V roce 2006 Česká republika poměrně dlouho čekala na novou vládu. Stejně jako dnes. Petr Štěpánek má však za to, že je tu několik rozdílů. V první řadě platí, že Mirek Topolánek s ODS získal ještě o tři poslance víc než dnes Andrej Babiš. A současně platí, že tehdejší volby skončily patem. Exprezident Klaus přesto tlačil politické strany k jednání a k sestavení vlády, která získá důvěru ve Sněmovně.

Dnes má premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) několik možností, jak sestavit vládu. Kdyby se rozhodl ustoupit a jako trestně stíhaný občan netrval na tom, že bude předsedou vlády, kdyby zůstal jen řadovým poslancem, našlo by se hned několik stran, které by byly ochotné vstoupit do vlády. Jenže k tomu se Babiš jaksi nemá, což jednání o vládě protahuje.

A Miloš Zeman v tomto protahování Babiše ještě podporuje svou nečinností.

„Prezident republiky, hodný toho postu, by si Babiše povolal a řekl mu: ‚Milý Andreji, jeden pokus jsem ti coby vítězi voleb dal. Takřka všechny parlamentní strany proti tobě ale mají výhrady. Pokud má mít naše země normální vládu, musíš ustoupit do pozadí a tvoje hnutí ANO mi musí na předsedu vlády navrhnout jinou osobu. A platí to minimálně do té doby, než si svoje osobní věci dáš do pořádku.‘ Vyhrát volby nestačí. Žádné automatické právo na sestavení vlády pro vítěze voleb neexistuje,“ zdůraznil Štěpánek v textu uveřejněném na svém webu.

• Celý článek naleznete zde.

Pokud někdo nezíská alespoň 101 mandátů z 200 křesel v Poslanecké sněmovně, musí hledat koaličního partnera. Musel je hledat i Mirek Topolánek, který musel ustupovat lidovcům i Zeleným. Přesto mu to samo o sobě nestačilo. Potřeboval pomoc jednoho muže. Miloše Zemana.

„Není žádným tajemstvím, že tím, kdo Topolánkovi pomohl odloupnout dva levicové hlasy, byl právě jistý důchodce z Vysočiny. Ano, aby Česká republika měla před dvanácti lety vládu s důvěrou, Zeman konal. V roce 2018 jako prezident nekoná. Výsledkem je ústavní puč,“ uzavřel Štěpánek.