Žádný zákon se nezměnil. Ale najednou EU nemá problém. Jak v Polsku šli po konzervativcích

Podoba právního státu se stala v posledních letech bodem sváru mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. Bývalá eurokomisařka Věra Jourová byla k poměrům v těchto členských zemí EU často kritická a před říjnem 2023 se na obě země vztahovalo řízení podle Článku 7 Smlouvy o EU kvůli porušování hodnot EU. V důsledku toho do Varšavy a Budapešti neproudily evropské peníze. Jednalo se však o dobu, kdy byla u moci konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).

Anketa

Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?

Prospěje

88%

Neprospěje

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 16634 lidí

„Zdá se však, že tyto obavy mohou být rychle zapomenuty, pokud se k moci dostanou ‚správné‘ strany,“ stojí v pozvánce na akci pořádanou konzervativním think-tankem MCC. Ten připomíná, že nová Tuskova vláda dostala od Komise 5,1 miliardy eur hned do začátku na předběžné financování z plánu obnovy a odolnosti.

Vláda Donalda Tuska a jeho Občanské platformy (PO) v Polsku spustila rychlé a drastické změny, kritice EU se ale na rozdíl od svých předchůdců vedených Mateuszem Morawieckim ze strany Právo a spravedlnost (PiS) úspěšně vyhýbá.

Úvodní slovo přednesl zástupce MCC Brussels Jacob Reynolds, který se vztahem mezi Polskem, Maďarskem a EU zabývá dlouhodobě.

Jako první se k řečnickému pultíku postavil Jerzy Kwasniewski z institutu Ordo Iuris. Kwasniewski ocenil pozvání MCC Brussels a to, že může v Bruselu hovořit bez omezení v rámci polského panelu o polských záležitostech. Připomněl, že Ursula von der Leyenová pogratulovala Tuskovi k znovunastolení vlády práva v Polsku, a to již dva měsíce po Tuskově nástupu do úřadu premiéra. „Jsme ohromeni Vaším úsilím a úsilím polského lidu o obnovení právního státu jako páteře Vaší společnosti,“ říkala tehdy.

Zmínil i slova Věry Jourové, která ocenila pozitivní trend v návratu nezávislého soudnictví v Polsku a vyjádřila naději, že tento proces bude brzy dotažen do zdárného konce. Kwasniewski ale v Bruselu mluvil o tom, že viděl jiné Polsko. Takové, ve kterém nová vláda ve velkém vyčistila vedení mediálních společností a veřejnoprávní médium poslala dokonce do likvidace.

Kwasniewski uvedl, že v Tuskově Polsku ví o třiceti ředitelích konzervativních neziskových organizací, u kterých proběhly domovní prohlídky a někteří z těchto lidí byli údajně i zatčeni. Ve všech případech se podle Kwasniewského jednalo o politicky aktivní neziskové organizace. Navzdory chvále ze strany evropských orgánů se toho v Polsku podle Kwasniewského v otázce „navrácení vlády práva“ a soudních reforem pod Tuskovým vedením příliš neodehrálo. „Ve skutečnosti jedinou akcí, kterou vláda provedla, bylo představení plánu akce Evropské komisi, což se odehrálo v prvních měsících tohoto roku,“ poznamenal.

K tomu by totiž Tusk a jeho vláda potřebovali souhlas prezidenta. A tím je pořád ještě konzervativec Andrzej Duda. Kwasniewski uvádí, že změny se proto dějí pod povrchem a nikoli přímo ve fungování soudnictví a dalších základních stavebních kamenů polské společnosti. „S kontrolou nad médii, soudy, procesy – domovní prohlídky, zatýkání lidí, zabavování věcí – to je dnes Polsko a to je místo, kde musíme bojovat za právní stát,“ dodal.

Poté ho u pultíku vystřídala europoslankyně Anna Brylka. Uvedla, že jde o velmi složité téma, protože je to věc veskrze politická a nikoli otázka práva. „Termín ‚vláda práva‘ nemá žádnou definici, podle mého názoru jde o nástroj politického a finančního vydírání, který je využíván k zasahování do vnitřních záležitostí členských států,“ řekla. Podle Brylky má problém s vládou práva především sama Evropská unie. Konzervativní, tradiční postoje a hodnoty prý představují pro unijní establishment hrozbu.

