Opoziční TOP 09 neprosadila po včerejším jednání poslanců o globálním paktu většiny států OSN o migraci usnesení, v němž by Sněmovna požádala vládu o přijetí nejméně 50 syrských dětí bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku. Dolní komora naopak chce na návrh KSČM po kabinetu do poloviny listopadu stanovisko, s nímž pojede český představitel na jednání o paktu do Maroka. Dokument by se měl v marockém městě Marrákeš v prosinci přijímat.

Sněmovna po déle než čtyřhodinové debatě o paktu o migraci, jež se stočila i k syrským dětem, podpořila také jedno ze čtyř usnesení navrhovaných Piráty. Připomněla v něm „potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou". Piráti neuspěli například s návrhem, kterým by Sněmovna odsoudila mediální výroky Andreje Babiše (ANO) ohledně odmítnutí přijímání syrských dětí z uprchlických táborů.

Návrh Heleny Langšádlové (TOP 09) ohledně přijetí syrských sirotků podpořilo 31 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN z přítomných 133 členů dolní komory. Proti byli poslanci KSČM, SPD a část poslanců ANO. Sociální demokraté se hlasování zdrželi stejně, jako většina zástupců ANO.

Opoziční SPD neprosadila požadavek vůči vládě, aby Česko po vzoru Spojených států a Maďarska odstoupilo z jednání o globálním paktu většiny států OSN o migraci. Neuspěla ani opoziční ODS, podle které by vláda měla tento krok učinit, pokud by dokument činil z migrace právo a nelegální migraci by uměle právními cestami legalizoval.

S iniciativou ohledně přijetí syrských dětí přišla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Babiš, který se z dnešního jednání Sněmovny omluvil, už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Zdůraznil také, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let. Vyjádřil proto obavu z toho, že návrh je pouhým „plácnutím do vody" a snahou Šojdrové se zviditelnit před volbami do Evropského parlamentu. Ministerský předseda by se s ní měl sejít v pátek odpoledne.

Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že dokument není právně závazný ani vymahatelný. Pro Česko podle něho neznamená žádné nové povinnosti a žádné nové závazky.

Spojené státy se z jednání o paktu stáhly loni, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.