Příkladem toho je úspěšný lobbing Omnipolu za zakázku na přímý nákup protiletadlového systému RBS-70 NG bez soutěže od švédského výrobce Saab. Švédská firma v polovině března tohoto roku tajně předložila ministerstvu nabídku, která je dle expertů výrazně dražší než srovnatelné systémy konkurence. Přestože oficiálně je dodavatelem Saab, o projektu vyjednávají na Generálním štábu Armády ČR i na Sekci vyzbrojování Ministerstva obrany vysocí manažeři Omnipolu.

Kromě vynikajícího vztahu se skandinávskými zbrojovkami je ale Omnipol překvapivě úspěšný v byznysu v Rusku. Tam se ale nejedná o zbraně, nýbrž o dovoz technologie pro pivovarnictví.

Omnipol a SAAB

Toto spojení lze vystopovat za mnoha vyzbrojovacími nákupy pro českou armádu.

Lobbistická firma Richarda Hávy v minulosti již dokázala zajistit pro švédský gigant armádní zakázky v hodnotě několika miliard korun. V současnosti stojí Omnipol i za tendrem na dodávku nových protiletadlových systémů RB 70-NG pro českou armádu. Problém je v tom, že firma SAAB byla vybrána napřímo, bez výběrového řízení.

• Reakce MINISTERSTVA OBRANY k článku ZDE

Podle zdrojů blízkých velení armády to je nestandardní postup a nákupy přes zprostředkovatele byli již v minulosti mnohokrát kritizovány. Existují čeští zbrojaři, kteří dokáží srovnatelnou zbraň vyrobit, ale také dodat i za mnohem přijatelnější cenu. Další dodavatelé jsou pak ve státech NATO. Ti však nebyli do soutěže přizváni.

Severská cesta

I v minulosti stál Omnipol za zakázkami bez výběrového řízení, ačkoliv použitelnost některých zbraní pro českou armádu byla sporná. Nákupy dělostřeleckých radiolokátorů ARTUR, protiletadlového systému RBS-70 či tarasnic Carl Gustav se staly předmětem mediálního zájmu právě z důvodu nestandardního postupu a přemrštěných cen.

Samostatnou kapitolou je pak obrovská zakázka na pronájem švédských letounů Gripen, nechvalně spojovaná s korupcí českých politiků. Původní cena pronájmu na 10 let byla 20 miliard. Smlouva byla ale následně prodloužena a Švédové se tak stali dodavateli nejdražšího zbraňového systému AČR na desítky let.

Po vstupu České republiky do NATO se tak podařilo švédským firmám dodat české armádě zbraně za desítky miliard Kč, aniž by za to náš stát dostal jakoukoliv, při obchodní výměně mezi vyspělými státy obvyklou, protihodnotu.

Ruská cesta

Omnipol má ovšem čilé obchodní vztahy i s Ruskem, kam vyváží velké investiční celky - pivovary.

V Rusku, kde je průmysl silně propojen se státem a politikou, je téměř nemožné, aby byly takové dovozy realizovány bez napojení na ruské státní struktury.

Omnipol tak může být zdrojem citlivých informací pro cizí zpravodajské služby a jeho aktivity představují pro Českou republiku určitý stupeň bezpečnostního rizika.

Obchody bez prostředníka

Zásadní otázkou však zůstává, zda je nutné nakupovat armádní výzbroj v cizině, navíc přes zprostředkovatelskou firmu.

Omezit nadhodnocené nákupy a zprostředkovatele se snažilo ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry, kdy došlo ke změně zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Opatřením odpadla povinnost, aby zahraniční vojenský materiál dodávala česká firma.

Pro Omnipol se toho ale moc nezměnilo. Jako lobbistická firma v pozadí získává, vzhledem k nadstandardním vztahům na ministerstvu i Generálním štábu, za tučné provize z obchodů pro své skandinávské partnery.