V pořadu Aby bylo jasno moderátorky Jany Bobošíkové se 29. 2. 2024 středočeský krajský zastupitel a člen kontrolního výboru Středočeského kraje Martin Herman (ANO) zabýval tím, zda nebyly během zásahu proti masovému vrahovi Davidu Kozákovi porušeny platné zákony či předpisy.
Pojďme si nyní ukázat, o jaké předpisy konkrétně šlo, případně kdo mohl za jejich porušení. Vycházíme ze závazných postupů pro složky integrovaného záchranného systému (IZS).
Typová činnost: Demonstrování úmyslu sebevraždy
Prvním prokazatelně porušeným předpisem byl Katalogový soubor typové činnosti Středočeského kraje – typová činnost složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, konkrétní případ: Demonstrování úmyslu sebevraždy. Gestorem je Policejní prezidium ČR.
V něm se nařizuje, že pokud složky IZS dostanou oznámení, že osoba demonstruje úmysl spáchat sebevraždu a pokusu o sebevraždu nebo jejím dokonání hrozí reálná možnost, že vznikne újma na životě, zdraví nebo majetku i jiným nezúčastněným osobám, jedná se o situaci, kdy je velitel zásahu nebo velitel první složky, která dorazí na místo zásahu, posoudí situaci podle počtu ohrožených osob, informuje místně příslušné operační a informační středisko IZS a to následně vyhlásí první nebo druhý stupeň poplachu poplachového plánu IZS.
Z informací policie víme, že obdržela 21. 12. 2023 ve 12.19 oznámení o úmyslu Kozáka spáchat sebevraždu a že jede do Prahy, pravděpodobně na fakultu, kde studoval. Následně byl v rodinném domě Kozákových nalezen mrtvý otec Stanislav a nástražný výbušný systém.
Pokud nebyl vyhlášen první nebo druhý stupeň poplachu poplachového plánu IZS, byl zmíněný předpis porušen. Tím, kdo ho porušil, byl velitel zásahu, resp. první složky, která dorazila na místo činu.
Interní kontrola, provedená vedením policie, ale došla k jiným závěrům. „Úřad vnitřní kontroly provedeným šetřením nezjistil pochybení příslušníků policie. Postup policistů byl v souladu s platnými právními předpisy a interními akty řízení. Zásah policie lze hodnotit jako rychlý a profesionální,“ uvedl podle ČTK ředitel Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia Michal Tikovský.
Typová činnost: Nález nástražného výbušného systému
Katalogový soubor se zabývá i dalším typovým případem, pro který je stanoven přesný postup. A tím je hrozba použití nástražného výbušného systému nebo jeho nález. Pod něj je zahrnut i nález podezřelého předmětu, munice, výbušnin a výbušných předmětů.
Zmíněný předpis obsahuje mimo jiné postup složek integrovaného záchranného systému v případě nálezu podezřelého předmětu, NVS, munice, výbušniny nebo výbušného předmětu v místě, kde by jejich iniciace ohrozila životy nebo zdraví osob nebo majetek a PČR rozhodla o potřebě povolání složek IZS.
V rodinném domě Kozákových byl o několik minut později nalezen mrtvý otec Stanislav a nástražný výbušný systém.
To vše bylo rovněž důvodem k vyhlášení poplachu i v typové situaci nástražný výbušný systém a pátrání po podezřelém. O něm policie měla informaci, že jede linkovým autobusem do Prahy.
Odpovídající stupeň poplachu podle citovaného předpisu vyhlašuje Operační a informační středisko (OPIS) HZS Středočeského kraje na základě vyhodnocení závažnosti přijatého oznámení. Podle v současné době dostupných informací není známo, že by OPIS HZS takový poplach vyhlásil, i když byl v Kozákově bydlišti NVS nalezen, byl funkční a navíc byla na stejném místě nalezena mrtvola podezřelého s třemi kulkami v hlavě.
Již před nálezem NVS měla policie informaci, že Kozák demonstruje sebevraždu, jede autobusem do Prahy. Nyní vzniklo i podezření, že podobnou munici (NVS) veze i s sebou. Z evidence zbraní kromě toho policie zjistila, že je držitelem osmi zbraní a čtyř tlumičů.
Evakuace fakulty. Kdo ji (ne)vyhlásil?
Policie se ve svých opatřeních zaměřila na budovy filozofické fakulty, kde Kozák studoval, a podle informací oznamovatele měl právě tam směřovat. Provedení těchto opatření je ale rovněž plné rozporů.
Opatření byla realizována především ve „vedlejší budově“ fakulty v ulici Celetné 20. Zde proběhla evakuace budovy, není ovšem jasné, kdo ji nařídil a jak proběhla. Mezi vyjádřeními Policie ČR a Univerzity Karlovy jsou zásadní rozpory.
Policejní prezident informoval o tom, že „relativně rychle jsme zjistili, že je studentem FF a že v objektu v Celetné ulici má mít ve 14 hodin výuku. Právě proto jsme bezodkladně přijeli do Celetné ulice, kde jsme provedli evakuaci ve 14.22. Prováděli jsme další pátrací úkony po tomto muži.“
Vyjádření FF UK uvádí jiné informace.
