Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii (CEID) nacházející se v maďarské Budapešti je think-tank, který se zaměřuje na výzkum v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky ve střední Evropě.

Ve čtvrtek 2. února ruský prezident Vladimir Putin navštíví Budapešť, kde se má setkat s ministerským předsedou Maďarska Viktorem Orbánem. Bude to jejich třetí setkání za poslední tři roky. Maďarsko je tak jediným členským státem EU, který Vladimir Putin od anexe Krymu navštíví již potřetí.

Celá zpráva ZDE

Podle veřejně dostupných informací z obsahu jednání mezi ministry zahraničí obou zemí se dá usoudit, že během setkání mezi politickými lídry Ruska a Maďarska se bude hovořit převážně o obchodních vztazích.

„Klíčovým bodem agendy jednání bude s největší pravděpodobností výstavba jaderné elektrárny Paks, na kterou byla najata ruská společnost Rosatom. Dalším předmětem diskusí bude i potencionální prodloužení smlouvy o ruských dodávkách plynu Maďarsku po roce 2021,“ píše se ve zprávě.

„Hovořit by se mohlo i o rekonstrukci budapešťských vagónů metra, které by se mohla ujat ruská společnost Metrovagonmaš. Dále budou podepsány tři smlouvy mezi Maďarskem a Lipetskem, Karélií a Samarou, což je v souladu s maďarskou politikou posilování spolupráce s jednotlivými ruskými regiony.“

Podle ruských médií si Kreml od případné spolupráce slibuje více budoucích ekonomických možností, což Rusko v současné situaci, kdy kvůli sankcím Západu nemá dostatek finančního kapitálu, zoufale potřebuje.

Podle vyjádření ruského ministerstva průmyslu a obchodu se při nedávném setkání mezi ruským ministrem a jeho maďarským protějškem diskutovalo o možnostech spolupráce v oblasti dopravy, civilního letectví, farmaceutického průmyslu a vojenských technologií, což je obzvláště překvapivé vzhledem k maďarskému členství v NATO a politice protiruských sankcí, které mimo jiné znemožňují ruskému vojenskému průmyslu přístup k evropským technologiím.

Vzájemný obchod mezi Ruskem a Maďarskem, podobně jako i v případě dalších členských států EU, od roku 2014 výrazně poklesl. „Bilaterální export v součtu poklesl v roce 2015 o 40,5 % z úrovně roku 2013. Nejvíce utrpěl sektor lehkého průmyslu a dopravy,“ uvádí se ve zprávě.

Při své poslední návštěvě Moskvy poskytl maďarský ministr Péter Szíjjártó rozhovor finančnímu deníku Kommersant, při kterém uvedl, že Maďarsko přišlo kvůli sankcím v posledních třech letech o 6,5 miliard dolarů.

„Kromě toho byl na konci ledna v maďarském městě Esztergom odhalen pomník připomínající ruské válečné zajatce, kteří přišli o život v bitvě nedaleko od města během první světové války, a sovětské vojáky, kteří ve stejné oblasti padli během druhé světové války. V Moskvě byla navíc dosažena dohoda o tom, že maďarská vláda poskytne finance na renovaci ruských pravoslavných kostelů v Maďarsku,“ píše se ve zprávě maďarského think-tanku.

V této souvislosti je třeba míti na paměti, že Viktor Orbán je jedním z mála zahraničních politických lídrů, který otevřeně podpořil Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. „Maďarská vláda tak byla velmi potěšena Trumpovým zvolením a možností toho, že dojde ke zrušení sankční politiky.“

Nedávné Trumpovo prohlášení, ve kterém uvedl, že „ hovořit o zrušení sankcí je předčasné“, maďarskou vládu tedy zřejmě příliš nepotěšilo.

Další zajímavý detail, kterého si tvůrci studie všimli, se týká toho, jak se maďarský ministr v rozhovoru pro ruský deník vyjádřil o televizním kanále Russia Today, který je na Západě považován za nástroj ruské informační války.

„Ruský televizní kanál RT se mi zamlouvá, a kdybych mohl, sledoval bych ho,“ uvedl v rozhovoru pro deník Kommersant ministr Szijjártó.

I přes mnohé známky toho, že se vzájemné vztahy mezi Budapeští a Moskvou zlepšují, je prý ovšem brát na zřetel i to, že se Rusko k Maďarsku zrovna nejpřátelštěji nechová.

„Putin se možná s Orbánem v posledních třech letech setkal vícekrát než s jakýmkoli jiným evropským lídrem, ruské tajné služby ovšem i nadále podporují maďarské militantní pravicové skupiny a organizují proti Maďarsku kybernetické útoky,“ tvrdí autoři zprávy.

Nicméně zlepšení vztahů s Ruskem by si údajně přála více než polovina maďarského obyvatelstva, což vyplývá z posledních průzkumů veřejného mínění. Ovšem konkrétně v oblasti politické spolupráce jsou již maďarští občané opatrnější; užší politické vazby by podporovalo jen 35 % obyvatelstva.

„Maďarská vláda bude muset v relativně brzké době učinit rozhodnutí o tom, jakým směrem se bude ubírat. Již v březnu letošního roku dojde k zasedání zahraničních ministrů členských států Evropské unie, na kterém bude Budapešť svou nelibost vůči protiruským sankcím moci vyjádřit vetem. Pokud tak Maďarsko neučiní, ztratí v očích Moskvy velkou část své kredibility, pokud ano, znepřátelí si své západní spojence,“ sumarizují autoři studie své závěry.