V roce 1989 byl Vaněk jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, jež sametové revoluci předcházely. „V Praze Teplice podcenili,“ říká historik. Pád režimu byl prý nevyhnutelný. Důvodem podle Vaňkových slov byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ uvedl.

Dnes jsou podle Vaňka příběhy a narativy 17. listopadu různé, na jednu stranu hrdinské, nebo na druhou stranu spiklenecké. Zcela jistě podle historika vyplývají ze současné situace, jak to ti lidé vidí dneska. „Pokud jsou nespokojení, tak inklinují k tomu, že to všechno byl podvod a dohodnutá věc. To je narativ těch zklamaných a nedoceněných,“ sdělil a doplnil, že druhý je takový, že všechno bylo v naprostém pořádku.

Sám prý rozhodně není příznivcem žádných spikleneckých teorií. „Já si myslím, že se všechno dá vysvětlit. Ty prameny, které máme, tak ukazují, že ta mezinárodní situace se spojila dohromady s tou vnitřní, což způsobilo, že ta situace byla revoluční,“ uvedl svůj názor.

Nesouhlasí například s Petrem Pithartem v názoru, že by nám svoboda spadla do klína. „To je zase takové to, že jsme si to nezasloužili, také nevím, zda by se obecně dalo tvrdit, zda se svoboda vůbec může zasloužit,“ dodal.

Poznamenal, že když čte reakce jednotlivých skupin, které se střetávaly v tom „boji“, je vidět, jak se oťukávaly. „Ten disent neví, co si může dovolit, komunisté se báli, studenti si kontrolovali, jestli třeba nebudou zasahovat sovětská vojska,“ upřesnil.

Doba byla tenkrát podle Vaňka velmi složitá a i proto se tohle lidem dnes nechce úplně poslouchat. „Je to pro ně možná moc komplikované, možná nudné,“ míní. Jiná otázka však prý je, kdo na té revoluci skutečně vydělal, nebo prodělal. Co se vlastně dělo, a podobně. „Samotný ten pád režimu je dnes věcí historickou,“ řekl na závěr.

Původní text ZDE