V Národním muzeu v Praze v neděli po osmé večer odstartovala velká prezidentská debata České televize. V první hodině se střetla šestice kandidátů. Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, odborářský boss kandidující s podporou ČSSD Josef Středula, podnikatel Karel Diviš, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a poslanec SPD Jaroslav Bašta.

Druhá hodina debaty byla vyhrazena pro trojici favoritů, Andreje Babiše, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Do Národního muzea však přišli jen dva kandidáti. Babiš se debatu v ČT jako další v řadě rozhodl ignorovat. Na sociální síti Facebook vysvětlil proč.

V první řadě podotkl, že na každého kandidáta vyjde asi deset minut času.

„Ale to není ten hlavní důvod. Ani není důvod, že bych se bál. Ale v tomhle videu vám ukážu sestřih těch debat z minulosti. Např. jak pan Moravec se mnou mluvil v roce 2017. Bylo to úplně stejné, jako když jsem chodil do jeho Otázek Václava Moravce, což nemělo smysl, protože vás nenechá říct ani jednu větu. Proto jsem mu i 18. 1. 2020 napsal dopis, že do jeho debat zkrátka nebudu chodit,“ prohlásil Babiš ve videu, které nechal zveřejnit na sociální síti Facebook.

A pustil kousek debaty z roku 2017, kde prohlašoval, že když bude premiér, „tak tu vládu bude konečně někdo řídit“.

„Jinými slovy, chcete se zapsat do historie jako první trestně stíhaný premiér České televize,“ sdělil Moravec Babišovi. Z publika se ozval mohutný potlesk, ale Babiš zklamaně kroutil hlavou.

Podobné to prý bylo i v debatě ČT, kterou moderovala Světlana Witowská, dnes již bývalá moderátorka ČT.

V roce 2022 se podle Babiše opakovala situace jako přes kopírák, proti Babišovi prý stálo pět oponentů. „Tady je pět oponentů, já bych na ně rád reagoval, ale vy mě nenecháte,“ zlobil se na Martina Řezníčka. Řezníček moderoval také dnešní velkou prezidentskou debatu.

Tyto příklady podle Babiše ukazují, že ČT není nezávislá, a proto do veřejnoprávní televize debatovat nepůjde.

„Takže doufám, že to pochopíte. Uvidíte mě na Nově,“ uzavřel.

A Řezníček právě odkazem na Babiše samotnou debatu odstartoval.

„Do prezidentské debaty byl pozván také kandidát číslo 7 Andrej Babiš, ale ten se rozhodl vás, občany a diváky České televize, ignorovat. Chtěli jsme mu dát prostor, protože v jeho dotační kauze padne zítra rozsudek, ale jeho stoleček tady zůstane prázdný,“ spustil Řezníček.

Prostor dostala Nerudová, která zdůraznila, že jako mámě i ženě jí jde o moderní a co nejlepší Česko.

Pavel uvedl, že i voják je občan, chodí doma nakupovat, ale protože sloužil i v zahraničí, může srovnávat, co trápí Česko a co trápí jiné země.

Hilšer promluvil o dluhových pastech.

„Já jsem v Senátu bojoval proti dluhovým pastem. Já jsem v Senátu bojoval také za to, aby Česká republika byla sebevědomá země. Aby se např. v Česku nestavělo s pomocí Rosatomu. Abychom byli země hrdá a pestrá. A já jsem bojoval také za občany, aby byly vyslyšeny jejich zájmy proti developerům, to se ne vždy stalo, ale toto všechno jsem v Senátu dělal a budu to dělat i nadále,“ přislíbil Hilšer.

Středula se pustil do Babiše.

„Poukázal jsem na společnost Agrofert ‚zde nepřítomného člověka‘, kde nabízeli v provozu 16 tisíc korun za práci na dvě směny, v chladu, možná i o víkendu. A když jsem toto řekl, tak hned odpoledne došlo k nápravě a firma začala nabízet o tisíc korun víc. Takže tady je vidět, že síla slova má smysl,“ pravil Středula.

