Nejprve zmínil, že s pokračujícím proudem migrantů se stále častěji objevují konspirační teorie, které mluví o tom, že migrace je způsobena nějakou skrytou silou v pozadí a jejím cílem je oslabit Evropu či alespoň Německo. Cílek upozornil, že těmito otázkami se již před několika lety zabývala prof. Kelly M. Greenhillová. Když své poznatky shrnula ve významné monografii Zbraň masové migrace, tak tato publikace v roce 2011 získala ocenění nejlepší kniha roku v oboru mezinárodních studií.

„Autorka pracuje na několika amerických univerzitách a výzkumných centrech, píše do předních novin a přednáší např. v Oxfordu v Centru pro studium migrace. Uvádím tyto detaily, aby bylo zřejmé, že její výzkum je dobře podložen fakty a nejedná se o názory nějaké neznámé blogerky s nejasným politickým pozadím,“ vysvětlil Cílek.

Nátlaková migrace může mít charakter až občanské války

Poukázal na to, že o tomto jevu existuje v češtině jen velice málo materiálů. Kdo má o věc hlubší zájem, může vyhledávat termíny „strategická řízená migrace“ (strategic engineered migration) nebo „řízená nátlaková migrace“ (coercive engineered migration).

Strategickou řízenou migraci můžeme definovat jako „přeshraniční pohyb populace, který je cíleně vytvořen nebo manipulován za účelem oslabit, přesvědčit nebo zastrašit koncový stát“. Někdy rozlišujeme mírnější formu řízené migrace – a tehdy hovoříme o strategicky řízené migraci, která má spíš formu výhrůžky; a o hrubší vyloženě nátlakové migraci, jež může mít charakter až občanské války.

Cílek píše, že ještě nedávno jsme se domnívali, že se jedná o zvláštní, spíš náhodné a nepříliš úspěšné příklady. Jenže Kelly Greenhillová našla v poválečném období 56 (a možná až 64) případů řízených migrací, které unikaly pozornosti. „Například v roce 1972 vyštval ugandský generál Idi Amin ze země početnou, převážně obchodnickou indickou komunitu, což tehdy bylo vnímáno jako projev černého rasismu a touhy zmocnit se cizího majetku. Méně se ví o tom, že 50 tisíc Indů bylo držiteli britského pasu a že Idi Amin Britům vyhrožoval, že je zahltí těmito lidmi, pokud nezmění svoje vojenské záměry. Dal dokonce Britům tři měsíce na rozmyšlení,“ napsal Cílek s tím, že uprchlickou vlnou vyhrožoval Spojeným státům i Fidel Castro a Západnímu Německu vůdce Východního Německa Erich Honecker.

Dalším příkladem je rozhovor amerického prezidenta Jimmyho Cartera s čínským premiérem Deng Xiaopingem během jejich historického setkání v roce 1979. Carter přesvědčoval čínské politiky o dodržování lidských práv a volném pohybu lidí. Xiaoping se jej s úsměvem zeptal, kolik si Amerika přeje čínských emigrantů – možná milion, 10 milionů, 30 milionů? Toto varování rychle ukončilo debatu o lidských právech.

Greenhillová ukazuje, že nátlaková migrace, nebo její hrozba, je překvapivě úspěšná v případě, že útočník je slabší než napadený.

Celý text je ZDE.

Cílek tak nepřímo potvrzuje, že mohou být pravdivá slova českého prezidenta Miloše Zemana, která pronesl při své návštěvě Pardubického kraje druhého listopadu: „V posledních asi dvou letech můj zájem o armádu vzrostl v souvislosti s migrační krizí. Protože zastávám názor, že migrace je řízená invaze, která má rozvrátit evropské sociální, kulturní, ekonomické i politické struktury, že je dobře organizována a není spontánní, a přijde čas, kdy naše armáda bude muset zasáhnout na obranu našich vlastních hranic a bude k tomu potřebovat i radiolokační prostředky pro detekci uprchlíků…“ prohlásil Zeman v pondělí v Pardubicích.