Podoba právního státu se stala v posledních letech bodem sváru mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. Bývalá eurokomisařka Věra Jourová byla k poměrům v těchto členských zemí EU často kritická a před říjnem 2023 se na obě země vztahovalo řízení podle Článku 7 Smlouvy o EU kvůli porušování hodnot EU. V důsledku toho do Varšavy a Budapešti neproudily evropské peníze. Jednalo se však o dobu, kdy byla u moci konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). 

„Zdá se však, že tyto obavy mohou být rychle zapomenuty, pokud se k moci dostanou ‚správné‘ strany,“ stojí v pozvánce na akci pořádanou konzervativním think-tankem MCC. Ten připomíná, že nová Tuskova vláda dostala od Komise 5,1 miliardy eur hned do začátku na předběžné financování z plánu obnovy a odolnosti.

Vláda Donalda Tuska a jeho Občanské platformy (PO) v Polsku spustila rychlé a drastické změny, kritice EU se ale na rozdíl od svých předchůdců vedených Mateuszem Morawieckim ze strany Právo a spravedlnost (PiS) úspěšně vyhýbá.

Úvodní slovo přednesl zástupce MCC Brussels Jacob Reynolds, který se vztahem mezi Polskem, Maďarskem a EU zabývá dlouhodobě.

Jako první se k řečnickému pultíku postavil Jerzy Kwasniewski z institutu Ordo Iuris. Kwasniewski ocenil pozvání MCC Brussels a to, že může v Bruselu hovořit bez omezení v rámci polského panelu o polských záležitostech. Připomněl, že Ursula von der Leyenová pogratulovala Tuskovi k znovunastolení vlády práva v Polsku, a to již dva měsíce po Tuskově nástupu do úřadu premiéra. „Jsme ohromeni Vaším úsilím a úsilím polského lidu o obnovení právního státu jako páteře Vaší společnosti,“ říkala tehdy.

Zmínil i slova Věry Jourové, která ocenila pozitivní trend v návratu nezávislého soudnictví v Polsku a vyjádřila naději, že tento proces bude brzy dotažen do zdárného konce. Kwasniewski ale v Bruselu mluvil o tom, že viděl jiné Polsko. Takové, ve kterém nová vláda ve velkém vyčistila vedení mediálních společností a veřejnoprávní médium poslala dokonce do likvidace.

Kwasniewski uvedl, že v Tuskově Polsku ví o třiceti ředitelích konzervativních neziskových organizací, u kterých proběhly domovní prohlídky a někteří z těchto lidí byli údajně i zatčeni. Ve všech případech se podle Kwasniewského jednalo o politicky aktivní neziskové organizace. Navzdory chvále ze strany evropských orgánů se toho v Polsku podle Kwasniewského v otázce „navrácení vlády práva“ a soudních reforem pod Tuskovým vedením příliš neodehrálo. „Ve skutečnosti jedinou akcí, kterou vláda provedla, bylo představení plánu akce Evropské komisi, což se odehrálo v prvních měsících tohoto roku,“ poznamenal.