„Tusk dělá přesně to, co za kritizovali Kaczynského,“ řekla polská europoslankyně a Tuskův přístup k vládě práva přirovnala k tomu, když si zákazník v restauraci vybírá z jídelního lístku ty položky, na které má zrovna chuť. „Můžeme říct, že i sám polský premiér porušuje zákony,“ uvedla a vyzvala veřejnost, aby si položila otázku, jak je možné, že když jedna vláda poruší zákon, vyvstane ve světě znepokojení, představitelé EU přijíždějí do Polska vznášet stížnosti, neziskové organizace pořádají konference; když se toho však dopustí jiná vláda, okamžitě dojde k odhalení asymetrie v přístupu.

Europoslankyně Brylka pak zmínila dalším problém, který nazývá relativismem EU v otázce práva. Připomněla silnou kritiku počínání vlády PiS ze strany orgánů Evropské unie. „Když byli dotázáni na nelegální činnost nové polské vlády, uvedl mluvčí Evropské komise, že Komise nezasahuje do vnitřních záležitostí země,“ řekla. To je podle Brylky ukázkový dvojí metr. Elity podle ní neznepokojuje porušování vlády práva, ale fungování pravice.

„Náprava právního státu je úkol, který je nejlepší řešit doma. Musíme si to vyřešit my sami, ne někdo odjinud. Jen my můžeme tuto práci udělat,“ zakončila polská europoslankyně svou řeč. Pak ji u pultíku nahradil její kolega z europoslaneckých lavic Tobiasz Bocheński, člen strany PiS. Vyznal se z obdivu ke svobodě slova a poděkoval MCC za uspořádání otevřené diskuse. I on, podobně jako Brylka, poznamenal, že problém s vládou práva nemá Polsko, Maďarsko ani například Itálie, nýbrž Evropská komise.

Podle Bocheńského jsou vládnoucí středo-levé elity zaměstnány nikoli bojem za vládu práva v členských státech, nýbrž bojem s vlastní politickou konkurencí. „Za použití jakýchkoliv prostředků, v duchu Niccola Machiavelliho,“ dodal. Odmítl, že by v letech 2015 až 2023, kdy Polsku vládl jeho PiS, v zemi probíhala krize vlády práva. Kaczyńského strana se však pokusila o reformu a depolitizaci soudnictví. „Ještě, než jsme stihli odprezentovat první návrh naší reformy, už jsme slyšeli, že jsme vrazi demokracie, fašisté, a tak dále,“ řekl.

Bocheński dále mluvil o tom, že Evropská komise tlačila na vládu Práva a spravedlnosti několik let v řadě. Ve chvíli, kdy volby vyhrála Tuskova opoziční Občanská platforma, „paní předsedkyně Evropské komise znenadání přijela do Polska a oznámila, že v zemi již nejsou žádné problémy s vládou práva. V mezidobí se ale nezměnil jediný zákon“, upozornil. Stejně tak nedošlo k uplatnění žádných nových opatření a nebyly ratifikovány žádné mezinárodní úmluvy. To podle něj svědčí o tom, že Evropská komise uplatnila vůči oběma polským vládám odlišný metr.

Skutečnou podobou dnešní EU podle Bocheńského není komunita postavená na idejích a principech, jde o komunitu založenou na moci a síle. „Společenství establishmentu, který věří, že právě oni jediní jsou vyvoleni k tomu, aby v Evropě vládli.“ Europoslanec dodal, že pro udržení tohoto stavu se establishment neštítí použít jakýkoli prostředek, který má právě k dispozici. To je podle něj lekcí o tom, co skutečně znamená unijní vláda práva.

Zmínil, že Komise vykresluje konzervativní politiky jako barbary. Své vystoupení zakončil výzvou k reformám EU, které by ji navrátily zpátky k jejím kořenům.