„Svět je stále nebezpečnější, nejistější a úzkostnější a příští generální tajemník musí být schopen poskytnout tyto finanční prostředky, aby se ujistil, že se to nikdy nedostane z varu,“ řekl ministr obrany Ben Wallace ve zmíněném rozhovoru v listu The Washington Post.

Wallace poskytl rozhovor listu The Washington Post právě v době, kdy sílí spekulace o tom, kdo nahradí generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga po jeho očekávaném letošním odchodu.

Podle hlasů, které zaznívají z jednotlivých zemí a z ústředí NATO, jsou mezi pravděpodobnými uchazeči kromě Wallace ještě estonská premiérka Kaja Kallasová, nizozemský premiér Mark Rutte, španělský premiér Pedro Sánchez a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Proces výběru generálního tajemníka je ale nejasný, přesto představitelé aliance tvrdí, že se členské státy pokusí dosáhnout konsenzu prostřednictvím neformálních konzultací, ale uznávají, že důležité slovo budou mít Spojené státy, jejichž vojenská síla zastiňuje armádu NATO.

Někteří představitelé v západní Evropě vyjádřili podle The Washington Post obavy, že generální tajemník z východní Evropy, kde vůdci přijali tvrdší postoj vůči Moskvě, by mohl prosazovat akce, které by s větší pravděpodobností uvrhly NATO do přímého konfliktu s Ruskem.

Další země si prý myslí, že po sérii generálních tajemníků ze severu je čas na šéfa z jižní Evropy.

Jiní ale říkají, že příštím vůdcem bloku musí být žena nebo někdo z národa Evropské unie, což Británie není. 

Dodejme, že těmto kritériím by ale naopak velmi dobře vyhovovala současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layen.

Kdokoli nahradí Stoltenberga, bude čelit tomu, že NATO stále zdaleka nedosahuje cílů, které si samo stanovilo.

Téměř deset let poté, co NATO znovu potvrdilo cíl, že každá země vydá 2 procenta svého HDP na obranu, tuto podmínku plní pouze osm z jejích 31 členů. Británie je jednou z těchto zemí.

Wallace na tuto skutečnost reagoval a prohlásil, že jedním z pozitivních výsledků ukrajinské války je, že více než polovina zemí NATO zvýšila své výdaje na obranu od začátku ruské invaze v plném rozsahu, čímž se posunula směrem k 2% referenční hodnotě.

Wallace, šéf britské obrany od roku 2019, byl považován za potenciálního kandidáta na premiéra, ale z tohoto souboje se sám stáhl, když prohlásil, že dává přednost tomu, aby zůstal ve vedení vojenského portfolia.

Na dotaz WP vyjádřil Wallace poněkud optimističtější pohled na současné úsilí Ukrajiny na bojišti, než jaký popsali představitelé amerických zpravodajských služeb, kteří v uniklých zpravodajských dokumentech na začátku tohoto roku uvedli, že problémy s personálem a vybavením pravděpodobně povedou k tomu, že Kyjev zaznamená pouze skromné zisky, jakmile zahájí vysoce očekávanou ofenzívu pro dobytí území ovládané Ruskem.

Američtí představitelé sice tvrdí, že od té doby došlo ke zlepšení, ale také naznačili, že i znovuzískání malých oblastí by mohlo ovlivnit ruské válečné plány.

V otázce ohledně vyhlídek vstupu Ukrajiny do NATO byl ale Wallace zdrženlivý.

Poukázal na přetrvávající rozdíly a nedostatky v cestě Kyjeva do těchto struktur. Řekl, že NATO – stejně jako EU – by nemělo opakovat chyby z minulosti v přílišném slibování kandidátům, jako je Ukrajina.

„Musíme být realističtí a říci: ‚Ve Vilniusu se to nestane; V brzké době se to nestane,“ řekl s odkazem na summit vedoucích představitelů NATO naplánovaný na letošní léto v hlavním městě Litvy.

Podle něj ale mohou členské země pomoci Ukrajině i jinak.

Wallace řekl, že řada zemí je připravena uzavřít bilaterální nebo multilaterální „pakty vzájemné obrany“ s Ukrajinou a zavázat se k dlouhodobějším plánům na vybudování vojenských kapacit země.

Ministr mluvil doslova o ujištění protivníků, že napadení Ukrajiny je v budoucnu vyjde velmi draho.