu k úspěchu Rusku než okolností, které by byly příznivé pro úspěch Ukrajiny – v politické i ve vojenské oblasti. Ukrajina má potíže s rozvinutím válečné dynamiky,“ dodal.

To, že by Západ pokračoval v posílání zbraní na Ukrajinu s nezmenšenou intenzitou není podle Foreign Affairs příliš pravděpodobné už kvůli tom, že se v USA blíží volby a podle průzkumů vede v důležitých státech USA nad stávajícím prezidentem Joem Bidenem jeho hlavní vyzyvatel Donald Trump, který se k posílání další pomoci na Ukrajinu staví velmi kriticky.

Nemluvě o tom, že vedle války na Ukrajině teď svět věnuje pozornost také válce v Izraeli, což Kyjevu nepomáhá. Nemluvě o tom, že podle některých analytiků by Američané měli více pozornosti věnovat spíše střetům s Čínou.

„I kdyby Rusko odmítlo navrhované příměří, stále by dávalo smysl, aby ho Kyjev položil na stůl. To by Ukrajině umožnilo chopit se politické iniciativy a připomenout veřejnosti na Západě i mimo něj, že tato válka zůstává válkou ruské agrese. Odmítnutí příměří Kremlem by pomohlo západním vládám udržet a zpřísnit sankce proti Rusku a pomohlo by Ukrajině získat dlouhodobou vojenskou a ekonomickou podporu,“ zdůraznil Foreign Affairs.

Foreign Affairs uznal, že přesvědčit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke změně strategie nebude nijak snadné, protože Zelenskyj a všichni Ukrajinci jsou v právu ve snaze vytlačit okupanty ze svého území. Ale v jejich spravedlivém úsilí by se jim také mohlo stát, že zcela přijdou o podporu západních partnerů, a to by mohlo být fatální.

Pro Ukrajince by dohod o příměří byla pravděpodobně hodně hořká, ale Foreign Affairs upozornil, že by se dala sladit, ať už urychlením vstupu Ukrajiny do EU nebo poskytnutím určitých bezpečnostních záruk Ukrajině ze strany NATO. Minimálně ze strany všech zemí Aliance, které dnes Ukrajinu jasně podporují. Postupovat jinak podle prestižního časopisu znamená nezodpovědně hazardovat s budoucností Ukrajiny.