K přejmenování dochází, byla tedy vaše petiční akce marná?

Petice rozhodně nebyla zbytečná. I díky ní starosta města přislíbil přesun vysvětlující tabulky, která objasňuje historii místa Olivetská hora, kde se náměstí Václava Havla nachází: ze zapadlého rohu, kde ji dokázal najít jen málokdo, se přesune na místo, kde bude vidět.

Takže bude jasné, že se Litomyšl hlásí ke své historii a že náměstí Václava Havla není náhradou Olivetské hory, ale její součástí.

Vlevo: Původní umístění vysvětlující tabulky (v rohu mezi světlem a okny), vpravo: možné nové umístění. Foto: David Štegner

Také jste zjistil názory lidí. Které reakce vás překvapily?

Rozhodnutí o přejmenování bezesporu rozdělilo Litomyšl na dva názorové tábory. Nejvíce mě mrzelo, když mi lidé říkali, že o přejmenování neměli ani tušení a nevěděli, že můžou jít k této chystané změně vyjádřit svůj názor.

Zastupitelé vzali vaši petici na vědomí. Máte pocit, že je to v demokratické společnosti dost? Mělo podle vás politickému rozhodnutí předcházet například veřejné projednání politiků s občany, referendum či podobně?

Pokud bychom chtěli více než jen „vzetí na vědomí“ (tedy revokaci rozhodnutí, referendum či podobně), museli bychom získat více podpisů. To je zákon, ústava, demokracie. Jedním z hlavních cílů petice byla diskuse a ta nám byla díky podpisům umožněna.

Úspěchem petice bylo také to, že se starosta města veřejně – 12. 12. na zasedání zastupitelstva města Litomyšl – omluvil, že bod o přejmenování nebyl předem zveřejněn na plakátech upozorňujících na konání zasedání zastupitelstva města Litomyšl. Vše, co přejmenování předcházelo, bylo právně v pořádku, bylo to ale správně morálně…?

Dá se to ještě změnit? Až třeba půjdete do politiky…

Změna byla možná revokací usnesení zastupitelstva města, což by znamenalo zrušení rozhodnutí o přejmenování. Bylo by také možné novým rozhodnutím přejmenovat náměstí Václava Havla zpět na Jiráskovu ulici.

Je pro vás tato aktivita impulzem, proč o politické činnosti uvažovat?

Celá petiční akce mi přinesla hodně zkušeností. Měl jsem možnost vyslechnout názory lidí, které byly povětšinou směrem k naší petici pozitivní. Práce pro lidi – společnost – veřejnost mě naplňuje a určitě v ní budu nějakou formou pokračovat.

Jak vnímáte to, že začíná být „přehavlováno“ lavičkami, sochami, náměstími?

K velkým osobnostem bychom měli vzhlížet a hlásit se k jejich odkazu, nikoliv však na úkor jiných velkých osobností.

Pokud se kvůli „Havlovu náměstí“ zrušila Jiráskova ulice, je to tedy pro změnu atak na vše, co souvisí s Jiráskem a tím, co pro některé může představovat?

Došlo nejen k přerušení Jiráskovy ulice, ale i k zániku spojení mezi sochou Aloise Jiráska s náměstím Aloise Jiráska. Iniciátoři změny tak stavějí odkaz velkého státníka nad odkaz velkého literáta.

Podle mě – místo přerušování něčeho starého se svojí historií by bylo lepší vytvářet něco nového, co může psát svou novou historii.

Vznikem „Havlova náměstí“ dojde k přerušení Jiráskovy ulice.

Má vlastně dané místo nějakou souvislost s Havlem?

Po daném místě se Václav Havel přibližně dvakrát prošel. Poprvé, když Litomyšl navštívilo sedm středoevropských prezidentů v roce 1994, a podruhé při návštěvě španělského krále Juana Carlose I. o rok později.

A v zámeckém sklepení už je srdce Václava Havla, které vzniklo ze zbytků svíček po jeho smrti…

Nevím, jestli umístění srdce V.H. ve sklepení lze brát jako přímé spojení V.H. s místem, kde se dnes nachází náměstí Václava Havla. Kolem památníků jiných významných osobností také vždy nevedou jejich ulice či neleží jejich náměstí.

Umíte si představit, že za 30 let někdo přijde s nápadem přejmenovat náměstí na Klausovo, Zemanovo…?

Představit si to umím. Ale můžu jen doufat, že se nebude jednat o přejmenování, ale o pojmenování, a nebude tak muset docházet k rozporům, změnám adres sídlících firem a podobně.

Kdy je čas, aby se po někom pojmenovávala náměstí, nebo podle čeho o tom uvažovat?

Kdy je čas, aby se po někom pojmenovávala náměstí, určuje zákon, tedy alespoň spodní hranici. Iniciátor by měl vždy vzít v potaz nejen podstatu onoho člověka, po kterém chce pojmenovávat, ale i podstatu místa, které chce pojmenovat, a vztah lidí k tomuto místu.

V předešlých letech sem několikrát hnutí Generace 89 recesisticky umístilo cedulku „Toto není Havlovo náměstí“ (vlevo), nakonec se jim podařilo letos skutečně nové náměstí V.H. i přes velkou nevoli prosadit (vpravo snímek z listopadu 2019). Prostor dosud neměl oficiální název, říkalo se mu historicky Olivetská hora. Foto: Facebook Litomyšl

Právě dnes, 29. prosince, si připomínáme ještě jedno „havlovské výročí“ – den, kdy se stal prvním polistopadovým prezidentem. Jak vy osobně vnímáte Havla jako politika a jako člověka?

Václava Havla vnímám nejen jako velkého politika, státníka a disidenta, ale i jako dramatika a spisovatele. Celý svůj život prokazoval velkou sílu osobnosti, za což si ho vážím.

Jak osobně jste vnímal uplynulý rok, kdy se připomínalo 30 let od listopadu, kde mimochodem důležitou roli mimo jiné měli studenti?

Uplynulý rok jsem vnímal hlavně studijně, protože jsem studentem. Jinak jsem rád, že studenti byli a jsou slyšet.

Co pro vás znamená socialismus a to, že jsme 30 let venku z komunistického režimu?

Komunistický režim jsem nezažil. Svobody a demokracie, které jsme před 30 lety nabyli, si vážím.

Mladí lidé často volí strany jako Piráty a podobné, opovrhují Babišem a Zemanem. Jste na tom stejně?

Volím podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a respektuji výsledky voleb stejně jako institut/statut premiéra a prezidenta.

Fandíte, či se dokonce účastníte akcí Milionu chvilek pro demokracii? Co byste Mikuláši Minářovi vzkázal do dalšího roku?

Jelikož jsem sám občansky velmi aktivní – kromě petice třeba i při stavbě veřejné astronomické pozorovatelny v Litomyšli –, tak podporuji občanskou aktivitu spolku Milion chvilek pro demokracii. Máme sice zastupitelskou demokracii, ale námi volení zástupci nemůžou mít absolutní moc.

Občanská aktivita formou demonstrací nebo průvodů mi už tolik vlastní není, proto bych M. Minářovi do dalšího roku vzkázal, ať zkusí v legislativě nebo v systému najít jinou cestu pro dosažení cílů jeho spolku.