V úvodu zástupci AMO představili výroční publikaci, v níž hodnotí řadu aspektů české zahraniční politiky. Vít Dostál vysvětlil přístup centra a uvedl, že v publikaci se snaží českou zahraniční politiku hodnotit souběžně, dívají se tedy zároveň na aktivitu vlády, prezidenta a sledují i to, co v této oblasti dělají poslanci a senátoři. Loni se podle Dostála v České republice odrazilo světové turbulentní dění, ale česká politika na to nebyla dobře připravena, ve společnosti sílí izolacionistické tendence a ohlas získávají různé konspirační teorie. Společnost se také staví kriticky k hlavním principům české polistopadové zahraniční politiky – jednak k integraci a odstraňování bariér. „Když se podíváme na nálady ve společnosti, je dnes odmítáno členství v EU a objevily se průzkumy veřejného mínění, podle nichž by v souvislosti s uprchlickou krizí lidé podpořili zavedení hraničních kontrol. Dalším principem bylo zušlechťování vztahů se západními partnery. Zde je patrný pokles popularity západních zemí v čele s Německem, naopak vzrostla popularita zemí, jako jsou Maďarsko, Polsko, Rusko nebo Čína,“ řekl Vít Dostál. Také je patrný ústup od lidskoprávních a humanitárních principů v zahraniční politice, kdy společnost odmítá jakékoli přijímání uprchlíků. „Loni jsme žádnou jasnou odpověď od politických elit neslyšeli. Když se podíváme na vystupování prezidenta směrem k Rusku a na to, že uvedl, že sankce by měly být zrušeny, odmítl tím společnou politiku EU bez ohledu na to, zda důvod zavedení sankcí pominul. V případě uprchlické krize jsme od Zemana slyšeli jen agresivní rétoriku bez střípku humanity a odmítání jakýchkoli řešení, jež se objevovala na mezinárodním poli,“ uvedl Vít Dostál. Pozitivní posun naopak vidí v případě východní politiky vlády, loni byl vidět v tomto směru konzistentní přístup, ale štěpení bylo patrné v rámci politických stran v souvislosti s uprchlickou krizí.

Téměř všemi tématy hodnocení výroční publikace AMO podle Dostála prostupovala uprchlická krize, ať už šlo o vztah s Německem, spolupráci v rámci V4 nebo evropskou politiku, a často to přispělo k tomu, že hodnocení bylo spíše horší. K nejlépe hodnoceným tématům patřila témata našich vztahů s Německem a vztahy s Asií, kde se na tom hlavně podepsaly kvalitní vztahy ČR s Jižní Koreou. Poměrně špatné byly naopak hodnoceny vztahy s USA, což je podle AMO důsledek chování prezidenta. Celkově byla česká zahraniční politika podle výroční zprávy AMO hodnocena známkou 3+, což je mírné zlepšení oproti loňskému roku.

Zeman nás činí nedůvěryhodnými

Michal Kořan z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU na úvod mluvil o metodice hodnocení výroční publikace. „Souhlasím s tím, že prezident je pro naši zahraniční politiku škodlivý a svým způsobem zkázonosný element, protože nás činí nedůvěryhodnými a musíme kvůli tomu vysvětlovat své pozice, a to odčerpává množství energie. Na druhou stranu bych nesváděl všechno na něj a podíval bych se, kdo za ním stojí, a pojmenoval skutečnosti, že jde o PPF nebo Pentu. Někdo mu musel z Vysočiny tu cestu za nějaké peníze vyšlapat,“ řekl politolog Michal Kořan. Kritizoval pak personální změny na ministerstvu zahraničních věcí a označil je za „kolosální“. „Chápu, že ministr potřebuje podporu ve své straně, a pak své spolustraníky na ministerstvo tahá. Začal s tím už Schwarzenberg, ale nyní to dosáhlo opravdu velkých rozměrů a je to ke škodě profesionality aparátu ministerstva,“ řekl Michal Kořan. Pozitivně naopak hodnotí stabilizační roli České republiky a Visegrádu v uprchlické krizi, tam česká zahraniční politika sehrála podle Kořana velmi dobrou roli.

Vláda nedělá sociálnědemokratickou zahraniční politiku

Jakub Patočka ocenil práci AMO na publikaci a to, že v ní oproti loňsku přibyla kapitola věnovaná přístupu ke změnám klimatu. Uvedl také, že loni kritizoval „protiruskou“ notu AMO, již v publikaci tehdy pozoroval, za rok ale změnil názor a s přístupem AMO se ztotožnil, i když má stále pochyby, jaká strategie vůči Rusku je vhodná. Patočka ale vyslovil překvapení, že autoři publikace vidí v české zahraniční politice meziročně zlepšení a jeho hodnocení jako „zeleného“ sociálního demokrata je přesně opačné. „Kdybych měl úhrnně vyjádřit tendenci, uvedl bych, že politika je o stupeň horší. Je to proto, že vláda vůbec sociálnědemokratickou zahraniční politiku nedělá. První výhrada je principiální – myslím si, že loňský rok představuje zásadní bod zlomu zahraniční politiky. Zahraniční politika se loni stala vnitropolitickým tématem číslo jedna, ale úplně jiným způsobem, než bychom si představovali a chtěli. Stala se tématem číslo jedna zběsilým a iracionálním uchopením tématu migrace,“ uvedl Jakub Patočka.

Zatímco v minulých letech dlouhodobě byly prioritní témata společnosti stabilní a patřily mezi ně práce, zdravotnictví, vzdělání apod., najednou během roku vystřelilo téma uprchlíků. Celé téma se traktovalo z bezpečnostního hlediska a bez kvalifikovaného rozboru se spojil obraz uprchlíka s militantním islámem a terorismem. „Česká společnost je v mnoha aspektech čím dál méně schopná spravovat sebe sama a celé se to provalilo ztrátou schopnosti vést o tomto konkrétním tématu racionální debatu. Prostupuje to společností, vzestup populistických politických formací, jako je ANO Andreje Babiše, nebo Miloš Zeman na Hradě k tomu přispívají a česká politika tomu nedokáže čelit,“ řekl Jakub Patočka

Ve veřejném mínění vítězí propaganda

Jakub Patočka také citoval výroční zprávu AMO, kde se uvádí, že „politické elity zanedbávaly strategické uvažování o zahraniční politice a přenechaly tyto otázky úřednickému aparátu, s tímto ustrnutím zahraničněpolitického přemýšlení jsme nyní bolestně konfrontováni“. Patočka proto vidí největší problém české zahraniční politiky ve ztrátě schopnosti české demokratické politické elity hájit proevropskou orientaci české politiky. „Loni vznikla fatální průrva mezi zeměmi, které se pokoušely najít společné evropské řešení migrační krize v duchu zásad věcnosti a uznaných humanitně demokratických východisek evropské politiky, a vedle toho vidíme politiku postkomunistických zemí, které jedna vedle druhé zběsile prchají, ztrácejí kontakt s realitou a nejsou schopny tuto věcnou debatu nad fakty vést. Počínání vlády Bohuslava Sobotky bych přirovnal k počínání Alexandra Dubčeka během pražského jara, kdy na jedné straně byla stupňující se očekávání domácí veřejnosti a na druhé straně tlak zahraniční konstelace, o které Dubček nedával doma pravdivý obraz, zužoval se mu prostor, až zmizel úplně a on nebyl schopen manévrovat. Proevropským sociálním, ale i křesťanským demokratům a liberálům se nyní u nás děje podobná věc,“ řekl Patočka. V současnosti podle něj ve veřejném mínění vítězí propaganda, roste poptávka po lhaní a konspiračních teoriích a z toho pak plyne, že je najednou Evropská unie, která byla zdrojem největší rozvojové pomoci v dějinách českých zemí, pokládána za zdroj ohrožení společnosti. Naše prosperita a příznivý vývoj záleží na tom, aby byl pokoj a smysluplný rozvoj Evropy, a na tom, abychom byli její součástí, abychom prohlubovali evropanství, evropskou spolupráci a ideály. Tam, kde to česká zahraniční politika činí, slouží strategickým zájmům české země. To se od vzniku moderní české politiky nemění,“ uzavřel svůj příspěvek Jakub Patočka.

Vít Dostál doplnil, že publikace AMO kritizuje politické elity za to, že nedokázaly dát veřejnosti jasný příběh, vysvětlení, ale je to i tím, že to není jednoznačné ani v rámci vlády, kdy je v ní ministr Dienstbier a zároveň Chovanec, oba z jedné strany, ale častují se urážkami přes média.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE