Postoj západoevropských politiků k Číně je poněkud dvojznačný. Na jednu stranu Macron, Merkelová a spol. rádi kritizují nedostatky komunistického systému, jako je například údajné nedodržování lidských práv – ale když přijedou do Pekingu, věnují se obvykle jen byznysu a na své mravokárné tepání nešvarů obvykle zapomínají. Jako tomu bylo při nedávné návštěvě francouzského prezidenta, který avizoval, že čínské představitele o lidských právech poučovat nehodlá.

Naproti tomu církev obvykle volí stran Číny mírnější tón a nepříliš radostný stav lidských práv v Číně její představitelé zmiňují spíš nepřímo. Nebývá ale obvykle, aby vysocí církevní hodnostáři z Vatikánu Čínu vyloženě chválili a dávali ji za vzor ctnosti. Vlivný vatikánský biskup Marcelo Sánchez Sorondo tak nicméně učinil, když označil Čínu v pozitivním slova smyslu za „neobyčejný komunistický stát“.

„V Číně neexistují chudinské čtvrti, mladí lidé tam nemají problém s drogami. Místo všech těchto nešvarů v této zemi dominuje pozitivní národní svědomí. Čína je momentálně nejlepším vykonavatelem katolické sociální doktríny,“ uvedl Sorondo, který je rektorem Papežské akademie sociálních věd, v rozhovoru pro španělské vydání listu Vatikan Insider. Za pozornost rozhodně stojí i jeho další komentáře k Číně.

„V Číně zavádějí v praxi encykliku papeže Františka mnohem lépe než v jiných zemích. Slova uznání si zaslouží současné vedení země i za postoj ke klimatickým dohodám z Paříže. Především v tom, že přijímá své morální vůdcovství, od kterého některé jiné země ustoupily,“ pronesl Sorondo s jasným odkazem na Spojené státy, které loni v létě oznámily odstoupení od klimatických dohod, které byl podepsány o dva roky dříve ještě Obamovou administrativou.

Zatímco pro komunistickou Čínu našel Sorondo jen slova chvály, Spojené státy pouze káral. „Donald Trump byl v případě klimatických dohod zmanipulován globálními ropnými korporacemi. Čína učinila pro dobro na naší planetě mnohem víc,“ rozplýval se biskup Sorondo nad kroky nejvyšších čínských představitelů a dodal, že „dnešní Čína nemá nic společného s Čínou za časů papeže Jana Pavla II“.