Řezníček se poté obrátil na Baštu.

„Vy na billboardech slibujete, že odvoláte vládu, což je samozřejmě nesmysl podle Ústavy ČR. A mě by zajímalo, jestli budete respektovat výsledky prezidentských voleb?“ ptal se moderátor poslance SPD.

„Nesmysl to není. Já tady reprezentuji zájmy dvou třetin voličů, kteří s vládou nesouhlasí, a budu-li zvolen, tak tuto vládu odvolám,“ opět sliboval Bašta. Poté přislíbil, že výsledky prezidentských voleb bude respektovat.

Poté dostal slovo Zima a pustil se do Bašty. „Lhát se nemá a prezident nemůže odvolat vládu,“ uhodil Zima na poslance SPD.

Diviš vyrazil k útoku na Babiše a označil ho za „sraba“. Stejně ostře se ale vymezil i proti Pavlovi, o kterém řekl, že z české armády „dezertoval do žvanírny, které se říká Vojenský výbor NATO“. Na konto Nerudové poznamenal, že s ohledem na kauzu Mendelovy univerzity hrozí, že by se mohlo kupčit kupříkladu s prezidentskými milostmi.  

Jak Pavel, tak Nerudová odmítli na Divišův útok reagovat.

Fischer Baštovi sdělil, že pokud by se stal prezidentem a opravdu odvolal vládu, pak by proti němu v Senátu vznikla ústavní žaloba. Pokud by se prezidentem stal Fischer, snažil by se např. posilovat dobré jméno České republiky v zahraničí.

Bašta si ale trval na tom, že Miloš Zeman také hrozil expremiéru Nečasovi, že ho odvolá, a Nečas poté rezignoval.

Když měli kandidáti říct, čeho si váží na Miloši Zemanovi, Fischer ocenil, že Zeman jezdil za občany.

Pavel ocenil, že Zeman tlačil na to, abychom plnili své závazky v NATO.

Nerudová by prý poděkovala Zemanovi jen v obecné rovině, ale kupříkladu by mu neudělila vyznamenání, protože nechtěl povýšit šéfa BIS Michala Koudelku do generálské hodnosti a pro spoustu dalších věcí.

Diviš vyrazil k dalšímu útoku.

„Já bych se snažil otevírat nepříjemná témata, stejně jako se tato témata snažím otevírat tady. Veřejnost je masírována tím, že musí vyhrát jeden z té svaté trojice. Ale opravdu to chceme? Opravdu chceme, aby moc byla v rukou jedné skupiny? Nehrozí nám např. cesta Maďarska? O to tady jde, o tom bychom tady měli mluvit,“ hřímal Diviš.

Volal také po tom, aby Česká republika udržovala vztahy a obchodovala i se zeměmi, které porušují lidská práva, protože právě prostřednictvím dialogu lze dosáhnout v té či oné zemi některých změn.

Hilšer se obul do prezidenta Miloše Zemana. Konstatoval, že Miloš Zeman ohrožoval bezpečnost Česka, když po vpádu ruské armády na Ukrajinu v roce 2014 zval Vladimira Putina do České republiky. „V tom Miloš Zeman jednoznačně pochybil a já jsem rád, že to sám také uznal,“ konstatoval Hilšer.

Nerudová se vrátila ke slovům Karla Diviše a konstatovala, že by jako prezidentka byla ostražitější k nedemokratickým režimům. „Obchodovat s nimi ano, ale...,“ varovala. „My bychom měli udělat to, co dělá Německo nebo Spojené státy, a v zájmu bezpečnosti omezovat s Čínou některé kontakty, např. v oblasti vyspělých technologií,“ doporučovala.

„Já jsem chtěl na paní Nerudovou reagovat. Já jsem v pátek potkal svou kamarádku a ona mi řekla, že vás bude volit. Ptal jsem se proč a ona mi řekla, že mě zná, ale Nerudová má prý lepší vize. Ano, vy máte vize... Ale já si myslím, že vy máte naprosto špatné vize,“ vmetl Diviš Nerudové s tím, že lpěním na některých ideálech se v podstatě EU střílí do vlastní nohy.

Pavel se v kolečku debat o bezpečnosti nechtěl zapojovat. „Já si myslím, že tady bylo řečeno vše. Nechci reagovat. Děkuji,“ poznamenal.

Středula upozornil, že prezident může promlouvat od budoucnosti Česka např. při schvalování státního rozpočtu, a toto téma je podle něj velmi zásadní.

Zima si chtěl v Národním muzeu nalévat čistého vína.

„Také si musíme nalít čistého vína. Česká republika může mít respekt velmocí jen tehdy, když bude součástí EU a NATO,“ zdůraznil. Poté se vymezil proti vládě. „Kdybych se stal prezidentem, tak bych jako první hovořil s premiérem Filou a řekl mu, že jako předseda vlády pro lidi dělá málo,“ oznámil Zima.

Bašta znovu zopakoval, že by jako prezident udělal to, co nechce udělat žádný další kandidát. Odvolal by vládu, která lidem říká, že si mají dojít pro sociální dávky. Ale když si pro ně jdou, tak je nedostanou,“ rozohnil se Bašta.

Prezident by se měl starat o to, aby společnost i vláda byly stabilní.

„Prezident by neměl jít vládě po krku, jak to říkal zde nepřítomný kandidát. Prezident by měl vládě pomáhat. Měl by jí pomáhat tak, že tam, kde s vládou nesouhlasí, by se měl pokusit kroky vlády korigovat. Např. bych s premiérem Fialou hovořil o tom, zda vláda potřebné kroky v pomoci občanům dělá včas a dělá je dostatečně,“ řekl Pavel.

Když dostala slovo opět Danuše Nerudová, upozorňovala, že prezident Zeman nevylučuje, že ještě jmenuje nového předsedu Ústavního soudu ČR, i když současný předseda Pavel Rychetský drží tento mandát až do srpna 2023. „Kdybych byla zvolena, tak bych tento akt považovala za neexistující a jmenovala bych nového předsedu Ústavního soudu ČR,“ upozornila.

Diviš viděl cestu k lepšímu životu v Česku nejen přes modernizaci armády. „Ale nejen kupovat předražené F-35, pane Pavle, za čímž mohou být nějaké lobbistické zájmy, ale myslím budování e-armády a dronů,“ řekl Diviš. Modernizace armády by podle něj mohla dát práci i českým firmám, a to by celkově mělo pozvednout českou ekonomiku, což je to, o co by se prezident měl pokoušet. Tak to vidí Karel Diviš.

Pavel Fischer Diviše upozorňoval, že o e-armádě se v českých strategických dokumentech mnoho nepíše. „Zato se tam píše to, k čemu jsme se zavázali, např. vybudovat obrněnou brigádu,“ řekl Fischer.

Hilšer poté žádal všechny kandidáty, aby se k sobě chovali více gentlemansky. Tak, jak tomu podle Hilšera bylo i v prezidentské debatě roku 2018. „A vás bych požádal, abyste všem kandidátům dával stejný prostor,“ obrátil se Hilšer na Řezníčka.

„Já se o to snažím,“ ujistil moderátor senátora.

Středula upozorňoval, že by prezident měl s vládou spolupracovat v otázkách zahraniční politiky. „Ty vnitřní debaty mohou být velmi ostré, ale nikdy by se to nemělo ukazovat navenek,“ konstatoval.

Řezníček se poté zeptal kandidátů, koho volili v posledních sněmovních volbách.

Nerudová i Pavel oznámili, že volili koalici SPOLU.

