V redakci Reflexu se sešli tři komentátoři Martin Bryś, šéfredaktor Refexu Martin Bartkovský a Oliver Adámek.
Debatovali mimo jiné o slovech slovenského ministra zahraničí, že pokud Američané přestanou podporovat Ukrajinu, bude Slovensko blokovat možnost, aby EU podporovala Ukrajinu sama.
Bartkovský mimo jiné vysvětloval, že při současné technologické vyspělosti nelze vyrábět zbraně bez emisí a Evropa by měla jasně říct, že chránit životní prostředí je sice krásná a bohulibá věc, ale péče o vlastní bezpečnost je důležitější.
Pánové se shodli, že je třeba podpořit Ukrajinu, ale společně odmítli, že by se jako dobrovolníci chystali narukovat do armády na obranu Ukrajiny.
„Ruku na srdce, hoši. Měli byste z toho radost, kdybyste museli jít na vojnu?“ zeptal se v jednu chvíli Martin Bryś svých kolegů.
„Z toho by asi nikdo neměl radost,“ odvětil Oliver Adámek.
„Jsou takoví lidé, co z toho mají radost, co po tom touží a co třeba jdou dobrovolně do záloh, protože prostě to chtějí dělat. Sice jich není moc, ale jsou,“ pravil Bryś.
„Co byste si o tom jako mysleli?“ chtěl vědět Bryś.
„Já furt si nejsem jako jistej, jestli tahle armáda 21. století je úplně designovaná na ten systém branný povinnosti. Ano, ten klasickej symetrickej konflikt dvou milionových armád, který vidíme na Ukrajině, tam je to potřeba. Ale je otázka, jak by vypadal konflikt s Ruskem v našich podmínkách,“ zamýšlel se Bartkovský. „Jestli třeba vůbec tě ta armáda naučí lítat s dronem. Myslím si, že ne. A to je přece to, co potřebuješ,“ dodal obratem.
A hned pokračoval.
„Aby na mě řval nějakej idiot, abych dělal 20 kliků každej den, tak jako je to důležitý, ale od toho vojáka jsou dneska očekávaný tak komplexní úkoly, že nevím, jestli je na to armáda připravená. Ta armáda je na to připravená v systému aktivních záloh, ale určitě na to není připravena v systému branné povinnosti,“ uvedl Bartkovský.
„Já myslím, že ty investice by měly směřovat spíš do profesionalizace toho, co máme a třeba v náboru profesionálních vojáků, ale populační průměr branných dovedností bude o něco vyšší, a podle mě nezvyšuje tu obranyschopnost jako takovou,“ nechal se slyšet Adámek.
Bryś kolečko uzavřel poznámkou, že se o případném návratu k povinné vojenské službě bavil s profesionálními vojáky. „A každej mi řekl, že je to blbost,“ zdůraznil Bryś.
Adámek, ani Bartkovský poté přímo neodpověděli na otázku, zda by nastoupili do armády, bylo-li by to třeba.
Slavný český herní vývojář Daniel Vávra, jenž mimo to vystupuje také jako velký obhájce svobod slova se této trojici mužů od plic vysmál.
„LOL. Když jseš velkej válečník na twitteru, ale k armádě máš takovej odpor, že přes svou zcela evidentní sociopatii ani ty nedokážeš tak moc lhát a předstírat, že bys řekl ‚Jasně, že bych šel hned bojovat na frontu, kdyby to bylo potřeba...‘,“ poznamenal Vávra.
Není přitom bez zajímavosti, že šéfredaktor Respektu Bartkovský na sociální síti X volal po nástupu Donalda Trumpa Evropany takřka do zbraně.
„Zatímco Trump bude Americe vracet, co jí Bidenova vláda vzala, my bychom měli asi začít masivně zbrojit. A jako Západ máme dva měsíce na to rozhodnout na Ukrajině. Svoje války si budeme muset po sto letech zase vybojovat sami a levné to nebude,“ napsal Bartkovský na sociální síti X.
Někdejší europoslanec Jan Zahradil se na to konto zeptal, kdo je to „My?“
„Kdo my? Jako Francie a Německo, které jediné mají armády, hodné toho jména? Takže by musely hluboce říznout do welfare systému? Jsem ochoten se vsadit, že směřujeme k appeasementu,“ poznamenal Zahradil.
Zatímco Trump bude Americe vracet, co jí Bidenova vláda vzala, my bychom měli asi začít masivně zbrojit. A jako Západ máme dva měsíce na to rozhodnout na Ukrajině. Svoje války si budeme muset po sto letech zase vybojovat sami a levné to nebude.
— Martin Bartkovský (@bartkovskym) November 6, 2024
Americká analytická poradenská společnost Gallup ukázala data z průzkumu, jež ukázal ochotu lidí bránit vlastní zemi, pokud by byla napadena.
V členských státech EU to dopadlo následovně: 32 procent dotázaných dalo najevo, že by bylo ochotno bránit svoji zemi. 47 procent dotázaných odpovědělo, že nikoli. 21 procent dotázaných dalo najevo, že neví nebo nechce odpovědět.
Dries Van Langenhove, jenž zakládal vlámské nacionalistické mládežnické organizace Schild & Vrienden poznamenal, že se evropským vládám nedaří posilovat chuť svých občanů bránit v případě potřeby vlastní zemi.
„Všechny evropské země zvyšují své obranné rozpočty, ale zdá se, že si nemohou koupit ochotu bojovat. Nikdo už nechce bránit západní Evropu. Pravicová mládež se cítí zrazena svými nepřátelskými vládnoucími elitami. Levicová mládež je slabá a navzájem se nenávidí,“ napsal na sociální síti X.
European countries are all increasing their Defence budgets, but they can't seem to buy a willingness to fight.
— Dries Van Langenhove (@DVanLangenhove) February 27, 2025
Nobody wants to defend Western-Europe anymore. Right-wing youth feel betrayed by their hostile ruling elites. Left-wing youth are weak and selfhating. Meanwhile,… pic.twitter.com/6i7KcCVBMg
Společnost Gallup také upozornila, že před deseti lety, konkrétně v roce 2014, byla ochota lidí bránit vlastní zemi vyšší. 61 % bylo ochotných ochotných bojovat a 27 % lidí bylo opačného názoru.
Není přitom bez zajímavosti, že v západní Asii je 77 % lidí ochotno bránit svou zemi. Na Středním východě je to 73 % a v Indii je to 76 %).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Byli byste ochotní bránit Českou republiku, pokud by byla napadena?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
yehla
