„Zjistili jsme, že máme mnoho společného. Prvním společným rysem je rok narození 1944. Za druhé, a toho si zvláště cením, jsme oba kuřáci. A teď přejděme k tomu, co mají společného naše země. Díky tomu, že jsme byli po staletí ve společném soustátí, máme společné školní budovy, železniční budovy... Máme společnou i kulturu a v neposlední řadě i kuchyni,“ řekl úvodem Zeman.

Podle jeho slov s Van der Bellenem hovořili o ekonomickou spolupráci. „Rakousko je třetím největším investorem v České republice,“ zmínil Zeman. Poděkoval Van der Bellenovi i za velkou pomoc, kterou Rakousko poskytlo asi 2100 občanů po sovětské okupaci Československa v roce 1968. „Myslím si, že si to máme připomínat v rámci historického kontextu naší spolupráce,“ sdělil Zeman.

O Pražském hradě pak hovořil coby sídle jak českých králů, tak římských císařů. „Občas, když sem přijede delegace z Evropské unie, tak říkám, že když už jednou byla Praha centrem Evropy, tak by nebyl tak špatný nápad přesunout sídlo Evropské unie z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici těchto císařů,“ uzavřel Zeman.

„Dovolte mi, abych panu prezidentovi Zemanovi poděkoval za nadmíru srdečné přijetí, kterého se nám dostalo. Praha je fantastické město. Sídlo EU přeložit z Bruselu sem by byl báječný nápad,“ rozplýval se Van der Bellen s tím, že by se možná i rychleji dobudovalo spojení mezi Prahou a Vídní.

Van der Bellen si pak pochválil hospodářskou spolupráci mezi oběma zeměmi.

„Výslovně vítáme, že se již dlouhou dobu pracuje na společné učebnici dějepisu. Příští rok bude rokem společných jubileí,“ vzpomněl na roky 1918 a 1938 Van der Bellen. Pohovořil také o jaderné energii. „Prezident Miloš Zeman mě upozornil, že Rakousko tady má privilegovanou pozici na základě vodní síly. Krátce jsme o tom filozovali. Atomová energie podle nás nemá budoucnost, ale respektujeme národní suverenitu,“ řekl jasně Van der Bellen. 

„Pan prezident Zeman a já jsme také hovořili o otázce západního Balkánu, o nezbytnosti zachování vstupu do EU,“ uzavřel Van der Bellen. 

Na základě dotazů novinářů se pak Zeman rozhovořil o otázce migrantů, na které se obě hlavy státu neshodují. „Já jsem panu prezidentovi tlumočil stanovisko, které není jenom mým osobním stanoviskem, ale stanoviskem takzvané Visegrádské čtyřky, to znamená nesouhlas s migračními kvótami Evropské unie. Zajímal jsem se o stanovisko Rakouska. S muslimskou migrací má země daleko hlubší zkušenosti než Česká republika,“ řekl Zeman.

Rozdílná pozice k otázce migrace je podle Van der Bellena možná kvůli tradicím. „Během války v Jugoslávii to bylo asi 80 tisíc lidí z Bosny, kteří se dostali do Rakouska a velká část zůstala. Někteří věří v islám, nemáme s tím žádný problém. Nechci ale zastírat, že pokud jde o ten nový příliv z arabských zemí, budeme muset brát na zřetel několik věcí,“ zmínil závěrem Van der Bellen.