Hilšer to odmítal říci. „Já myslím, že prezident má být nestranný a nemá občanům říkat: volte toho, volte onoho,“ pravil Hilšer.

Bašta odmítl odpovědět na otázku.

„My jsme v nejhorší krizi za poledních 33 let a v takovém případě je potřeba používat funkci prezidenta jako korektiv šílené vlády,“ zesiloval hlas Bašta.

Pavel Fischer prozradil, že volil jednu ze stran vládní pětikoalice.

Ani Diviš, ani Zima nechtěli prozradit, koho volili.

Také Zima zmínil současnou ekonomickou a energetickou krizi.

„My žijeme ve velmi obtížné době a dvě třetiny domácností se mohou dostat na hranu toho, v čem lze důstojně žít. Na to bychom neměli zapomínat,“ žádal diváky.

Středula prozradil, že volil ČSSD.

„Já se na rozdíl od některých protikandidátů nestydím za to, koho jsem volil. Volil jsem ČSSD a věřím, že se levice do Sněmovny vrátí,“ řekl jasně Středula. Také prozradil, že se vždy dojme jako host ve Vladislavském sále Pražského hradu, když vidí standarty a prapory, které zastupují i muže a ženy, kteří za svobodu naší země v minulosti položili životy.

Hilšer prozradil, že se dojímá nad českou hymnou prakticky pokaždé, když ji slyší.

Bašty se Řezníček zeptal, co považuje za největší hrdinský čin československého a českého národa. Bašta připomněl legie, které za první světové války vybojovaly samostatný stát. „Vzpomínám na to i proto, že jsem tam měl dědečka,“ řekl Bašta s tím, že úloha legií v našich dějinách je nedoceněná.

Pro Pavla se směr debaty posunul k listopadu 1989.

Pavel dal najevo, že v listopadu 1989 byl rád, že došlo ke změně režimu, protože byl frustrován z toho, jak si bývalý režim nebyl schopen poradit s vršícími se problémy. Zdůraznil, že změnu režimu uvítal, i když jako voják sloužil v komunistické lidové armádě. „Nevidím v tom rozpor,“ zdůraznil Pavel.

Fischer prozradil, že by jako český prezident přijel podpořit české sportovce i do Číny, pokud by tam znovu byla olympiáda, ale dával by si prý pozor na to, aby se nezúčastňoval čínského státního divadla.

Řezníček se poté kandidátů zeptal na tři základní priority.

Diviš by prý posiloval obranyschopnost Česka. „A to neuděláme F-35. To uděláme těmi drony, tou přípravou na hybridní hrozby. Tak s tím konečně pojďme něco udělat a nastartovat naši zemi, abychom konečně byli zpátky ve hře,“ hřímal Diviš.

Pavel nabídl jinou vizi prezidentství.

„Když jsem byl zvolen šéfem Vojenského výboru NATO, tak jsem tam nešel se svým týmem měnit svět. Šli jsme tam odvádět poctivou práci a byl bych rád, aby si nás tam tak i pamatovali. Že jsme odvedli poctivou práci,“ řekl Pavel. A pokud bude zvolen prezidentem, bude chtít, aby si ho lidé pamatovali právě takto.

Středula by chtěl být vnímán jako ostrý prezident, který pracuje ve prospěch lidí.

Bašta na první místo postavil boj za svobodu projevu. To jsem dělal i v totalitním režimu. l v tomto, který má tendenci svobodu slova stále více omezovat,“ hřímal Bašta. Volal také po obnově sociálního smíru.

Zima by si prý přál, aby si ho lidé pamatovali mimo jiné jako prezidenta, který se zasazoval o to, aby zdravotní péče byla dostupná ve všech regionech republiky, a staral by se o sílu českého průmyslu, z něhož posléze mimo jiné čerpá i Česká televize.

