K vlně demonstrací a násilí v Británii Žantovský nejdříve podotkl, že podle průzkumů veřejného mínění přes 50 procent Britů považuje problém migrace za největší současný britský problém. „V té konkrétní situaci sehrály velkou roli dezinformace na sociálních sítích, které pachatele vražedného útoku v Southportu na skupinu dětí označily za azylanta a za islámského radikála. A to nebyla pravda, byl to člověk narozený v Británii. Dezinformace vyvolaly bouře pravicových radikálů, které se zvrhly v násilnosti,“ doplnil Žantovský, zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla.

Je dnes v Británii nebezpečno? „Stále bych tvrdil, že Británie není nebezpečná země. Ale jsou skutečně oblasti, čtvrtě ve velkých městech, které se nepovažují za bezpečné, kterým se Angličané, pokud můžou, spíš vyhýbají. Souvisí to s centrálním problémem, to je nezvládnutý proces migrace,“ uvedl bývalý diplomat v pořadu Interview ČT24.

„Dnes se Británie potýká s problémem nelegální migrace, s tím problémem těch člunů přes kanál La Manche. A taky s problémem objemu toho jevu. Je otázka, jestli britský společenský systém je schopen celý ten problém zvládnout,“ dodal diplomat a koordinátor nezávislé expertní komise ČOV Žantovský.

„Britská společnost je tolerantní, ale ty násilné jevy, nelegální migrace a radikální skupiny přistěhovalců, to spoustu Britů znepokojuje, narušuje to tu soudržnost a toleranci té většinové společnosti vůči těmto jevům,“ poznamenal Žantovský.

Stranou nezůstala ani dynamika americké volební kampaně. Po odstoupení Bidena je Harrisová očekávanou kandidátkou, která by mohla získat demokratickou nominaci do boje o Bílý dům. „Je to poučný příběh, jak rychle se ve veřejném dění může situace měnit. Zatímco před měsícem to vypadalo, že si Trump může balit do Bílého domu, tak v této chvíli to rozhodně tak jasné není,“ míní Žantovský. Harrisová se podle něj zatím projevuje jako kandidát, který může s Trumpem skutečně soupeřit.

Měla by případné vítězství Donalda Trumpa chtít i Evropa? „Tím si nejsem vůbec jistý. Troufám si tvrdit, že je tím jistý málokdo. Nepatřím k těm, kteří si myslí, že zvolením Trumpa by nastal konec světa. Už jsme to jednou čtyři roky přežili, je předpoklad, že bychom to přežili i podruhé,“ uvedl Žantovský, že v zahraniční politice ne všechny kroky Donalda Trumpa v minulém období byly odsouzeníhodné. Zmínil například donucení členů NATO k přispívání dvou procent HDP na obranu. „Stejně tak se říkalo, že se dohodne s Putinem a za evropskými zády obětuje Evropu, to se také nestalo,“ podotkl bývalý diplomat.

Hned několik kontroverzí vyvstalo i kolem olympiády v Paříži, například účast sportovců z Běloruska a Ruska, což je podle Žantovského největší problém. „Účast Ruska a Běloruska na olympijských hrách – druhý základní princip charty olympijského hnutí zavazuje hnutí k budování mírového světa. Ta reakce nepřipustit zemi, která se podílí na agresi vůči jiné členské zemi NATO, byl krok, myslím, naprosto správný,“ konstatoval Michael Žantovský.