„Přestaňme se pohybovat na úrovni tetek na dědině," reagovala Magda Vášáryová na Eduarda Chmelára, že si opozice stěžuje v Bruselu na slovenskou vládu. Ten ve vysílání televize Markíza mimo jiné uvedl, že kritické zprávy z Evropské komise místy působí, jako by je psali opoziční poslanci.

Podle slov Vášáryové nemohou čtyři poslanci ovlivnit názor Evropské unie. Takovéto stanovisko považuje Vášáryová za naivní a hloupé. Píše to slovenský server SME. Denník N si povšiml, že Vášáryová dodala, že Evropská komise je dobře informovaná o krocích vlády, protože má na Slovensku zastoupení a sleduje politický vývoj ve všech členských zemích. Nemusí se tak spoléhat na tvrzení jednotlivých europoslanců. 

Denník N si také povšiml toho, jak bývalá diplomatka kritizovala Roberta Fica za to, že od nástupu do úřadu ještě nebyl v Polsku. Odmítla také premiérovo vyjádření, že Slovensko může od Evropské unie čekat trest za to, že zvolilo Petera Pellegriniho za prezidenta, jako „pohádku pro malé děti". 

Chmelár v minulosti Roberta Fica, kterému nyní dělá poradce, kritizoval. 18. května 2021 podle TVnoviny.sk uvedl, že Robert Fico zpocený strachem usiluje zuby nehty zabránit tomu, aby byly vyšetřované všechny špinavosti, které se týkají jeho éry. I nyní si za jeho výroky podle svých slov stojí, situace se ale změnila. 

„Třetinu voličů Směru tvoří lidé, kteří jej v životě nevolili. Změnily se priority, ale na svých výrocích nic neměním. Hraje se o něco jiného a dělení už nestojí na pravici a levici. Ale na zastánce mírové politiky a na vlády, které tu byly poslední tři roky," uvedl.

Chmelár byl slyšet mimo jiné také v závěru minulého roku, když opozice protestovala proti vládní koalici. Slovenské opozici, která demonstrovala v Bratislavě proti premiéru Robertu Ficovi, šlo podle Chmelárových tehdejších slov o moc a vlastní zájmy. Z čeho budou žít lidé ji nezajímá, soudil. „Je evidentní, že jsme se ocitli ve vrcholné fázi studené občanské války s velmi nebezpečnými vyhlídkami pro budoucnost. Jsem přesvědčen, že vládní koalice musí přejít do protiofenzivy jak doma, tak i v zahraničí,“ varoval.

„Ani zaplněné náměstí v baště Progresivního Slovenska by vás nemělo pomýlit, že opozici nejde o právní stát a že v jejím pokřiveném chápání hodnot existuje demokracie jen tehdy, když je ona u moci. Současné demonstrace totiž ztratiily veškerý étos protestů Za Slušné Slovensko. Slušnost bleskurychle odhodili jako nepotřebnou pózu. Na protestu v Bratislavě se skandovalo, že místopředseda parlamentu Luboš Blaha je ,ruská filcka‘ (ale, ale vy falešní moralizátoři, ,americká agentka‘ u vás vyvolává pohoršení, a tomuto tleskáte?). Nenamáhají se už ani předstírat, že jde o nějakou ‚nezávislou iniciativu‘. Opozice to už neřídí z pozadí, otevřeně převzala organizaci, a moderátorku akce, herečku Kristínu Tomovou, by už nikdo neměl nazývat ‚nezávislou aktivistkou‘. Speciálně by mě zajímala reakce Konference biskupů Slovenska na vystoupení arcibiskupa Róberta Bezáka. Bylo to totiž poprvé od dob Jozefa Tisa, co se vysoký církevní hodnostář tak otevřeně a jednostranně zapojil do politiky, což celá RKC v čele s Vatikánem v důsledku negativních zkušeností z druhé světové války nevidí ráda. No a nakonec předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka úplně a bez zábran převzal demagogický matovičovský slovník o ‚promafiánském balíčku vlády‘ a jiné nesmysly,“ poznamenal tehdy Eduard Chmelár.

„Matovič tam ani nemusí stát na tribuně, jeho zlý duch se vznáší nad náměstím a je spokojen, že lídři opozice se chovají jako jeho učenliví žáci,“ dodal také Chmelár.