V samém úvodu pořadu Žantovský popsal, jak se stal členem skupiny zahraničněpolitických poradců současného prezidenta Petra Pavla. „To oslovení pocházelo přímo od pana prezidenta. Je pro mě ctí, že mohu být členem toho poradního týmu, není to zaměstnání, je to čestná funkce a budu se snažit v mezích svých znalostí přispět,“ řekl s tím, že s kývnutím na nabídku neváhal, protože s prezidentem spolupracoval během jeho volební kampaně. „Rozhodl jsem se prezidenta Pavla podpořit už před volbami, z mé strany to rozhodnutí bylo jednoznačné, čili jsem neměl potíže po jeho zvolení na toto pozvání přistoupit,“ dodal.

„S panem prezidentem se budeme stýkat a na jeho objednávku, výzvu přispívat k jednotlivým prioritám zahraniční politiky, diskutovat jeho zahraniční cesty, jejich náplň, pořadí a celou řadu dalších věcí,“ uvedl s tím, že podklady bude připravovat šéf hradní diplomacie Jaroslav Zajíček a Žantovský pak bude prezentovat názory, doporučení. „Pokud bude potřeba písemné vyjádření, i toho jsme mocni,“ dodal ke své roli poradce Petra Pavla pro zahraniční politiku exdiplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Podle Žantovského jsou členové týmu zkušení diplomaté, lidé s expertizou v zahraniční politice. Například Petr Kolář, Karel Schwarzenberg, Jiří Pehe, Tomáš Petříček, ale třeba i Jan Macháček. Složení mu podle jeho slov velmi vyhovuje. „Někteří jsou mi blízcí až nejbližší kamarádi. Se všemi jsem se profesionálně setkával nebo jednal. Myslím, že na týmu je patrné, že pan prezident stál o to, aby v tom mainstreamu pokryli členové toho týmu celé spektrum té české politické scény od demokratické levice přes středové politiky po opozici,“ uvedl Žantovský k týmu prezidentových zahraničněpolitických poradců.

„Pro mě je vlastně překvapivé, že jsem se poprvé v nějaké skupině ocitl vlastně na tom pravém kraji toho spektra, ale myslím, že to musíme chápat v kontextu toho mainstreamu, takže extrémní pravice to nebude,“ podotkl.

S prezidentem tým při svém prvním setkání řešil mimo jiné otázku vztahu Česka k Rusku a k Číně. Žantovský přiblížil, v čem si při setkání notovali a kde se naopak názory lišily: „V těch základních prioritách, a tou je nesporně situace na východ od nás a ruská agrese proti Ukrajině, tam žádná různost názorů neexistuje. Delší dobu jsme hovořili i o vztazích s Čínou a souvisejících vztazích s Tchaj-wanem, tak tam bych řekl, že ta shoda byla taková jaksi 90procentní. Ale ty rozdíly se týkaly spíš důrazu a stupně, do kterého jsme ochotni jít při podpoře Tchaj-wanu a při kritice té neutěšené lidskoprávní situace v Číně, než nějakých zásadních názorových rozdílů,“ řekl Žantovský ke směru zahraniční politiky Pražského hradu.

Kloní se poradní skupina spíše k maximálnímu odstřižení od Číny, nebo ke zmírňování rizik např. na strategických surovinách, technologiích apod.? „Je to velmi zajímavá otázka, tam jsme ale nešli do hloubky a mám takové tušení, že můžeme mít trošku rozdílné názory,“ uvedl ke vztahu k Číně.