Kvestor Univerzity Karlovy uvedl, že ve 14.50 šel do vrátnice budovy na Ovocném trhu 5 (která je s rozlehlým komplexem budov v Celetné 20 propojena), kde byla přítomna policie, a zeptal se policistů na důvod jejich přítomnosti.
„Během diskuse s policií se dotazuji na případnou evakuaci, policie odpoví, že ji doporučuje,“ uvádí dále kvestor. Současně mu během hovoru ve 14.52 volal zaměstnanec a informoval ho o přítomnosti policie v Karolinu.
„V té době jsem tedy již ve vrátnici a s policií komunikuji. Nařizuji evakuaci Celetné 20 cestou ředitele SBZ v cca 14.55,“ informuje kvestor. Tedy podle jeho tvrzení nikoli policie ve 14.22 hodin, ale on osobně ve 14.55 hodin nařídil evakuaci budovy v Celetné ulici.
Tragédie se odehrávala zhruba ve stejném čase v hlavní budově FF na náměstí Jana Palacha. Zde před střelbou žádná evakuace neproběhla. A to přesto, že už ve 13.40 mělo mít vedení fakulty (právě zasedající ve formátu kolegia děkanky) informaci od hlídek v budově, že hrozí riziko vniknutí ozbrojeného pachatele do budovy. S policejní hlídkou měl komunikovat na výzvu děkanky proděkan FF UK Jakub Rákosník.
„Během zasedání kolegia (ve 13.40) jsem se na vyzvání paní děkanky vrátil zpátky k policistovi, abych zjistil podrobněji, co se děje. Policista mi ukázal v mobilu fotografii hledaného s informací, že hrozí riziko jeho vniknutí do budovy a že může být ozbrojen. Já jsem řekl, že ho neznám a neviděl jsem ho. Následně jsem policistu informoval, že kolegium paní děkanky zasedá v 1. patře a že v případě potřeby jsme okamžitě k dispozici. Policista vzal informaci na vědomí,“ znělo jeho svědectví ve vyjádření, které k událostem vydala fakulta.
Podle něj se sama děkanka i přes informaci o možné přítomnosti ozbrojeného studenta v budově chystala na akci „Adventní zpívání koled“ plánovanou na 21. 11. 2023 v 15.00 hodin na schodišti mezi 1. a 2. patrem, tj. před sekretariátem děkanky.
Děkanka nenařídila evakuaci budovy, nevarovala před ohrožením popsaným policisty vedení kateder a ústavů ani pozvané hosty již směřující na koncert. Sama se na něj, jak uvádí, chystala až do chvíle, než obdržela informaci o střelbě v budově.
Lze se jen dohadovat, co by se stalo a hlavně nestalo, pokud by byla vedením fakulty evakuace nařízena a pokud by student FFUK, jehož podobu policisté znali, byl zadržen už při vstupu do budovy.
O tom, že evakuaci nenařídila ani Policie ČR, svědčí prohlášení z její tiskové konference: „Koordinace zásahu na začátku by nás pouze zpomalovala. Proto šly hlídky ze všech stran. Evakuace byla spontánní, lidé byli vyháněni ven. Koordinace přichází až ve chvíli, kdy je eliminován útočník.“
Absence koordinace mimo jiné znamenala, že v době zásahu nebyl zasahujícím policistům k dispozici evakuační plán budovy FFUK platný od 22. 2. 2014 a zveřejněný na webu. Z něj je patrný jednoduchý půdorys shodný ve všech patrech, kde všechna schodiště a dveře jsou označeny normovanými piktogramy.
Zasahující policisté by se jistě lépe v budově orientovali, pokud by měli tento plán k dispozici. Takto nemohli mít představu, kde se může pachatel nebo pachatelé krýt nebo je napadnout ze zálohy.
Jak uvedla policie na tiskové konferenci 8. 1. 2024, nemohli nejprve zasahující policisté nějakou dobu nalézt přístup do 4. patra. Právě ve čtvrtém patře se přitom odehrály všechny vraždy.
Uvedená fakta z oficiálních prohlášení Policie ČR a FFUK ukazují na „bílá místa“ a rozpory prohlášení obou aktérů událostí v budově FFUK. Policie však, podle tiskové konference 8. 1. 2024 a Zprávy Odboru vnitřní kontroly Policie ČR nepřipouští žádná pochybení. Očekává se zpráva GIBS, která stále prošetřuje postup policie v osudný den.
Nemalá část veřejnosti očekává odpovědi také od parlamentní vyšetřovací komise, jejíž vznik nyní iniciovalo hnutí ANO a snaží se ji prosadit navzdory nesouhlasu některých vládních poslanců.
Naše redakce má k dispozici materiály o vrahu Kozákovi, které pravděpodobně měly vliv na události předcházející největší masové vraždě v dějinách samostatné České republiky.
Podle dalšího vývoje kauzy zvážíme jejich zveřejnění.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo