Restaurace Šeberák fungovala i v době, kdy vládní opatření kvůli koronaviru provoz zakazovala. Nyní už jsou náklady neudržitelné: „Na jednu stranu je to smutné, ale ne definitivní. Zavřeme zatím do března, nebo dokud vláda nebude chtít znovu omezovat svobodu podnikání. Je to hloupé v tom, že postavit se tomu je pro podnikatele tak trochu sebevražda. Musejí se zadlužovat, utrácet vlastní úspory, prodávat své věci… a stavět se k tomu tímto způsobem je proti zdravému rozumu, proto jsme se rozhodli zavřít,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz. 

Olbert uvedl, že provoz restaurace, který je založen na elektrické energii, neboť k budově nevede plyn, si v počátku vyžádal asi 40 tisíc korun měsíčně za elektřinu. Nyní se částka vyšplhala na 180 tisíc korun. „Dodavatel tvrdí, že to bude od příštího roku zase víc. Největším nákladem jsou mzdy, ale hned potom energie, a pokud činí jen energie 200 tisíc měsíčně, když tržby máme okolo 300 - 400 tisíc, pak budeme měsíčně v minusu 100 - 150 tisíc,“ sdělil provozovatel. Sám by pár měsíců vydržel, kdyby měl jistotu, že se situace za dva měsíce změní: „Ale ve chvíli, kdy je světlo na konci tunelu v nedohlednu, musíme počkat na jaro, kdy tržby rostou. Pak si můžeme dovolit platit 180 tisíc korun za energie. Plyn u nás bohužel není, musíme na elektřině i vařit a přípojka je daleko, stálo by to statisíce,“ popsal Jakub Olbert. 

Nešťastné zastropování

Domnívá se navíc, že současná vláda je ještě horší než vláda předchozí. „Ve chvíli, kdy sáhne na ústavní práva, tak i kdybych tam měl stát sám a vařit jen párky v rohlíku, budu mít otevřeno. Jde o symbol odporu proti lámání Ústavy, právního pořádku. Pokud ne, tak se sejdeme v březnu. Přečkáme zimu a pevně doufám, že to pokryje naše hlavní společnost na dekorace a scénografii,“ řekl podnikatel. 

Komu tedy on za rostoucí energie přikládá vinu? „Nejsem odborník, mohu jen říci svůj názor. Energie rostou od začátku prázdnin a pak začaly strmě stoupat. Vláda začala reagovat až začátkem září – tři měsíce ve skluzu a až nyní zastropovala ceny energií, ale ještě dost nešťastně. My platíme 12 korun za kilowatthodinu a zastropování je na 6 korunách. Jenže 6 korun plus poplatky za distribuci a rozvaděč dává 11 korun, takže máme konečnou slevu jednu korunu,“ uvedl. Podle něj se projevuje, že nejsou ve vládě manažeři, ale čistí politici, kteří se přiklánějí směrem, kde cítí své voliče. „A když se podíváme na pětikoalici nebo na vládu minulou, všichni střílí do stejného rybníka – státní zaměstnanci a důchodci, to je jejich volební rybník. Je to vidět, když 60 procent lidí nepřijde k volbám. Za to si také můžeme sami, když jsme si je před rokem zvolili,“ poznamenal. 

Olbert jako zakladatel iniciativy Chcípl PES je zklamán výsledkem komunálních voleb. „V současné chvíli je hnutí Chcípl PES plné podnikatelů a lidí činných a už jsme nastartováni. Pomalu přebíráme iniciativu ulice a ne sami, stavíme revoluční výbor, který bude zastřešovat několik spolků i stran včetně hnutí SPD. I když nemusíme souhlasit s nějakými názory politických i nepolitických kolegů, je důležité, abychom jim dali naději a ukázali jim, že je možné se dát dohromady a schovat se pod jeden štít. Denně vidím, jak propadají skepsi, že s tím stejně nikdo nic neudělá. Naše hnutí i okolí se formuje a do týdne vyjdeme se zásadní zprávou, jak postupovat v odporu proti vládě Petra Fialy,“ řekl. 

Neschopnost a eurohujerství

Součástí aktivit by měly být i demonstrace, rádi by také dostali ke stolu politiky s odborníky a těmi, kdo dlouhodobě nezištně bojují za práva, svobodu a bezpečnost v České republice. „Jsou to zajímaví lidé s velkými zkušenostmi, až jsem překvapen, že se nám daří je spojit. Měli by zaštítit uvěřitelnost odporu a pak by se mohla strhnout vlna středního proudu. Vláďa s Jirkou to udělali záslužně a dostali spoustu lidí na Václavák, ale stále je to aktivismus zavádějící anarchismem, který většinu neosloví. Musí se zvednout velká vlna a já doufám, že se zvedne dříve než automaticky s klacky v ruce, protože nebude co jíst,“ upozornil Jakub Olbert. 

Protesty tedy mají směřovat proti současné vládě. „Myslím, že je to neschopnost spojená s nějakým eurohujerstvím, ale hlavně neschopnost. Za těch 30 let se do politiky dostali lidé, kteří nemají moc velkou hodnotu, nemají moc velké zkušenosti a lze to vidět i na výběru ministrů. Málokdo z nich je manažer nebo odborník. Co mi hlavně vadí, je, že nemají zkušenosti s řízením lidí, s krizovým řízením. Kdybychom se nenacházeli v této situaci, Fiala by byl oblíbeným politikem, protože je ve společnosti vnímán jako slušný člověk, což se lidem líbí. Co se vaří pod pokličkou, nikdo nevidí. Takže neschopnost a loajalita nátlaku z Bruselu,“ shrnul. 

Podnikatel se domnívá, že jde o celosvětový problém nedostatku státníků s řádnými zkušenostmi a kvalitami. „Když se podívám, kdo sedí v čele Spojených států amerických (Joe Biden, pozn. red.), je mi smutno a je mi ho až líto. Příčinou je, že jsme prožívali blahobyt, který tahal do politiky lidi, kteří se neuměli uživit v sektoru podnikatelském nebo zaměstnaneckém,“ řekl redakci. Svoji roli prý hraje hloupost a tlak nadnárodních korporací. 

Těžké časy

Nechtěl spekulovat, zda by pro Českou republiku bylo výhodné opustit lipskou burzu, která určuje vysoké ceny elektrické energie. Připomněl, že ani odborníci se neshodnou, co by to pro zemi znamenalo. „To, že na burze jsme, není vina současné vlády, ale vlád předchozích. Nemáme zásobníky na plyn, protože je nevlastníme a ani další strategické páteřní rozvody. To zapříčinily vlády předtím, na čemž má vinu i pětikoalice. Věřím, že to není jednoduché, slýcháme rady na uzavření dohody o plynu s Ruskem a vystoupení z burzy, ale co budou Rusové chtít? A kolik bude odchod z burzy stát? Názorů je tolik, že orientace v nich je velmi zmatená. Pro mě je důležité, aby vláda sáhla na zákonná opatření,“ popsal. Ceny energií by z jeho pohledu měly být zastropovány o polovinu níže. „Vím, že to bude stát obrovské peníze, ale jestli se lidé dostanou na ulici, nebude vůbec žádný státní rozpočet,“ varoval Olbert. 

Podotkl, že právě proto jsou ve vládě potřeba krizoví manažeři, aby našli nějaké řešení. Zatím však žádné návrhy nevidí. „Pro mě je největší zlo, bolest a strach, že tam sedí lidé, kteří neumějí řešit krizi. Kdyby stál Fiala v čele Velké Británie v době druhé světové války, všechno by dopadlo jinak,“ poznamenal. Podnikatel nakonec vzkázal lidem, aby začali hledat informace a začali přemýšlet nad svojí budoucností. To, že se ještě máme relativně dobře, neznamená, že to neskončí. Celý národ se schová hlavou v písku a myslí si, že se to nějak vyřeší. Jenže věci jako energetická krize a válka se nevyřeší, je nutné projít katarzí. Lidé by se na to měli připravovat, a to jak duševně a fyzicky, tak i plánováním toho, jak budou žít, zda mají z čeho čerpat a čím topit. Jsou to důležité věci a není to legrace. „Takovou situaci jsme tu neměli a nejde jen o populistickou bublinu, že nás čekají velmi těžké časy,“ dodal Jakub Olbert.