Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu minulý týden vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou. Prokurátor Karim Khan obviňuje ruské představitele z toho, že údajně organizovali deportace ukrajinských dětí na převýchovu do Ruska, čímž se mohli dopustit spáchání zločinu protiprávního přesunu obyvatelstva podle Římského statutu. Vydání zatykače ve světě vzbudilo rozporuplné reakce. Moskva jej ihned označila za protiprávní a nelegitimní, přičemž tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poukázal mimo jiné na fakt, že Rusko neuznává jurisdikci soudu v Haagu. „Rusko, stejně jako mnoho jiných států, neuznává jurisdikci tohoto soudu. V souladu s tím jsou všechna jeho prohlášení pro Ruskou federaci z právního hlediska neplatná,“ připomenul Putinův mluvčí.

Jurisdikci ICC neuznávají ani Spojené státy, či dokonce sama Ukrajina, na jejímž území mělo dojít ke skutkům, které jsou Putinovi a jeho zmocněnkyni kladeny za vinu. To však Bílému domu nebránilo, aby zatykač označil za oprávněný. USA se přitom k činnosti ICC stavějí dlouhodobě kriticky, a dokonce mají platný federální zákon z roku 2002, který zmocňuje amerického prezidenta, aby v případě zadržení amerického občana či občana spojeneckého státu tímto soudem nařídil vojenskou operaci za účelem jeho osvobození. Zákon se neformálně nazývá „Hague Invasion Act“, neboť by umožňoval dokonce i vyslání ozbrojených sil USA do nizozemského města v rámci takové osvobozovací akce. Ačkoliv k americké invazi do Haagu zatím ještě nikdy nedošlo, Spojené státy v minulosti uvalily sankce na osoby zapojené do vyšetřování možných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.

Ve světě se také začala probírat otázka, jak k implementaci zatykače ICC na Putina přistoupí státy, které jurisdikci soudu uznávají, v případě, že by ruská hlava státu vstoupila na jejich území v rámci diplomatické cesty. Konkrétně se tento problém řeší v souvislosti s cestou ruského státníka do Jihoafrické republiky (JAR), kde se má zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS letos v srpnu. JAR totiž ratifikovala Římský statut ustavující jurisdikci ICC. Znamená to, že by prezident Putin mohl být po vstupu na jihoafrickou půdu místními orgány zatčen a předán do Haagu?

Političtí představitelé země, která udržuje s Ruskem ekonomické vztahy, zatím odpovídají váhavě. „Jihoafrická republika se bude muset podívat na nynější ustanovení našich právních předpisů. Budeme také muset situaci projednat jako vláda a i s našimi kolegy v Rusku a poté určit další postup,“ uvedla jihoafrická ministryně zahraničních věcí Naledi Pandorová.

Šéfka jihoafrické diplomacie zároveň ve svém vyjádření kritizovala dvojí metr uplatňování mezinárodního práva. „Zmínila jsem otázku dvojího metru v globálních záležitostech. Existuje mnoho dalších zemí, které se podílely na válkách, invazi na území a zabíjení lidí, zatýkání aktivistů, a žádná z nich nebyla předvolána Mezinárodním trestním soudem,“ prohlásila ministryně zahraničních věcí JAR.

Německý spolkový ministr spravedlnosti Mark Bushmann se již nechal slyšet, že pokud prezident Putin navštíví Německo, bude tamními orgány zatčen a vydán do Haagu.

Před takovým postupem důrazně varoval předseda bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medveděv. Ten ve videu zveřejněném na platformě Telegram vzkázal do Berlína, jaké důsledky by mělo případné hypotetické zatčení ruské hlavy státu. „Představme si – samozřejmě tuto situaci, která se nikdy neuskuteční –, ale přesto si představme, že by se uskutečnila: současná hlava jaderného státu odjela na nějaké území, řekněme do Německa, a byla zatčena. Co by to bylo? Bylo by to vyhlášení války Ruské federaci. A v takovém případě by veškeré naše zbraně – všechny naše rakety atd. letěly na Bundestag, na spolkové kancléřství,“ varoval Němce někdejší prezident a premiér Ruské federace Medveděv.

Budapešť by prezidenta Putina při vstupu na maďarské území zatknout nenechala. Gergely Gulyás, tiskový mluvčí kanceláře premiéra Viktora Orbána, vysvětlil, že ačkoliv Maďarsko ratifikovalo Římský statut ustavující jurisdikci ICC, obsah této mezinárodní smlouvy nikdy nebyl proveden do maďarského vnitrostátního práva. Tudíž by zatčení ruské hlavy státu nemělo žádnou oporu v zákoně. Byť maďarská vláda zatím nesdělila své oficiální stanovisko k zatykači jako takovému, Gulyás se podělil o svůj osobní názor. „Taková rozhodnutí nejsou těmi nejšťastnějšími, protože vedou jen k další eskalaci a nikoli k míru. To je můj osobní subjektivní názor,“ uvedl Orbánův mluvčí.

Dále sledujeme vývoj na frontě rusko-ukrajinského konfliktu. Šéf ruské soukromé armády Wagner PMC, podnikatel Jevgenij Prigožin, se nechal slyšet, že bude přesouvat část svých bojovníků z Ukrajiny na nové operace do Afriky. Právě wagnerovci mají významný podíl na bojích v Rusy obklíčeném Bachmutu. Spekuluje se však o rivalitě mezi touto organizací a velením ruských ozbrojených sil. Ruská armáda dále svádí tuhé boje s ukrajinskými jednotkami o Bachmut, který je považován za symbolicky důležité město.