Hilšer by se prý stavěl např. za řešení exekuční epidemie. „Vidíme nespravedlnosti, že máme dluh jednu korunu a najednou je ten dluh třicet tisíc. A lidé vidí tu nespravedlnost a já bych jako prezident tato témata zvedal.“

Fischer volal po prohloubení solidarity v Česku. I mezi těmi, kteří za třicet let vydělali velké peníze, a těmi, kteří v životě neměli tolik štěstí.

Nerudová by chtěla být prezidentkou, za které bude jasná jedna věc.

„Já bych ráda byla prezidentkou, po jejímž období v úřadu bude jasné, že úspěch v České republice není sprosté slovo,“ oznámila Nerudová. Jako prezidentka by prý také hovořila o tom, že vysokoškolsky vzdělaní hendikepovaní lidé často nemohou najít odpovídající práci. To je prý jedno z témat, které by pozvedla a vedla o něm kritickou diskusi. „Protože kritická diskuse je motorem změn,“ volala Nerudová.

Za další úkol by si prý vzala, aby se zlepšily velké rozdíly mezi jednotlivými regiony Česka, aby se konečně řešilo to, že v některých regionech musejí maminky s dětmi jezdit za lékařem padesát kilometrů.

První hodina diskuse skončila zodpovězením několika otázek. Každý z hostů dostal obálku s jedním dotazem. Hilšer z obálky vytáhl dotaz předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), zda by se Česko mělo chovat stejně jako Maďarsko a nepomáhat Ukrajině.

„Já myslím, že na Ukrajině se bojuje i za nás. Kdyby Putin prošel celou Ukrajinou, tak bychom měli velký problém,“ zdůrazňoval Hilšer.

Bašta dostal otázku od rektora Masarykovy Univerzity v Brně, jak vnímá odkaz T. G. Masaryka. Bašta upozornil na dva citáty Masaryka.

„Demokracii máme, teď ještě potřebujeme nějaké demokraty. Ale my jsme v situaci, která souvisí s druhým Masarykovým výrokem, že demokratická diskuse je omezována a používají se různé hanlivé nálepky lidem, kteří upozorňují např. na nelichotivé sociální podmínky,“ zlobil se Bašta.

Pavel prozradil, že dostal otázku od Karla Schwarzenberga (TOP 09), zda bude dbát odkazu Václav Havla v důrazu na lidská práva v zahraniční politice.

„Řeknu ano, ale ne výlučně, protože si myslím, že bychom se měli orientovat i na další hodnoty a provádět vyváženou politiku, která se bude dívat jak na hodnoty, tak na české zájmy.“

Nerudová dostala otázku od předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), jakou velkou chybu ve svém profesním životě udělala.  Nerudová odvětila, že udělala asi chybu, když si myslela, že některé věci dokáže změnit jen vydáním několika nařízení.

Středula odpovídal na otázku Milana Knížáka, jak bude jako prezident pečovat o kulturní hodnotu Pražského hradu.

Středula konstatoval, že změny, které na Hradě proběhly např. za architekta Plečnika, byly významné, ale tady nabádal k opatrnosti a k podpoře historických prvků na Pražském hradě. „Za mě by tedy žádné dramatické změny nebyly,“ přislíbil Středula.

Diviš dostal otázku od premiéra Petra Fialy, zda by jako prezident respektoval vítěze voleb. Diviš odvětil, že považuje za zásadní, aby po volbách vznikla vláda s důvěrou. „Proto bylo dobře, že i když poslední volby vyhrál Andrej Babiš, tak neměl šanci sestavit vládu, a jsem rád, že to tehdy prezident Miloš Zeman nijak neprotahoval.“

Zima si vylosoval otázku předsedy Ústavního soudu ČR, zda by měl být ruský prezident Vladimir Putin souzen za zločiny spáchané na Ukrajině. Zima zdůrazňoval, že jednat se musí vždy a všude, a vojenské kroky mají směřovat k tomu, by se válka nešířila dál a aby se utrpení lidí dařilo co nejvíc eliminovat.