Vzpomínkou na člověka, který pro české mediální prostředí znamenal svého času velmi mnoho, začíná přehled událostí uplynulého týdne spojených se sdělovacími prostředky. „V úterý zemřel Miloslav Kučera, nevím, že by si toho nějaké médium všimlo, tak aspoň my bychom mu vzpomínku věnovat měli. Miloslav Kučera vystudoval v šedesátých letech divadelní fakultu, působil přitom v různých divadlech, než ho z politických důvodů vyhodili. V sedmdesátých a osmdesátých letech vyučoval na lidové škole umění dramatický kroužek, takže byl odsunutý do ústraní a zbavený možnosti se k něčemu vyjadřovat. Měl jsem to štěstí, že jsem ho znal od svých patnácti let, od roku 1977. Oba pocházíme z Pardubic, takže jsme se tam v podstatě nemohli nepotkat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Už tehdy ho poznal jako neobyčejně korektního, solidního, vzdělaného a sečtělého člověka, který byl schopný diskutovat, argumentovat, a to vše na velmi vysoké intelektuální úrovni. „To se mu potom velmi hodilo po roce 1989, kdy vstoupil do politiky a stal se v sociální demokracii jedním z prvních tzv. odborných mluvčích pro kulturu. Před ním jím byl Václav Erben a po něm Pavel Dostál. Pozice odborného mluvčího byla taková přípravka na ministra kultury za danou stranu a Kučera byl tím odborným mluvčím v první polovině devadesátých let. Když se rozhodovalo, kdo bude ministrem kultury, tak slovo padlo na Dostála. Jednak byl populárnější a jednak to uměl lépe koulet s tehdejším předsedou strany Milošem Zemanem. Vzpomenete si určitě, jak si říkali navzájem Bimbo,“ připomíná mediální odborník.

Spoluautor zákona, který vymezuje celý elektronický vysílací prostor

Miloslav Kučera byl v letech 1996 až 2002 členem Poslanecké sněmovny, v níž mimo jiné působil v podvýboru pro mediální legislativu. „Byl vedle Langera, Buzkové a Bendla jedním ze čtyř spoluautorů zákona číslo 231 z roku 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ten zákon vymezuje celý elektronický vysílací prostor a je pilířem audiovizuálního systému českých médií. Kučera byl velice aktivní spoluautor toho poslaneckého návrhu, který naštěstí v roce 2000 prošel a v roce 2001 začal platit. Když mu skončil mandát ve Sněmovně, tak se stal ředitelem Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a protože byl velmi procedurálně zdatný a šikovný, tak tam udělal spoustu užitečné práce pro naše provozovatele rozhlasového a televizního vysílání a obecně pro veřejný mediální prostor,“ oceňuje Petr Žantovský.

Připomíná také jeho vzdělávací činnost. „Byl vysokoškolským pedagogem a vyučoval právě disciplíny na pomezí mediální legislativy, státní správy a vztahu mezi státem a médii. Byl to jeden z mála odborníků na tuto problematiku, takže myslím, že je správné, abychom na něj vzpomněli. Kromě toho – dovolte trošku osobního přispění – jsme byli s Mílou Kučerou od toho roku 1977 přátelé. Přátelství trvalo navzdory tomu, že ho před několika lety postihla těžká mozková mrtvice a byl připoután na lůžko, takže jsme se nevídali, neboť bydlel v Pardubicích. Ale psali jsme si a naše přátelství vydrželo přes mnohé peripetie a různé záludnosti života, jak už je tak nosívá. A tak jsem dnes víceméně povinován mu tuhle vzpomínku věnovat, protože mu za ledacos obrazně dlužím v lidském, intelektuálním i kulturním slova smyslu. Takže sbohem, Mílo,“ loučí se s přítelem.

Hlavní výtka je kvůli rozpouštění miliard zcela neviditelným způsobem

Vláda dala souhlasné stanovisko k pirátskému návrhu zákona na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud by byla novela schválena, mohl by NKÚ v budoucnu kontrolovat hospodaření statutárních měst, krajů i veřejnoprávních médií. „To je trošku zapeklitá věc. Na první pohled vypadá velmi pozitivně, že tuto novelu Piráti navrhli a vláda k ní dala souhlasné stanovisko. To je něco, o čem se mluví docela dlouho a často, a ne vždy v souvislostech tak, jak by mělo. Nejvyšší kontrolní úřad může udělat spoustu užitečné práce při kontrole – omezme se na veřejnoprávní média, protože o ta jde, nebavme se o municipalitě – může odhalovat chyby v účetnictví, může se dívat do faktur, může provozovat standardní účetní audit a po něm vynášet verdikty,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.