Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v osvobozován své vlasti od ruských agresorů. A jak se jim daří postupně osvobozovat vesnici za vesnicí, nacházejí důkazy o nových a nových hrůzách, které ruští vojáci napáchal na ukrajinských lidech. CNN popsala příběhy obyvatel z Chersonské oblasti, které ruští okupanti znásilňovali.

Prokurátoři v doprovodu policistů obchází podle CNN na jihu město za městem, dům za domem, vidí rozstřílené zdi, krátery po dělostřelecké palbě i výsledky práce ruských raket. Ale i v takto poničených obcích stále žijí lidé. A ti vypráví, jak ve skutečnosti vypadá ruské osvobozování, o kterém toho tolik namluví jak ruský prezident Vladimir Putin, tak po něm i ruská státní média.

„Za dva týdny práce v Chersonské oblasti zdokumentoval tým z Kyjeva šest obvinění ze sexuálního násilí. Skutečný počet je podle nich téměř jistě mnohem vyšší. Šestapadesátiletá Taťána tvrdí, že je jednou z obětí. CNN nezveřejňuje její příjmení ani název její vesnice, aby ochránila její identitu,“ napsala americká zpravodajská stanice. Jejím zpravodajům paní Taťána vyprávěla, že k nim do domu dorazili 26. srpna dva ruští vojáci.

„Chodili po těch místnostech,“ začala. „Jeden tam zůstal a ten druhý, který mě znásilnil, přišel sem. Přišel dovnitř, prošel se kousek po pokoji a tady na tom místě mě začal osahávat,“ pokračovala paní Taťána. Když bylo dokonáno, vojáci prý na paní tlačil, aby nikomu neřekla ani slovo, ale ona svůj hrůzný zážitek popsala sestřenici, náhodou to vyslechl i její manžel a nechal se slyšet, že mu manželka měla říct, co se stalo.

„Strašně jsem se styděla,“ vysvětlovala, proč manželovi neřekla nic. „Přála bych si, aby on i všichni jeho příbuzní byli mrtví.“ Tři dny prý strávila doma, jako omámená, příliš se styděla vyjít ven. Pak, v mimořádném aktu statečnosti, říká, že se postavila veliteli ruských vojáků.

„Jeho velitel našel vojáka své jednotky. Přišel za mnou a řekl mi: ‚Tvrdě jsem ho potrestal, zlomil jsem mu čelist, ale ten nejtěžší trest ho teprve čeká.‘ A já jsem se na něj podívala. ‚Třeba zastřelení.‘ Velitel se mě zeptal: ‚Vadí vám to?‘ Odpověděla jsem: ‚Nevadí, přeji si, aby byli všichni zastřeleni.‘

Její sousedka, 71letá Věra Lapušňaková, prý při rozhovoru s novináři nekontrolovatelně vzlykala. Když přijeli, byli prý Rusové milí. „Říkali, že nás přišli chránit,“ vzpomínala. „Ale před kým, proč, to jsme nevěděli.“

Zpravodajům ukázala, jak teď žije. Strop její ložnice se úplně zřítil. Přesunula si postel do jediné místnosti, která má ještě neporušené okno. „Nevím, kam ji mám dát, aby mi (strop) nespadl na hlavu,“ říká. „Kdyby spadl a zabil mě, bylo by to lepší, abych netrpěla. Ale já chci zase vidět svého syna.“

Jeden z mužů prokurátorovi a policistům sdělil, že ho ruští vojáci zadrželi a vyhrožovali mu, že ho popraví. I když to nakonec neudělali. Jeho sousedé si postěžovali, že ani ruské ozbrojené síly, ani ukrajinské ozbrojené síly se dosud příliš nestaraly o to, co zdejší obyvatelé opravdu potřebují. Vyjádřili však také naději, že se to teď po návratu ukrajinských sil možná změní.

OSN oznámila, že na Ukrajině vyšetřuje případy ‚sexuálního a genderově podmíněného násilí‘ na lidech ve věku od 4 do 82 let. Do září bylo podle OSN zahájeno 43 trestních řízení.

BBC přinesla informaci, že Putin oficiálně schválil evakuaci obyvatel Chersonu. Putin prohlásil, že lidé žijící v nebezpečných oblastech by měli odejít, protože „civilní obyvatelstvo by nemělo trpět“.

Kyjev obviňuje Rusko z násilné deportace ukrajinských civilistů, což je považováno za válečný zločin, ale Moskva popírá, že by se něčeho takového dopouštěla.

Během pátečního projevu na Rudém náměstí Putin rovněž uvedl, že při mobilizaci, která je nyní ukončena, se do služby přihlásilo přibližně 318.000 vojenských rekrutů, což překračuje jeho cíl 300.000 osob. Z nich se podle Putina 49.000 již zapojilo do aktivních bojů. BBC ale upozornila, že tento údaj nemohla nezávisle ověřit.

Mezitím ruská soukromá vojenská společnost Wagner Group otevřela své první oficiální velitelství v Petrohradě. Její bojovníci se údajně aktivně účastní ruské kampaně na Ukrajině a do bojů naverbovala vězně výměnou za to, že jim v Rusku zmírní trest. Wagnerovi vojáci byli opakovaně obviněni z porušování lidských práv, mimo jiné v Sýrii, v Libyi a v dalších konfliktech.