Poslanec Evropského parlamentu vyjádřil obavy, aby nám některé dnešní strany a hnutí, které se těší celkem vysoké podpoře voličů, neukrajovaly příliš z našich svobod. „Myslím, že je 90. léta třeba bránit. Dnes se vytváří zvláštní koalice lidí, kteří do devadesátek kopou,“ upozornil.

Zkonkretizoval, že těmito politickými subjekty jsou KSČM, ANO a Piráti. „Dělají to tradičně komunisti, teď Andrej Babiš, který si z toho udělal vlajkovou loď. Což je legrační, protože on by bez devadesátek nebyl nikde. No, a teď do nich kope ještě taková nová revoluční mládež typu Pirátů, co se v roce 1989 a po něm akorát tak narodila,“ pokračuje Zahradil.

Tento jeho názor posílilo také dění kolem nedávné tragické smrti českého milardáře Petra Kellnera. „Na sociální sítě se vylila stoka, což je pro mě nepřijatelné. Kellner je symbolem české cesty ke kapitalismu 90. let. On je výjimečná kategorie, ale takových malých Kellnerů tu byly tisíce. Z ničeho tu vydupaly úspěšné firmy,“ poznamenal, že tenkrát byli všichni nastartovaní. Na sociálních sítích bylo společně s jeho skonem některými politiky zmiňováno, že „peníze nejsou všechno“ a připomínány Kellnerovy kontroverze kolem jeho zbohatnutí.

Na Pirátech mu velmi vadí, že ve skutečnosti nenaplňují své politické ideologie. „Pirátům nejde o okleštění či ořezání státu. Oni tu byrokracii nechtějí ubírat, jen ji digitalizovat. Přitom snahy převádět všechno do digitálu a být všude evidován znamenají, že se v určitý moment vydáváte úřednictvu a byrokracii víc, než je zdrávo,“ dodává Zahradil.

Další věcí, která se mu na Pirátech nelíbí, je urputnost, s jakou prosazují transparentnost, za niž se schovává udávání. „Ve skutečnosti je to kultura nahlašování, oznamování, skoro bych řekl, že občas až udávání. V politice z podstaty věci vždy nejde, aby se vše odehrávalo před očima veřejnosti. Jsou situace, kdy si musíte s někým sednout mezi čtyřma očima a něco s ním dohodnout. Nelze o tom psát hned hlášení a dávat to on-line na internet. To myslím, že dodnes nechápou, je v tom u nich určité jakobínství. Proto mluvím o revoluční mládeži a myslím, že jim politika nepůjde. Narazí to na mantinely,“ míní eurospolanec.

Podle aktuálních volebních preferencí je však klidně možné, že s Piráty bude ODS po volbách vyjednávat o vytvoření vlády. K tomu Zahradil dodává: „Holt někdy člověk musí být kreativní, flexibilní a spojit se i s někým, s kým má programově celou řadu rozporů a neshod.“

„Oni jsou levicově liberální strana, proto na sebe také stáhli elektorát, který by kdysi dávno volil Bursíkovy zelené, část jejich voličů se k nim určitě přesunula od TOP 09, část možná byli nerozhodnutí, nevím. To, že vyjeli takto nahoru, je dáno tím, že se jim jako prvním podařilo hromadně oslovit voličskou koalici levicových či středově levicových městských liberálů,“ vysvětluje, co stojí za tak rychlým vzestupem Pirátů.

„Co bude po volbách, to už se pouštíme na pole spekulací. Nejčastěji se hovoří o tom, že nejpravděpodobnější by mohla být jakási antibabiš pětikoalice. Určitě je to jedna z možností. Bavili jsme se ale také o opoziční smlouvě, kdy ODS dala toleranci menšinové vládě, s jejímž programem se vůbec neztotožňovala. Ale stejně jsme to udělali, protože nebylo jiné řešení,“ dodal Jan Zahradil závěrem.