"Dalších cca deset zemí zůstalo na diskusi příště," řekl ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček, který se schůzky též účastnil. Důvodem je podle něj to, že čtvrteční jednání trvalo skoro dvě hodiny.

Jaké země zbývají, neuvedl. Podle dostupných informací by se mohlo jednat o Švýcarsko, odkud by se měl vrátit Boris Lazar, jehož má nahradit šéf kanceláře strategie a plánování Ministerstva zahraničních věcí Jiří Kuděla. Bývalý politik a někdejší velvyslanec v Chorvatsku Karel Kühnl by pak měl být ambasadorem v Bělorusku.

"Konkrétní země do ukončení jednání nesdělujeme, jména velvyslanců teprve tehdy, až s nimi přijímací strana vysloví souhlas... Tímto se navracíme do standardního režimu, ve kterém diplomacie našeho kulturního okruhu obecně fungují," dodal Kmoníček.

Po čtvrtečním Zemanově podpisu je jasné, že novým polským velvyslancem bude bývalý ambasador na Slovensku Jakub Karfík, zmocněnec pro krajanské záležitosti Stanislav Kázecký bude v Portugalsku. Bývalý zástupce ředitele hradního zahraničního odboru Jiří Brodský pak podle očekávání bude v Dánsku.

Velvyslanec v Nigérii Pavel Mikeš bude mít na starosti také Kamerun, velvyslanec v Kuvajtu Martin Vítek pak také Katar. V Jordánsku bude velvyslancem Petr Hladík, v Brazílii pak Jiří Havlík. Nerezidentními velvyslanci budou Ivo Šrámek (Lucembursko), Blanka Fajkusová (Angola), Michaela Froňková (Senegal), Miloslav Machálek (Pobřeží Slonoviny), Hynek Pejcha (Tádžikistán) a Edita Hrdá (Trinidad a Tobago). 

Spor o velvyslance

Spor o diplomaty měl Zeman s exministrem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Zeman s podpisy otálel kvůli tomu, že chce mít za velvyslankyni v Bratislavě manželku svého předchůdce Livii Klausovou a do Ruska prosazuje kosmonauta a europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Schwarzenberg to odmítal. Oba Zemana na začátku roku podpořili v prezidentské volbě a získají zřejmě i souhlas nynější vlády Jiřího Rusnoka, na což poukazoval i Schwarzenberg.

Kmoníček uvedl, že schvalovací proces a jmenování velvyslanců bude dál stejný jako za posledních 20 let. Velvyslance navrhne vládě ministr zahraničí po projednání v personální radě a po neformálním ověření, že nebudou v případě schválení důvodem zásadního rozporu s hlavou státu. Po schválení vládou následuje žádost o agrément přijímacího státu, po schválení prezidentem stvrzeném jeho podpisem pověřovacích listin. "Tento postup se identicky týká všech dalších velvyslanců, pokud jím již neprošli," dodal Kmoníček.