Donald Trump se za pár dní stane prezidentem. Jestliže tato skutečnost znepokojuje liberálně smýšlející Američany, pak by liberálně smýšlející Evropané měli mít ještě větší obavy. Trump totiž projevuje sympatie neliberálně smýšlejícím evropským politikům, čehož by mohl využít ruský prezident Vladimir Putin k přepisu evropské geopolitické architektury ve prospěch Ruska. V zájmu zlepšení vztahů USA a Ruska, po němž budoucí americký prezident volá, by mohl Trump ponechat Evropu Putinovi.  

Zatímco spojenectví západní Evropy se Spojenými státy na bázi NATO zaručovala západním státům, že budou existovat jako demokratické státy, kde vládne právo, pád do vlivu Ruska by znamenal uplatňování práva silnějšího, kde slabší musí strpět to, co si ten silnější usmyslí.

Celý komentář naleznete zde.

„Silná a spolupracující Evropa je v Putinově zájmu pouze v tom případě, že s ním bude ideologicky souznít – s kulturními nativisty, jakými jsou Marine Le Penová, Geert Wilders a Viktor Orbán. Pokud budou liberální demokracie nadále odolávat, a to především v Německu a ve Francii, pak bude Putin nadále usilovat o oslabení a zlomení Evropy,“ píše autorka.  

Také proto německé tajné služby varují před snahou Ruska ovlivnit nadcházející volby ve Spolkové republice Německo. Kupříkladu skrze dezinformační kampaně. Dalším testem může podle autorky být evropský přístup k situaci na Ukrajině. Pokud Donald Trump prosadí zrušení amerických sankcí vůči Rusku, které byly nastoleny poté, co Rusko obsadilo ukrajinský Krym, jak se zachová západní Evropa? Bude následovat Washington, nebo setrvá na svých postojích? Jistou naději v tomto směru Natalie Nougayrède spatřuje v hrůzách, k nimž došlo v Aleppu. Když evropští politici viděli, co se v tomto severosyrském městě dělo za spolupráce ruského letectva a syrských vládních jednotek Bašára Asada, svorně počínání armád odsoudili.