Petr Markvart začal tím, že vyrůstal ještě za socialismu, kdy mezi Východem a Západem byla Železná opona a konflikt velmocí měl potenciál přerůst v jadernou válku. „Naše vojenská technika zastarávala a bojový duch odpovídal ideové chudobě prázdných hesel tehdejšího režimu,“ popsal obchodník zkušený v této oblasti.
Vzpomenul si také na to, co všechno bylo potřeba pro to, aby tehdy člověk vycestoval: „Pas s vízem i do Rakouska, výjezdní doložku, celní prohlášení, příkaz k cestě, instrukční list a potvrzení o odevzdání vojenské knížky.“ Tehdy snil o svobodě pohybu. A také o volné výměně myšlenek, názorů a spolupráci místo konfrontace.
„Stavěli jsme tehdy podniky a budovali průmysl mnoha zemí, rafinérie, elektrárny, strojírenské komplexy, zavlažovací systémy i potravinářské závody. Strávil jsem část svého života v arabských i afrických zemích. Jezdil jsem se svými dětmi křížem krážem pouštěmi, horami i lesy, procházel jsem se s nimi po moderních bulvárech arabských velkoměst a navštěvovali jsme se s jejich obyvateli,“ popsal své zážitky a dodal, že tehdy měl za to, že stojí na špatné straně.
„Moc jsem si přál změnu, abych mohl konečně všechno udělat lépe, než ti přede mnou, které však pouze někdo šoupl v rámci globálního uspořádání, dojednaného po 2. světové válce v Jaltě a Postupimi, do tábora ‚míru a socialismu‘,“ svěřil se.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas