„Pokud chceme zastavit horkou fázi války, musíme vzít pod střechu NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl v rozhovoru pro Sky News Volodymyr Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A pak okupované území může Ukrajina získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal. O jeho slovech informovala většina médií.
Nad slovy Zelenského se pozastavil ekonom a komentátor Pavel Šik. „Prakticky všechna média psala o rozhovoru Zelenského, v kterém plácnul naprostou blbost a nejvíc jsem kroutil hlavou tam, kde se ještě podivovala nad tím, že Zelenskyj poprvé připouští zastavení války. On to připouští? Měl by okamžitě jet jednat do Moskvy, jak navrhuje maďarský ministr zahraničí,“ napsal na facebooku Šik.
Zelenskyj začal tlačit na končící administrativu Joea Bidena, aby zatlačila na váhající členy NATO, aby nebránili pozvánce Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Biden má podle Zelenského dotlačit váhající skeptiky k souhlasu, aby Ukrajina mohla dostat pozvánku už tento týden. „Současné administrativě ve Spojených státech zbývají dva měsíce,“ řekl pro Reuters Zelenskyj. „Musí uplatnit svůj vliv na těch pár evropských skeptiků naší budoucnosti v NATO,“ dodal.
Podle Šika je to velmi nebezpečný koktejl. Obzvláště, když k němu připočte debaty o vyslání vojáků Velké Británie, Polska a Francie přímo na Ukrajinu. „Nemůžu si pomoct, ale pořád mám z těhle zpráv osypky, protože pořád ještě vládne stará americká administrativa a pořád ještě Macron se Starmerem a nově i Polskem tlachají o alianci států, které by na Ukrajinu poslaly oficiálně vojáky. Ve vzduchu byly dokonce informace o vyslání jaderných zbraní na Ukrajinu, které ale na dotaz ABC News americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan včera popřel.
A vyslání jaderných zbraní Jake Sullivan pro ABC News skutečně popřel. „To nepřichází v úvahu. Ne. To, co děláme, je navýšení různých konvenčních kapacit na Ukrajinu, aby se mohli účinně bránit a přenést boj na Rusy, nikoli jaderné kapacity,“ řekl Sullivan ABC News. O poskytnutí jaderných zbraní mluvili někteří američtí zákonodárci v průběhu listopadu, jak informoval list The New York Times.
Zelenského věta ,musíme to udělat rychle‘ se může vysvětlovat dvěma skutečnostmi. První je logicky poslední zasedání NATO v tomto roce,“ zmínil Šik zasedání ministrů zahraničí členských zemí, kterému bude předsedat nový generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Koná se dnes a zítra. „Poslední zasedání nějaké struktury NATO v tomto roce, ale především poslední, kde má slovo ,nikdo není nad zákonem‘ dosluhující administrativa USA,“ popsal Pavel Šik.
Druhou možnou skutečností, která urychluje snahu zásadně se situací na Ukrajině pohnout, je podle Šika bortící se fronta, kde Rusko začíná citelně přebírat iniciativu. „A druhou je dle mého hroutící se fronta, kde Rusové postupují velice rychle a Zelenský určitě ví, že jakékoli lednové jednání mezi novým vedením Spojených států a Ruska, ale i jakékoli setkání představitelů NATO států bude za jiných okolností,“ popsal Šik.
Měla by Česká republika přistoupit k BRICS?Anketa
„Když ale všichni vědí, že je to fakt absurdní, proč o tom všechna média píší?“ zeptal se.
Podle Pavla Šika Zelenský ví, kterou hraje kartu, ač ta je podle něj zcela absurdní. „Zelenskyj včera absurdně upřesnil, že pozvání by muselo být oficiálně pro celou zemi, protože podle něj prý Ukrajina (myslí zřejmě současnou administrativu) nemá žádné zákonné právo uznat jakékoli své území za ruské. No to dá rozum, musely by existovat hranice nové a ty by musely být mezinárodně uznány a jelikož ví, že to nejde, tak chce pozvání pro celou zemi?“ vyvozuje Šik.
„Zelenskyj pokračuje jak žák ze základní školy, že členství v NATO by se pak mohlo zpočátku vztahovat pouze na část Ukrajiny, kterou Kyjev kontroluje. Nic absurdnějšího právně neexistuje, a to si dovolím tvrdit, i když nejsem právník,“ poznamenal Šik. Podle něho to ukazuje na to, v jak zoufalé situaci nyní Kyjev je. „Navrhování takových bláznivých a nerealistických modelů ukazuje zoufalou situaci, v které se Ukrajina nachází,“ dodal.
Šik je toho mínění, že s racionálně smýšlejícími a jednajícími politiky bychom nad tím mohli mávnout rukou. Ale takové politiky ve vedení nemáme. „Mohli bychom nad tím mávnout rukou a považovat to za pošetilé, jenže v Evropě i v současných USA stále vládne velká skupina naprostých šílenců, kteří tvrdí, že Ukrajina musí proti Rusku vyhrát. Nechtějí ukončit válku, oni skutečně tvrdí, že Ukrajina musí vyhrát,“ napsal ekonom a komentátor.
A dal za příklad návštěvu nové šéfky unijního portfolia zahraničí, kterého se ujala Estonka Kaja Kallasová. „Jedna z nich je třeba nová vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku bláznivá Kallas, která to spolu s předsedou Evropské rady Costou rozhlašuje jménem EU aktuálně v Kyjevě,“ zmínil Šik.
A Šikova slova potvrzuje i rétorika Kaji Kallasové, které v minulých dnech jako svou první zahraniční cestu navštívila Kyjev. Z Kyjeva pak na síti X deklarovala bezvýhradnou podporu Ukrajině. „Při mé první návštěvě od nástupu do úřadu je můj vzkaz jasný: Evropská unie chce, aby Ukrajina tuto válku vyhrála. Uděláme pro to cokoli,“ komentovala Kallasová svou návštěvu Ukrajiny.
It is a privilege to be in Kyiv alongside @eucopresident Costa and Commissioner Kos.
— Kaja Kallas (@kajakallas) December 1, 2024
In my first visit since taking up office, my message is clear: the European Union wants Ukraine to win this war.
We will do whatever it takes for that. pic.twitter.com/swv1ZVAlyL
Ministr zahraničních věcí Ukrajiny Andrij Sybiha svého prezidenta v iniciativě podporuje a obeslal ministry zahraničí zemí NATO s výzvou, aby prosadili pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance.
„Kdyby se nejednalo o otázku třetí světové války, bylo by až tragikomické, když v dopise uvádí, že ,pozvání by nemělo být považováno za eskalaci‘ a že ,Rusko ztratí jeden ze svých hlavních argumentů pro pokračování této neodůvodněné války, když členství bude nevyhnutelné‘,“ okomentoval iniciativu ukrajinského ministra Šik.
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Šik poukazuje na to, že vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance považovalo Rusko od počátku za nepřípustný. „Člověk si už připadá jako ve špatné divadelní hře, kde scenárista používá na konci již na začátku použité repliky. Vždyť přesně takové pozvání by eskalací bylo a přesně proto, že Rusko považovalo členství za pravděpodobné, vůbec tuhle válku začalo,“ napsal Šik.
Jeho slova potvrzuje i server Modern Diplomacy, který obavy Ruska vyjádřil těsně po vypuknutí války. „Politické ambice ukrajinské vlády vstoupit do NATO považuje Rusko za velmi nebezpečný plán. Spojení Ukrajiny s NATO bude později představovat vážnou hrozbu pro ruskou vojenskou dominanci, stejně jako pro její regionální a politickou hegemonii,“ popsal server 13. března 2022, tedy tři týdny po vypuknutí války.
Pavel Šik z toho vyvozuje, že právě pozvánka Ukrajiny do NATO by vedla k další eskalaci. „Pokud by takové signály pro pozvání Ukrajina opravdu dostala, tak Rusko se nemůže prakticky zastavit tam, kde je nyní fronta. Naopak by bylo nuceno postupovat dál i za hranice těch částí, které Putin anektoval. Jelikož Ukrajina již nemá omezení ve využívání amerických, britských a francouzských raket a případný vstup do NATO by znamenal, že se vojenská základna podobná té polské nebo rumunské s odpalovacími šachtami může objevit i na Ukrajině, nezbylo by Rusku podle mého teoreticky nic jiného, než ji dobýt skoro celou. Jenže na dobytí a držení tak veliké země nemá peníze ani kapacity, takže... zbytek poslat do středověku?“ptá se šokovaně Pavel Šik.
„Stručně řečeno, k ukončení války chce Zelenskyj věc, která byla důvodem vzniku války a Západ se stále ještě tváří, jako by to bylo zcela relevantní,“ kroutil hlavou Šik.
„Žijeme ve zcela absurdní době oproštěné od jakéhokoliv pragmatismu, kde ti největší blázni dostanou v médiích ten největší prostor. Dokladem toho jsou třeba i novinářské spekulace, co přivezl Scholz na Ukrajinu ve stříbrném kufříku kromě těch 650 milionů eur vojenské pomoci,“ zakončil své zamyšlení nad šachovnicí světa ekonom a komentátor Pavel Šik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera