Podle současného znění § 36 krizového zákona je stát „povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona“. Náhrada věcné škody se má poskytovat podle právních předpisů, které platily v době vzniku škody.

Tyto dva odstavce chce ministerstvo vypustit. Nově by tak podle představ ministerstva měl stát nahradit škodu „vzniklou při činnosti orgánu provádějícího nařízená krizová opatření nebo cvičení“. Škodou se myslí pouze skutečná škoda a podle návrhu jde pouze o jazykové upřesnění současného znění.

S tím nesouhlasí třeba právník Zbyšek Kordač. Podle Kordače totiž na tato ustanovení spoléhaly některé subjekty, které stát poškodil svými opatřeními během nouzového stavu.

„Návrh novely pokládám za kontroverzní minimálně ze dvou důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že důvodová zpráva předstírá, že nedochází ke změně u nároku na náhradu škody. Přitom však podstatnou změnou je, že po novele by byl nárok na náhradu škody omezen jen na skutečnou škodu. Jinými slovy: novelou by byla vyloučena náhrada ušlého zisku,“ říká advokát.

„Druhým kontroverzním zásahem je vypuštění ustanovení, podle kterého se náhrada škody poskytuje podle předpisů platných v době vzniku škody. To by umožňovalo státu bránit se poskytnutí náhrady škody poukazem na později přijaté změny legislativy,“ dodává Kordač.

Novela prošla v rámci legislativního procesu připomínkovým řízením. Projedná ji vláda a následně by měla novela zamířit do Poslanecké sněmovny. V dubnu soud zrušil některá opatření přijatá Ministerstvem zdravotnictví, která na základě zákona o ochraně veřejného zdraví omezovala volný pohyb osob, maloobchod a služby. Použití této normy mohlo mít v případě soudní pře vliv na náhradu škody pro podnikatele.